K 1. květnu 2016 dojde k pravidelné valorizaci částky náhradní výplaty, kterou stát vyplácí pracovníkům, jejichž zaměstnavatel je v platební neschopnosti.
Nárok na náhradní výplatu je ukotven v zákoně o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Podle něj máte (v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem) právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených vaším zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti. Náhradní výplatu poskytuje úřad práce.
Dvě podmínky pro vznik nároku na náhradní výplatu
Kromě toho, že zaměstnavatel neuspokojil vaše splatné mzdové nároky (anebo je uspokojil jen částečně), musí být splněna ještě druhá podmínka, a to, že na zaměstnavatele byl podán insolvenční návrh u příslušného soudu v ČR, resp. na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení.
Pomoc současným i bývalým zaměstnancům
Mzdové nároky můžete u úřadu práce uplatnit, pokud máte sjednán se zaměstnavatelem:
- pracovní poměr,
- dohodu o provedení práce (která zakládá účast na nemocenském pojištění, a to jestliže je vám za kalendářní měsíc zúčtován započitatelný příjem z takové dohody ve výši přesahující 10 000 Kč) nebo
- dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých vám vznikly – v tzv. rozhodném období – mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem.
Takové právo máte i v případě, že váš pracovně-právní vztah v tomto období skončil a u zaměstnavatele již nepracujete. Podmínkou je, aby nevyplacené mzdové nároky spadaly do rozhodného období.
Čtěte také: Nejvhodnější pro letní brigádu – dohoda o provedení práce
Mzda, plat, odměna z dohody, odstupné
Náhradní výplatu můžete po úřadu práce žádat nejen z titulu běžné mzdy či platu, ale také za odstupné nebo náhrady ucházející mzdy nebo platu, např. za dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele, jakož i odměnu nebo její náhradu, která vám náleží podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.
Přečtěte si: Odstupné 2012: Tři platy až po dvou letech práce
Neposkytuje se naopak náhrada pracovníkovi způsobené škody, cestovní náhrady apod.
Viníkům se nepomáhá
Nevyplacené mzdové nároky nemůžete uplatňovat, pokud jste v rozhodném období byli u daného zaměstnavatele statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měli u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Vychází se z toho, že takový vedoucí pracovník mohl neúspěch podniku a jeho insolvenci zavinit, a tak nemá mít nárok na peněžitou pomoc.
Kterákoliv pobočka úřadu práce
O uspokojení svých mzdových nároků můžete požádat kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce ČR (v Praze pak pobočku pro hlavní město Prahu) nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce.
O nároku rozhoduje Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má:
- sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou,
- místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky, nebo
- bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání.
Pokud požádáte o uspokojení mzdových nároků krajskou pobočku Úřadu práce, která není místně příslušná, nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, tato krajská pobočka Úřadu práce nebo toto kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce postoupí žádost místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce.
Sledujte internet a úřední desku úřadu práce
Místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce vyvěsí na úřední desce neprodleně poté, co ji soud vyrozumí o vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo o zahájení insolvenčního řízení, informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, a současně informuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit.
Tyto informace rovněž sdělí ve stejné lhůtě Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní na své internetové stránce nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení a současně je oznámí ve stejné lhůtě všem krajským pobočkám Úřadu práce a kontaktním pracovištím krajských poboček Úřadu práce, které je následující pracovní den po jejich obdržení od Ministerstva práce a sociálních věcí vyvěsí na své úřední desce nebo oznámí jiným rovnocenným způsobem.
Rozhodné období je klíčové
Klíčovým pro výplatu mzdových národů je vymezení rozhodného období, v němž tyto nároky vznikly a mohou být uspokojeny státem namísto insolventního zaměstnavatele.
Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce.
Příklad
Byl-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 11. 12. 2015, je rozhodným obdobím doba od 1. 9. 2015 do 31. 3. 2016, včetně prosince 2015. Bude-li kupř. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 14. 7. 2016, je rozhodným obdobím doba od 1. 4. 2016 do 31. 10. 2016, včetně července 2016.
Výplata za 3 měsíce od státu
Mzdové nároky můžete uplatňovat za 3 měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vyberete sami a specifikujete je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků.
Jestliže bude např. návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 2. 9. 2016 (rozhodné období tedy bude od 1. 6. do 31. 12. 2016) a zaměstnavatel nevyplatí mzdu za červenec a srpen 2016 a za říjen 2016, pak uspokojení mzdových nároků za všechny tyto měsíce můžete požadovat po úřadu práce.
Samozřejmě za podmínky, že i ty nejpozději vzniklé, resp. uplatňované mzdové nároky jsou, resp. budou již splatné. Tzn., že například v září 2016 není možné úspěšně žádat o uspokojení mzdových nároků za září 2016, natož pak za zmíněný říjen 2016, protože mzda za daný měsíc, resp. měsíce, ještě není splatná.
Jestliže byl návrh na zahájení insolvenčního řízení kupř. podán 18. 4. 2016 (rozhodné období tedy je od 1. 1. 2016 do 31. 7. 2016) a zaměstnavatel vám nevyplatil odměnu na dohodu o provedení práce (jde o započitatelný příjem), která za leden 2016 činí 6000 Kč, za únor 11 000 Kč a za březen 12 000 Kč, právě za tyto 3 měsíce, můžete požadovat po úřadu práce uspokojení svých mzdových nároků za únor a březen 2016, jelikož za tyto měsíce činí váš započitatelný příjem více, než je potřeba k účasti na nemocenském pojištění (od 10 001 Kč), zatímco za leden 2016 nikoliv.
