Zaměstnavatel je povinen převést těhotnou zaměstnankyni na jinou práci v případě, že dosud koná práci, která je těhotným ženám zakázána, nebo práci, která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství. (Přehled zakázaných prací je uveden ve vyhlášce č. 288/2003 Sb.). Nová práce pochopitelně musí být pro ženu vhodná a pokud možno by měla umožňovat, aby jejím výkonem dosahovala zaměstnankyně stejného výdělku jako při dosavadní práci. (K povinnosti převedení na jinou práci viz ust. § 239 a § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce.)
Vyrovnávací příspěvek při převedení na jinou práci
Dosahuje-li však zaměstnankyně, která byla převedena na jinou práci, bez svého zavinění nižšího výdělku, má nárok na dorovnání příjmu – poskytuje se jí vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění.
Stejná práva a nároky mají i zaměstnankyně – matky do konce devátého měsíce po porodu a zaměstnankyně, které kojí.
Práce v noci
Zaměstnavatel je dále povinen vyhovět žádosti těhotné ženy, ženy, která kojí, nebo matky do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci, o zařazení na denní práci. (Viz ust. § 239 odst. 1 věty druhé a § 41 odst. 1 písm. g) zákoníku práce.) Dodejme, že noční prací se rozumí práce konaná v noční době, a to mezi 22. hodinou večerní a 6. hodinou ranní.
Překážka v práci na straně zaměstnavatele, tedy za jeho peníze
Pokud zaměstnavatel nemá možnost v uvedených případech možnost zaměstnankyně převést na jinou práci, dochází ke vzniku překážky v práci na straně zaměstnavatele a práva zaměstnankyně na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku (podle ust. § 208 zákoníku práce), tedy na poskytnutí placeného volna.
Zaměstnavatel je povinen uvedené kategorie zaměstnankyň seznámit s riziky jejich práce a možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví, jakož i přizpůsobit pro tyto zaměstnankyně na pracovišti prostory pro jejich odpočinek.
Zvláštní přestávky v práci pro kojící ženy
Ačkoliv drtivá většina žen takové přestávky nepotřebuje, neboť v době kojení dítěte čerpá rodičovskou dovolenou (resp. předtím ještě mateřskou dovolenou), upravuje zákoník práce s ohledem na mezinárodně-právní závazky České republiky též přestávky ke kojení. Zaměstnankyni, která kojí své dítě, je zaměstnavatel povinen poskytnout kromě (běžných) přestávek v práci (na jídlo a oddech) zvláštní přestávky ke kojení v rozsahu dle ust. § 242 odst. 2 zákoníku práce:
Zaměstnankyni, která pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, přísluší na každé dítě do konce 1 roku jeho věku 2 půlhodinové přestávky a v dalších 3 měsících 1 půlhodinová přestávka za směnu. Pracuje-li po kratší pracovní dobu, avšak alespoň polovinu týdenní pracovní doby, přísluší jí pouze 1 půlhodinová přestávka, a to na každé dítě do konce 1 roku jeho věku. Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a poskytuje se za ně náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Omezené vysílání na pracovní cesty, možnost úpravy pracovní doby
Uvedené zaměstnankyně mohou být vyslány na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem. K tomu blíže viz: Kdo může odmítnout vyslání na pracovní cestu?
Uvedeným zaměstnankyním je zaměstnavatel povinen umožnit kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené pracovní doby, za předpokladu, že tomu nebrání vážné provozní důvody. Více: Potřebujete kratší pracovní dobu? Zaměstnavateli to musí vyhovovat
