Nedaří se vám vydělávat tolik co loni? Požádejte si o snížení záloh

8. 8. 2019
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: Shutterstock
Pokud se vašemu podnikání letos daří výrazně hůře než v předchozím roce, máte ze zákona právo si požádat o snížení záloh na sociální a zdravotní pojištění. Zálohy vám mohou snížit až na ty minimální, což vašemu rozpočtu může v náročném období výrazně ulehčit.

Podnikání a výdělky s ním spjaté jsou v podstatě vždy nejisté. Žádný měsíc není stejný jako ten předchozí a někdy se daří lépe a jindy zase hůře.

Pokud se vám ale letos daří výrazně hůře než v roce 2018, můžete si požádat o snížení záloh. Ukažme si, jak na to.

Kdy můžete žádat?

Ačkoli se vám možná daří hůře než v předchozím roce, musíte splnit určité podmínky, aby vůbec mělo smysl žádat o snížení záloh. Aby vám dané instituce vaši žádost uznaly, musí být váš průměrný měsíční zisk v letošním roce o minimálně třetinu nižší než průměrný měsíční zisk za loňský rok.

Tuto skutečnost navíc musíte nějak dokázat. Například peněžním deníkem, přičemž průměr za letošní rok se bude stanovovat nejméně ze tří po sobě jdoucích měsíců. Znamená to, že o snížení záloh můžete v kalendářním roce požádat nejdříve na začátku dubna s tím, že budete dokládat výši průměrného zisku za období od ledna do března.

Pokud tedy budete žádat nyní v průběhu srpna, budete dokládat minimálně měsíce květen, červen a červenec.

Potřebujete speciální formulář

Vaše zdravotní pojišťovna, ale i Česká správa sociálního zabezpečení, vypočítávají výši vašich záloh podle přehledu o příjmech a výdajích, který jste jí letos odevzdali.

To znamená, že letos vlastně platíte zálohy na základě příjmů, které jste měli v minulém roce. A pokud jste v minulém roce měli výrazně vyšší příjmy než letos, možná své zálohy přeplácíte. O peníze samozřejmě nepřicházíte, vzniká vám tučný přeplatek. Pokud na tom ale letos nejste z hlediska příjmů dobře, nejspíše byste pro peníze měli lepší využití než vytváření přeplatku.

Můžete tedy požádat vaši Okresní správu sociálního zabezpečení a vaši zdravotní pojišťovnu o snížení záloh. K tomu musíte vyplnit příslušný formulář.

U ČSSZ si stáhnete formulář Žádost o snížení měsíčního vyměřovacího základu OSVČ. U zdravotní pojišťovny pak záleží na tom, jakou máte. Odkazy na formuláře uvádíme v tabulce.

Zdravotní pojišťovna  Odkaz
 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Lze použít formulář VZP.
 Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Žádost o snížení zálohy
 RBP, zdravotní pojišťovna Žádost o snížení zálohy
Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky Žádost o snížení zálohy
 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR Žádost o snížení zálohy na pojistné pro OSVČ
 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA Žádost o snížení zálohy
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR Žádost o snížení zálohy

Snížení platí do dalšího přehledu

V případě, že vám dané instituce uznají váš nárok a sníží vám zálohy na pojistné, začínáte od dalšího měsíce platit zálohy v nové–nižší výši. V tomto případě tedy od září 2019. To platí do podání dalšího přehledu o příjmech a výdajích, tedy do jara 2020. Poté vám podle vašich skutečných příjmů bude opět vyměřena nová záloha.

To, co jste nyní zaplatili či přeplatili na zálohách, vám v letošním roce nikdo nevrátí. V roce 2020 ale budou tyto peníze použity na případný nedoplatek, nebo si je můžete nechat zaslat na bankovní účet, který uvedete právě do podávaného přehledu o příjmech a výdajích.

To, že vám zdravotní pojišťovna a ČSSZ snížila zálohy na pojistném, není třeba nikde nahlašovat. Obě instituce uvedou danou změnu do své evidence. Změnu nemusíte hlásit ani v roce 2020 při podávání daňového přiznání, protože správce daně takovou informaci nevyžaduje.

