Na co máte nárok od státu jako studenti?

Stát vás pro účely sociálního zabezpečení považuje za studenta v případě, že se soustavně připravujete na budoucí povolání podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Tím se myslí:

• studium na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice,
• studium na jazykových školách (musí být ale uvedeny v seznamu MŠMT),
• studium na střední či vysoké škole v zahraničí (pokud jej MŠMT uznalo za rovnocenné školám v ČR),
• teoretická a praktická příprava pro zaměstnání, případně jinou výdělečnou činnost (týká se osob se zdravotním postižením).

Vše má ale své výjimky. Výše zmíněné podmínky platí pouze v případě, že je vám do 26 let věku. Jinak o statut studenta přicházíte. Pokud studujete na střední, vyšší odborné či vysoké škole, nemáte statut studenta také v případě, že je vaše studium:

• dálkové,
• distanční,
• večerní,
• kombinované.

Rovněž se na vás nehledí jako na studenta, pokud současně se studiem vykonáváte vojenskou základní službu či civilní službu. A nesmíte mít ani služební poměr coby příslušník ozbrojených sil.

Pokud ale podmínky splňujete a statut studenta máte, není vaše povinnost to hlásit. Za vás to ohlásí konkrétní škola, případně je možné si to ověřit na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

Nemocenské pojištění

Nastoupili jste na vysokou školu, řádně studujete a máte statut studenta. Nemáte žádné brigády, nepodnikáte. Obecně tak platí, že po dobu studia nejste nemocensky pojištěni. A to z důvodu, že nejste výdělečně činní. V souvislosti s tím nemáte ani povinnost odvádět pojistné. Zároveň však nemáte ani nárok na dávky nemocenského pojištění jako:

• nemocenské,
• peněžitou pomoc v mateřství,
• ošetřovné,
• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Situace se mění v případě, že jste při studiu zaměstnáni na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Poté jste nemocensky pojištěni a na základě toho máte na výše zmíněné dávky nárok.

Pokud se rozhodnete začít při studiu podnikat, máte možnost si nemocenské pojištění platit dobrovolně. Pokud tak učiníte, nárok na dávky vám vzniká. Pokud se rozhodnete jej neplatit, právo na dávky nemocenského pojištění vám bohužel nevznikne.

Peněžitá pomoc v mateřství

V některých případech se stane, že studentka ještě za doby svého studia otěhotní a následně nastupuje na mateřskou dovolenou. Aby jí vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, musí splnit tyto podmínky:

• v době nástupu na mateřskou dovolenou musí být nemocensky pojištěna, nebo u ní musí trvat ochranná lhůta,
• musí být nemocensky pojištěna alespoň 270 dní v posledních dvou letech před nástupem na PPM.

Ochranná lhůta činí 180 dní, nebo jen tolik dní, po jak dlouhou dobu trvalo pojištění. Podmínka 270 dní v posledních 2 letech nemusí být splněna u jednoho zaměstnavatele. Je možné tuto dobu dostat i součtem z různých zaměstnání.

Pokud tyto podmínky nesplníte, nevzniká vám nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

Pokud jste před nástupem na PPM podnikaly, musíte být rovněž účastny nemocenského pojištění, a to z uvedených 270 dnů alespoň 180 dní doby OSVČ. Tuto podmínku musíte splnit v posledním roce před nástupem na PPM.

Pro splnění uvedené podmínky se může započítat i doba studia, pokud:

• jste úspěšně ukončily školu a nastoupily do zaměstnání, nebo
• jste se dobrovolně přihlásily k nemocenskému pojištění coby OSVČ.

Pokud tyto podmínky nesplníte, máte ode dne porodu nárok na rodičovský příspěvek.

Jsem student a mám brigádu

Pokud máte statut studenta a zároveň si ke studiu přivyděláváte brigádou, ať už během školního roku, či o prázdninách, jste v některých případech nemocensky a důchodově pojištěni. Záleží ale na tom, na jakou smlouvu práci vykonáváte.

Jednou z variant je pracovní smlouva. Zde jste důchodově i nemocensky pojištěni v případě, že si měsíčně vyděláte alespoň 2500 Kč. Totéž platí, i když pracujete na dohodu o pracovní činnosti. V obou případech je po dosažení této částky váš zaměstnavatel povinen za vás odvést pojistné na sociální zabezpečení.

Jestliže pak dojde k tomu, že jste například z důvodu nemoci v pracovní neschopnosti, máte nárok na nemocenské. Ale až po uplynutí prvních 14 dnů. Do té doby vám zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy.

Za dobu, kdy vám vaše brigáda zakládala účast na pojištění, má také zaměstnavatel povinnost vám vystavit evidenční list důchodového pojištění. Jedno vyhotovení předá vám a druhé zašle na Českou správu sociálního zabezpečení.

Další varianta je, že pracujete na dohodu o provedení práce. V takovém případě si ale měsíčně musíte vydělat více než 10 000 Kč, aby se vám na základě této dohody zakládala účast na pojištění.

Více se dočtete v článku Dohoda o provedení práce. Vše co potřebujete vědět.

Jsem student a podnikám

Studujete prezenčně vysokou školu, ale zbývá vám dost volného času a rádi byste realizovali nějaký projekt. Začnete tedy podnikat. Tuto skutečnost však musíte oznámit na OSSZ dle vašeho místa pobytu.

