Sběratelské a investiční medaile se nerazí pouze ze zlata a stříbra. Používá se i platina, nejtvrdší drahý kov z této trojice. Právě velká tvrdost a hustota kovu činí ražbu obtížnou, takže ne každá mincovna si s tímto kovem komplikuje život. Jablonecká mincovna si troufá rovnou na největší platinové medaile na světě. Byli jsme se podívat, jak se razí.
Půlkilový Kuks
Největší poslední vyražená platinová medaile jablonecké mincovny má 500 gramů a prodává se za 695 tisíc korun. Na přední straně nese motiv Hospitalu Kuks, z druhé strany jsou pak insignie šlechtického rodu Šporků. Její ztvárnění je posledním z osmileté sběratelské série významných staveb (například Katedrála sv. Víta v Praze nebo Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře). Autorem motivu je Jan Hásek. Vyraženo bylo jen 12 číslovaných kusů.
Medaile, střížek, razidla a certifikát
Letos mincovna novou sérií platinové portfolio dál rozšíří. Kromě exkluzivních půlkilových medailí začne razit i platinové uncové mince s českými památkami, které jsou zapsané na seznamu UNESCO.
Platina jako tvrdý oříšek
Platinových medailí a mincí se obecně razí velmi málo. Platina je totiž kvůli svým vlastnostem pro ražbu tvrdým oříškem. A to doslova. Má i výrazně jiné vlastnosti než stříbro a zlato. Kromě toho, že je mimořádně tvrdá, patří i ke kovům s největší hustotou (tedy k nejtěžším kovům na světě).
Ražba probíhá ve více cyklech a mezitím se medaile ještě upravují žíháním. To je způsob tepelného opracování, který polotovar změkčí. Proces probíhá třeba přes noc v žíhací peci a jeho důsledkem je rekrystalizace, kvůli které je pak kov měkčí.
Samotná ražba probíhá v lisu za pomoci vrchního a spodního razidla. Na spodní razidlo se umístí do ražebního kroužku tzv. střížek. V ražebním kroužku musí být proto, aby střížek udržel požadovaný tvar a kov se nerozlisoval do šířky, ale do reliéfu. Na to se narazí vrchní razidlo a lis ho pak na střížek přitlačí silou 610 tun. Platina se razí ve dvou zdvizích.
Nasazování horního razidla
Vlastnosti platiny předurčují, že plastika s motivem budoucí medaile musí být (oproti stříbru a zlatu) poměrně mělká, aby kov „dotekl“ do požadované ostrosti motivu. Při ražbě platiny také kvůli velké tvrdosti nejvíce trpí i samotná razidla, hlavně po prvním lisování. Může se stát, že razidlo důsledkem velkého tlaku zvětší průměr, takže se zasekne v ražebním kroužku, ze kterého se musí násilím vyndat a zbrousit na původní velikost.
Zlato, stříbro, platina a měď
Každý kov se při ražení chová jinak. Kvůli různé struktuře a viskozitě má jinou plasticitu, různým způsobem „teče“ do reliéfu razidla. Dále se kromě dalšího kovy liší i tvrdostí a hustotou. Nedá se říci, že snadnost ražby každého kovu závisí na jeho tvrdosti. Například měď je nejměkčí, ale protože špatně teče, razí se hůř než tvrdší stříbro. To se razí asi nejsnáze. Následuje zlato a ražba platiny je nejnáročnější,
vysvětluje rytec České mincovny Luboš Lietava.
Na úspěch vyražení reliéfu má vliv i to, jak je plastika mělká a členitá, zda sahá hodně ke kraji střížku nebo je umístěná spíš jen u středu. Kovy se při ražbě roztékají od středu k obvodu. Když je tedy reliéf příliš u kraje a je vysoký, hrozí, že motiv nebude dolisovaný. Pak se musí použít více zdvihů, případně i výše zmíněné mezižíhání, po kterém se musí polotovar do lisu umístit naprosto stejně jako při předchozím zdvihu.
Navíc ten samý kov se stejnou ryzostí se nemusí chovat v lisu stejně, protože ho ovlivňuje i konkrétní zpracování jednotlivých dodavatelů (válcování, tavení, žíhání), od kterých mincovna střížky kupuje. Proto je vždy nutné každou várku otestovat a dělat zkušební zdvih.
Po vyražení už je většinou nutné pracovat s medailemi v rukavicích. Platina je poměrně odolná, ale hlavně stříbro po styku s agresivním lidským potem začne černat.
Platina je vzácný cenný kov, poměrně široce využitelný i v průmyslu. Ročně se jí vytěží (těží se hlavně v Jihoafrické republice) mnohem méně než zlata. Cenu dlouhodobě určují rostoucí náklady na těžbu i zvyšující se poptávka. Kromě klenotnictví se hojně využívá například v automobilovém průmyslu (např. výroba automobilových katalyzátorů). Pro investiční účely se z platiny razí mince nebo taví slitky. Pro svou schopnost držet hodnotu je považována za bezpečný investiční přístav. Poptávka po ni skokově roste hlavně při nenadálých událostech, které destabilizují trhy (např. překvapivé zvolení Donalda Trumpa prezidentem).
V České mincovně jsme nebyli poprvé. Pokud vás zajímají podrobnější informace, jak se zde razí české koruny nebo investiční mince či medaile, můžete se podívat i na jednu z našich předchozích reportáží:
ČLÁNKY DO MAILU