Minimální zálohu zaplatíte vždy

I kdyby si vaše podnikání v letošním roce vedlo o polovinu hůře než v tom loňském, existuje jeden případ, kdy už vám zdravotní pojišťovna ani ČSSZ zálohy nesníží. A to v případě, že už platíte minimální zálohy na pojistné. Pro rok 2019 jsou tyto zálohy nastaveny na 2208 Kč pro zdravotní pojištění a 2338 Kč pro sociální pojištění. Níž už prostě nikdo platit nemůže, ať jsou vaše zisky jakékoli.

Stejně tak platí, že při případném snížení záloh vám dané instituce mohou zálohu snížit maximálně na úroveň těchto minimálních záloh, ne níže.

Výjimky z pravidla

Abyste platili nižší zálohy na pojistném, museli byste spadat do jedné z výjimek. Například byste měli samostatně výdělečnou činnost pouze jako vedlejší, a nikoli hlavní. V takovém případě byste platili pouze poloviční zálohy na pojistném. A u těchto podnikatelů může zdravotní pojišťovna zálohy snížit i pod minimální mez, případně říci, že pro vás povinnost hradit zálohy vůbec neplatí.

Povinnost platit zálohy by se vás například netýkala v případě, že jste podali přehled za loňský kalendářní rok se záporným výsledkem, nebo pokud pojišťovna povolí snížení záloh na nulu (v případě, že i letos máte zatím záporný výsledek).

Nebo byste v letošním roce onemocněli, čímž by pro vás za určitých podmínek také neplatila povinnost hradit si minimální zálohy. Tam je ale situace složitější. Zcela jednoznačně nemusíte platit zálohy na zdravotní pojištění pouze v případě, že vám byla nařízena karanténa. Za každý měsíc, který jste v karanténě museli strávit, pak nemusíte zálohy odvádět.

Pokud vás ale skolí nemoc, musí se vám zároveň šikovně trefit do kalendáře, jinak máte smůlu.

Příklad: Na začátku června 2019 jste onemocněli, a tak jste odpracovali jen 1 den. Byli jste nemocní celý červen a ještě první týden v červenci. Vaše nemoc trvala 35 dní. Zálohy na zdravotní pojištění ale zaplatíte stejně, protože v každém z těchto měsíců jste něco odpracovali.

Aby vám byly zálohy za červen odpuštěny, nesměli byste onen jeden den odpracovat. Podle zákona jste totiž výdělečně činní, pokud jste v daném měsíci odpracovali alespoň něco. Vy jste odpracovali 1 den v červnu a několik dní v červenci, tudíž zálohy platíte. Výjimkou je výše zmíněná karanténa.

Všechno navíc musíte pečlivě zadokumentovat. Na příslušnou zdravotní pojišťovnu musíte doručit alespoň kopii neschopenky. Nedoporučuje se také oznámení příliš odkládat, a to kvůli případným komplikacím v případě zpětného dokazování.

O tomto tématu jsme podrobně psali v článku OSVČ a zálohy: kdy musíte a nemusíte platit?

Příklad

Paní Kovářová podniká jako šperkařka a v roce 2018 měla za celý kalendářní rok příjem ve výši 1 000 000 Kč. Výdaje činily 400 000 Kč. Průměrný měsíční zisk za rok 2017 tak byl 50 000 Kč.

V roce 2019 ale podnikání nejde tak dobře a za období leden–červen měla paní Kovářová příjem 250 000 Kč, přičemž výdaje činily 100 000 Kč. Průměrný měsíční zisk tedy v letošním roce činí 25 000 Kč.

Z porovnání průměrných měsíčních zisků snadno zjistíme, že paní Kovářová má v letošním roce zatím o polovinu nižší zisk než v roce předchozím. V tomto případě má tedy na snížení záloh nárok a může si požádat, viz postup výše.

Školení pro účetní - podzimní novinky

Kam s přeplatkem?

Pokud se vám v letošním roce vaše podnikání příliš nedaří, nejspíše budete mít pro případný přeplatek využití velmi rychle.

Varianta, kdy si spoříte u ČSSZ a peníze se vám vrátí při podání dalšího přehledu o příjmech a výdajích na jaře 2020, ale není moc výhodná. Peníze se nijak nezhodnocují, nemůžete si je vybrat atd.

Autor článku

Psaním jsem skloubila své znalosti ze studií financí a žurnalistiky. Ráda se učím nové věci, tančím a běhám.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).