Pokud jste začali podnikat, zároveň studujete a je vám méně než 26 let, je možné toto podnikání vést jako vedlejší činnost. I to je ale nutné oznámit příslušné OSSZ, jinak vám samostatně výdělečná činnost bude automaticky vedena jako hlavní. Kromě toho také musíte doložit, že jste student.

Pokud vše necháte takto, nejste nemocensky pojištěni. Ani nemáte povinnost se nemocenského pojištění účastnit, pokud nechcete. Jestliže ale chcete mít v případě potřeby nárok na dávky nemocenského pojištění, musíte se dobrovolně přihlásit k účasti na nemocenském pojištění.

Vykonávání vedlejší samostatně výdělečné činnosti vám za určitých okolností také nezakládá účast na důchodovém pojištění. Pokud váš daňový základ dosáhl rozhodné částky, která pro rok 2016 činí 64 813 Kč (pouze při výkonu samostatně výdělečné činnosti po celý rok, jinak je částka poměrově krácena), musíte se účastnit důchodového pojištění automaticky a spolu s tím vám samozřejmě nárok na důchodové pojištění vzniká.

Jestliže ale máte daňový základ pod tuto částku, máte možnost si dobrovolně zvolit.

Důchodové pojištění lze i dobrovolně

Pokud řádně studujete a máte statut studenta, nejste ani důchodově pojištěni. Nemáte totiž povinnost si toto pojištění platit. Od roku 2010 navíc není doba vašeho studia považována za dobu důchodového pojištění ani za dobu náhradní. Jinými slovy, doba studia se nepočítá do doby, kterou potřebujete, aby vám vznikl nárok na důchod.

Důchodem se ale nemyslí pouze důchod starobní, ale také:

• invalidní důchod,
• pozůstalostní důchod.

I na tyto důchody musíte mít ve většině případů určitou dobu důchodového pojištění.

Máte však možnost se k účasti na důchodovém pojištění přihlásit dobrovolně, pokud vám je více než 18 let. V takovém případě se vám doba studia do doby pojištění pro nárok na starobní důchod započítává.

V případě zájmu je nutné podat přihlášku na OSSZ dle místa vašeho trvalého pobytu. Následně budete platit dobrovolné důchodové pojištění v alespoň minimální výši.

Jiná situace nastane v případě, že vykonáváte výdělečnou činnost. Pokud tato vaše výdělečná činnost zároveň zakládá účast na pojištění, jste povinni odvádět pojistné a díky tomu se vám tato doba do důchodu započítává.

Invalidní důchod

Na invalidní důchod vám vznikne nárok tím, že posudkový lékař příslušné OSSZ uzná vaši invaliditu. Kromě toho ale také musíte mít potřebnou dobu pojištění dle zákona. Ta je odvislá od vašeho věku.

Za dobu pojištění se v tomto případě považuje i doba studia na střední či vysoké škole před dosažením 18 let věku. Nejdříve ale po ukončení povinné školní docházky. Také se mezi tuto dobu započítává prvních 6 let studia po 18. roce věku.

Společně s invalidním důchodem smíte pokračovat ve studiu, pokud si to budete přát.

Sirotčí důchod

Sirotčí důchod vám přiznají v případě, že jste osiřelé nezaopatřené dítě po zesnulém rodiči či osvojiteli. Pokud přijdete o jednoho rodiče, pobíráte za něj sirotčí důchod. Pokud přijdete o oba, máte právo pobírat jej za oba rodiče.

Nárok na sirotčí důchod vám vznikne, pokud:

• zesnulá osoba pobírala starobní důchod,
• zesnulá osoba pobírala invalidní důchod,
• zesnulá osoba získala ke dni úmrtí stanovenou dobu důchodového pojištění.

Za nezletilého podává žádost zákonný zástupce, zletilí podávají žádost osobně. Je nutné doložit:

• doklady zesnulého rodiče (úmrtní list),
• doklady nezaopatřeného dítěte (občanský průkaz či rodný list).

Do zahraničí bez oznámení

Rádi byste ještě jako studenti vycestovali do zahraničí. Ať už bude vaše cesta motivována tím, abyste zde vydělávali peníze, nebo tím, abyste zde jen studovali, nemáte povinnost tuto skutečnost ohlašovat ČSSZ.

Pokud ale podnikáte, odjíždíte v rámci studia do zahraničí a vlivem toho chcete svou samostatně výdělečnou činnost pozastavit nebo ukončit, oznámit to musíte.

Za dobu vaší nepřítomnosti nemáte povinnost hradit v České republice pojistné. Můžete se ale přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění.

A co po ukončení studia?

Určité povinnosti máte i poté, co studium ukončíte. Pokud jste po ukončení studia nezahájili žádnou výdělečnou činnost, nemáte povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Tato povinnost vám odpadá i v případě, že jste v evidenci Úřadu práce ČR.

Ve chvíli, kdy do zaměstnání nastoupíte, vzniká vám účast na nemocenském pojištění a důchodovém pojištění. Pokud se rozhodnete podnikat, musíte to oznámit příslušné OSSZ. Pokud již podnikáte, musíte také oznámit, že tato činnost se stává vaší hlavní výdělečnou činností.