Hlavní navigace

Na co nezapomenout, aby se vám péče o blízké započetla do důchodu?

31. 8. 2016
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Pokud musíte odejít z práce, abyste se dlouhodobě starali o své blízké, budete mít nárok na sociální dávku a doba péče se vám započte do nároku na důchod.

Za péči o blízkého, kvůli které nemůžete chodit do práce, o nárok na důchod nepřijdete. Započítá se vám do tzv. náhradní doby.

Pečovatelská neprošla, zůstává náhradní doba

Většina z nás si nemůže dovolit zaplatit celodenní ošetřovatelku, a tak může péče o blízkého člena rodiny zůstat na nás.

Z hlediska příjmu mohla situaci částečně řešit připravovaná pečovatelská dovolená, kterou navrhovala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Ta plánovala při potřebě celodenní péče o příbuzného poskytnout tři až šest měsíců dovolené zaplacené formou ošetřovného ve výši 60 % denního vyměřovacího základu. Návrh však vládou neprošel. Částečně může ušlý příjem suplovat příspěvek na péči, případně další sociální dávky podle konkrétní situace žadatele.

Přehled vyplácených sociálních dávek najdete ve speciální sekci na serveru Měšec.cz.

Z hlediska nároku na důchod už zákony situaci řešit umí, a to prostřednictvím tzv. náhradní doby pojištění.

Náhradní doba pojištění

Institut náhradní doby pojištění vymezuje zákon o důchodovém pojištění. Jedná se o období, které se započítává do doby pojištění potřebné pro přiznání důchodu i přes fakt, že během něho nejste výdělečně činní, a neodvádíte tak pojistné. Náhradní dobou pojištění je právě i péče o závislé na pomoci ostatních.

Za dobu péče se považuje péče o osobu s přiznaným stupněm závislosti II, III či IV, která je buď osobou blízkou z pohledu zákona o důchodovém pojištění, nebo osobou „neblízkou“, kdy pečující osoba prokáže, že s opečovávanou osobou žila ve společné domácnosti, a pak příbuzenský vztah roli nehraje, vysvětlila mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Jana Buraňová s tím, že do konce června 2001 se započítává péče jen o rodinné příslušníky.

Osoba blízká a společná domácnost

Blízkou osobou je v zásadě rodinný příslušník. Zákon o důchodovém pojištění stanovuje, že jde o manžela nebo manželku, příbuzného v řadě přímé, dítě vlastní, osvojené nebo dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů, dále o sourozence, zetě, snachu nebo manžela rodiče, a to kteréhokoli z manželů.

Společnou domácnost pak tvoří fyzické osoby, které spolu prokazatelně trvale žijí a společně platí náklady na své potřeby.

Aby se péče započetla do důchodu

Pokud se rozhodnete pečovat o osobu, které zdravotní stav neumožňuje postarat se sama o sebe, zajděte na krajskou pobočku Úřadu práce se žádostí o poskytnutí příspěvku na péči.

Po jejím podání bude následovat sociální šetření a posuzování zdravotního stavu opečovávané osoby kvůli zjišťování, kterému stupni závislosti odpovídá. Mělo by se jednat o stupeň II až IV. Stupeň I je pro tyto účely akceptován, jen pokud se jedná o dítě do 10 let.

Žádost podávejte už při zahájení péče, protože příspěvek dostanete nejdříve ode dne jejího podání.

Do dvou let opět na úřad

Po skončení péče o danou osobu se nejpozději do dvou let musíte obrátit na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ), která vydá rozhodnutí o rozsahu péče. To je podkladem pro budoucí zhodnocení péče o závislou osobu jako doby důchodového pojištění. Rozhodnutí úřad vydává na základě podaného návrhu na zahájení řízení (o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče). Dříve než po skončení péče tento návrh podat nemůžete, později než dva roky po skončení péče taky ne.