Přečtěte si také: Dohoda o provedení práce: u příjmu nad 10 000 Kč měsíčně odvedete více
V jednom roce pouze jedna náhrada za zaměstnavatele
Úřad práce však může uspokojit vaše mzdové nároky uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou. Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může úřad práce uspokojit další vaše mzdové nároky uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí 12 měsíců ode dne vydání příkazu k úhradě mzdových nároků.
Pozor na lhůty
Mzdové nároky můžete uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce zveřejnila informace o zahájení insolvenčního řízení proti zaměstnavateli na úřední desce.
Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí.
Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn v uvedených lhůtách. Vaše právo na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.
Výši pomoci určuje statistika
Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci nesmí překročit za 1 měsíc jedenapůlnásobek tzv. rozhodné částky.
Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností (tj. pro období) od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.
Vychází se z rozhodné částky platné (a účinné) v den podání insolvenčního návrhu, resp. v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení.
Náhrada se vypočte podle tzv. rozhodné částky
Pro období od 1. 5. 2015 do 30. 4. 2016 (tedy byl-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení po 30. 4. 2015) jde o částku 25 686 Kč.
1,5násobkem této částky je částka 38 529 Kč. A pro období od 1. 5. 2016 do 30. 4. 2017 (tedy byl-li nebo bude-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium po 30. 4. 2016) jde o částku 26 467 Kč (vyhlášenou nově sdělením MPSV č. 103/2016 Sb.).
1,5násobkem této částky je částka 39 701 Kč.
Tabulka – Rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci
| Pro období | je (resp. byla) částka | podle | |
|---|---|---|---|
| do 30. dubna 2001 | 12 658 Kč | nařízení vlády č. 166/2000 Sb. | |
| od 1. května 2001 | do 30. dubna 2002 | 13 491 Kč | vyhlášky č. 161/2001 Sb. |
| od 1. května 2002 | do 30. dubna 2003 | 14 642 Kč | vyhlášky č. 187/2002 Sb. |
| od 1. května 2003 | do 30. dubna 2004 | 15 707 Kč | vyhlášky č. 134/2003 Sb. |
| od 1. května 2004 | do 30. dubna 2005 | 16 917 Kč | vyhlášky č. 285/2004 Sb. |
| od 1. května 2005 | do 30. dubna 2006 | 18 035 Kč | sdělení č. 188/2005 Sb. |
| od 1. května 2006 | do 30. dubna 2007 | 19 030 Kč | sdělení č. 102/2006 Sb. |
| od 1. května 2007 | do 30. dubna 2008 | 20 211 Kč | sdělení č. 87/2007 Sb. |
| od 1. května 2008 | do 30. dubna 2009 | 21 692 Kč | sdělení č. 102/2008 Sb. |
| od 1. května 2009 | do 30. dubna 2010 | 23 542 Kč | sdělení č. 80/2009 Sb. |
| od 1. května 2010 | do 30. dubna 2011 | 23 598 Kč | sdělení č. 99/2010 Sb. |
| od 1. května 2011 | do 30. dubna 2012 | 23 951 Kč | sdělení č.129/2011 Sb. |
| od 1. května 2012 | do 30. dubna 2013 | 24319 | sdělení č. 136/2012 Sb. |
| od 1. května 2013 | do 30. dubna 2014 | 25101 | sdělení č. 88/2013 Sb. |
| od 1. května 2014 | do 30. dubna 2015 | 25128 | sdělení č. 50/2014 Sb. |
| od 1. května 2015 | do 30. dubna 2016 | 25686 | sdělení č. 94/2015 Sb. |
| Od 1. května 2016 | Do 30. dubna 2017 | 26467 | sdělení č. 103/2016 Sb. |
Nejvýše 4,5násobek rozhodné částky
Maximální možnou částkou, kterou můžete (celkem, tedy za tři měsíce) obdržet je pak částka 115 587 Kč (pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2016 včetně), resp. částka 119 103 Kč (pokud byl nebo bude insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2016). Uvedené částky, které můžete obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody. Před uspokojením mzdových nároků provede úřad práce příslušné srážky.
Jak na to?
Mzdové nároky uplatníte u Úřadu práce písemnou žádostí. V té uvedete:
- své jméno,
- rodné číslo nebo datum narození,
- adresu bydliště,
- označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště,
- výši uplatňovaných mzdových nároků,
- údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů,
- kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňujete mzdové nároky, a způsob jejich výplaty,
- případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena,
- označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody pojistného.
Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků. Při uplatnění mzdových nároků jste povinni prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
Místně příslušná pobočka Úřadu práce neprodleně od uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období.
Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně prokázat Úřadu práce, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance zákonem předepsané srážky a odvody. V případě, že práva a povinnosti zaměstnavatele ohledně zaměstnanců vykonává předběžný správce nebo insolvenční správce, přecházejí na něho povinnosti zaměstnavatele.
Čtěte také: Co dělat, když vás zaměstnavatel nevyhodil, ale nedává vám práci ani peníze?
Při neprokázání výše nároků jen minimální mzda
Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou uplatňujete mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, Úřad práce vám do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí termín a způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě.
Nesouhlasí-li však výše vámi uplatňovaných mzdových nároků za 1 měsíc s vykázáním předloženým úřadu práce zaměstnavatelem nebo správcem, Úřad práce rozhodne o přiznání vašeho mzdového nároku za tento měsíc pouze v prokázané výši.
Nelze-li výši mzdového nároku prokázat, přiznáÚřad práce mzdový nárok toliko ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu.
ČLÁNKY DO MAILU