Výjimkou z tohoto pravidla tvoří situace, kdy si jako pečující osoba sami podáváte žádost o přiznání důchodu. Pak je samozřejmě možné podat návrh na zahájení řízení už v době trvání vaší péče.

Co doložit?

K návrhu na zahájení řízení musíte doložit:

  • váš doklad totožnosti,
  • doklad totožnosti osoby, o kterou je/bylo pečováno (občanský průkaz, příp. rodný list),
  • potvrzení krajské pobočky Úřadu práce o vzniku stupně závislosti a o době poskytování příspěvku na péči,
  • doklad prokazující příbuzenský vztah žadatele k osobě, o kterou je pečováno (např. rodné listy, z nichž vyplývá vzájemná příbuznost osob, oddací listy aj.),
  • pokud se nejedná o blízkou osobu, vaše čestné prohlášení o vedení domácnosti s opečovávanou osobou,
  • úmrtní list, pokud došlo k úmrtí osoby, o kterou jste pečovali.

Pokud si nevíte rady, můžete se obrátit na pracovníky místně příslušné OSSZ, klientské centrum při pražském ústředí nebo call centrum pro důchodové pojištění (257 062 860). Pokud potřebujete vědět bližší informace k příspěvku na péči, musíte volat na pobočku úřadu práce, kam dávky spadají.

Jak se doba péče započte do důchodu?

Doba péče se pro účely důchodového pojištění hodnotí v plném rozsahu. To znamená, že se započítává jako doba zaměstnání nebo doba samostatné výdělečné činnosti. Pro stanovení vašeho osobního vyměřovacího základu se hodnotí jako doba vyloučená.

V případě, kdy se doba péče kryje se zaměstnáním nebo s výkonem samostatné výdělečné činnosti, pečující osobě se započítá výhodnější varianta (buď příjmy z výdělečné činnosti, nebo doba vyloučená), vysvětlila Buraňová a připomněla ustanovení § 19a zákona o důchodovém pojištění, podle kterého pokud náhradní doba péče o osobu závislou trvá aspoň 15 let, považuje se pro stanovení osobního vyměřovacího základu pro výpočet důchodu tato doba buď za dobu vyloučenou (a to i když se kryje s dobou pojištění, v níž jste měli příjmy z výdělečné činnosti, event. náhrady zahrnované do vyměřovacího základu), nebo za dobu pojištění, v níž jste měli příjmy citované ve zmíněném ustanovení.

Pro účely osobního vyměřovacího základu se v tomto případě použije postup, který je pro vás výhodnější. Vyloučenými dobami jsou také např. doba dočasné pracovní neschopnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně, prvních šest let doby studia po dosažení věku 18 let (získané do 31. 12. 2009) nebo určitá doba evidence uchazeče o zaměstnání na úřadu práce. I tyto doby jsou zpravidla náhradními dobami pojištění, shrnula ještě Buraňová.

skoleni_15_4

Doba péče, která se považuje za tzv. náhradní dobu pojištění, je:

  • doba osobní péče o osobu mladší 10 let (I. stupeň závislosti – lehká závislost),
  • doba osobní péče o osobu jakéhokoliv věku (II., III. nebo IV. stupeň závislosti – středně těžká, těžká a úplná závislost).

Od 1. 7. 2001 se započítává také péče o jiné než blízké osoby žijící ve společné domácnosti. Před 1. lednem 2007 zase byla důvodem pro hodnocení doby péče jako náhradní doby pojištění péče o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, osobu převážně nebo úplně bezmocnou nebo částečně bezmocnou osobu, pokud ta je starší 80 let. Od ledna 2007 se stupně bezmocnosti změnily na I. stupeň závislosti (částečná bezmocnost), II. stupeň závislosti (převážná bezmocnost) nebo III stupeň závislosti (úplná bezmocnost). Dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči spadá do III. stupně závislosti.

Kompletní přehled náhradních dob pojištění najdete na webu České správy sociálního zabezpečení.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).