Na co máte nárok, když kvůli nebezpečí koronaviru nemůžete pracovat?

Marodíte – jste v pracovní neschopnosti

Jestliže jste byli pro onemocnění uznáni práce neschopnými ošetřujícím lékařem (a jste nemocensky pojištěni, což jsou všichni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na dohodu o pracovní činnosti, kteří vydělávají měsíčně 3000 Kč a více, a zaměstnanci činní na dohodu o provedení práce, kteří vydělávají více než 10 000 Kč měsíčně čili od 10 001 Kč výše), máte nárok na náhradu mzdy po dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti od zaměstnavatele a od 15. dne na nemocenské od státu.

Jak vysoké je nemocenské a jak se počítá v roce 2020, jsme už vysvětlovali. Není tak docela pravda, jak se mnohdy uvádí, že nemocenské, resp. náhrada mzdy činí (přesně) 60 % výdělku. Na jedné straně se výdělek, z něhož se počítá nemocenské nebo náhrada mzdy, nepočítá celý, redukuje se, jak jsme vysvětlili v tomto článku.

KORONAVIRUS A PENÍZE:
Rady, tipy, kdo vám pomůže a na co máte nárok. Vše na jednom místě.

Na druhé straně výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu (čili redukovaného příjmu připadajícího na 1 kalendářní den) od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Ale od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti již 66 % denního vyměřovacího základu a posléze pak 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Výše náhrady mzdy nebo platu či odměny činí v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti skutečně 60 %, ale též jen redukovaného výdělku.

Hygienici vám nařídili karanténu

Jestliže vám byla nařízena karanténa státním orgánem, resp. orgánem veřejného zdraví, kterým je příslušná krajská hygienická stanice, máte nárok na nemocenské za stejných podmínek, jako kdybyste byli v pracovní neschopnosti. Karanténou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, a je tedy podezřelá z nákazy, od ostatních fyzických osob. Karanténu je třeba odlišovat od izolace, kterou rovněž nařizuje orgán ochrany veřejného zdraví, ta se týká osob, které již onemocněly nebo vykazují příznaky nemoci. Takoví lidé jsou v pracovní neschopnosti. Karanténu tedy nařizuje orgán veřejné moci, nikoliv zaměstnavatel. Na opatřeních obdobných karanténě se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. K tomu se ještě dostaneme.

Pečujete o dítě

Nárok na nemocenskou dávku – tzv. krátkodobé ošetřovné – má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě samo onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo péče o dítě mladší 10 let, protože je uzavřena školka či škola, kam dochází, nebo dítěti byla nařízena karanténa. Ošetřovné činí 60 % tzv. denního vyměřovacího základu čili redukovaného výdělku připadající na 1 den. Na tuto nemocenskou dávku je ale nárok jen 9 kalendářních dnů nebo 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.

Vláda proto předkládá parlamentu k urychlenému schválení návrh zákona, na jehož základě bude vypláceno ošetřovné i po zákonem stanovených 9 dnech. A to po celou dobu, kdy budou uzavřené školy i jiná dětská zařízení. Nárok na něj budou mít po dobu mimořádných opatření také rodiče s dětmi do 13 let. Po skončení této mimořádné situace budou opět platit původní pravidla pro nárok na ošetřovné.

Pracujete z domova

Umožňuje-li to povaha práce, pak je možné dohodnout se na práci doma, tzv. home office, pak zaměstnanec nadále pobírá mzdu nebo plat v plné výši.

Čerpáte dovolenou

Další možností, ke které může zaměstnavatel přistoupit, je určení čerpání dovolené – určenou dobu čerpání dovolené však musí zaměstnavatel oznámit zaměstnanci nejméně 14 dnů předem, pokud se nedohodnou jinak. I zaměstnanec sám může o čerpání dovolené požádat. Během dovolené má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, která může být i vyšší než běžný měsíční výdělek. Proč tomu tak je, jsme si vysvětlovali v tomto článku. 

Zaměstnavatel přerušil provoz

Už jsme si řekli, že komu byla nařízena karanténa podle zákona o ochraně veřejného zdraví, má nárok na sociální-nemocenské dávky jako ten, kdo je v dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy nebo platu či odměny ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku po dobu prvních 14 dní karantény a od 15. dne čerpá nemocenskou dávku. Jedná-li se však o „karanténu“, která nebyla nařízena orgánem ochrany veřejného zdraví a je pouze individuálním opatřením zaměstnavatele, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu či odměny. Její výše může být rozdílná, není pravda, jak se mnohdy mnohde uvádí, že vždy činí 100 % průměrného výdělku. Někdo by mohl být nepříjemně překvapen nižší náhradou mzdy nebo platu.

Při prostoji máte garantováno jen 80 % výdělku

Pakliže by zaměstnavatel byl nucen přerušit svůj provoz nikoliv z důvodu „karanténních“, izolačních, hygienických a podobných opatření, ale prostě jen z důvodu nedostatku zdravých pracovníků, dodávek materiálu, energie, pohonných hmot apod., mohl by mít práce schopný zaměstnanec, který je schopen se dopravit do zaměstnání, nárok na náhradu mzdy jen ve výši 80 % výdělku.

Výslovně je však tento nárok v § 207 písm. a) ZP vázán na situaci, že zaměstnanec nemůže pracovat pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami (což se vše nazývá prostojem), a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.

Nepočítáme v tomto článku s možností uplatnění postupu podle § 207 písm. b) ZP, kdy zaměstnanec nemůže konat práci v důsledku jejího přerušení způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí, pak nebyl-li zaměstnanec převeden na jinou práci, náleží mu náhrada mzdy ve výši nejméně 60% průměrného výdělku.

Je jasné, že v případě hrozby koronaviru nejde o nepříznivé povětrnostní vlivy, ale je otázka, zda hrozba pandemie může být považována za událost vyvolanou působením přírodních živlů. Jakkoliv někteří právníci naznačují, že ano a volají po tomto rozšiřujícím výkladu (ale naopak většinou na rozdíl ode mne příliš nepočítají s možností postupu podle § 207 písm. a) ZP, tedy s možností, že nastane u zaměstnavatele onen prostoj), sám bych se raději přidržel tradičního pojetí chápání živelních událostí – jako jsou povodně, záplavy, krupobití, zemětřesení, lesní požáry, vytrvalá tropická vedra nebo naopak holomrazy, výbuch sopky apod. – které se uplatňuje třeba v pojišťovnictví, nehledě na to, že sám subjektivně nejsem tak docela přesvědčen, že hrozící virus je dílem přírody a nikoliv lidí.

Kdy máte nárok na stoprocentní náhradu mzdy

Jinak platí podle § 208 ZP, že nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele než právě ty jmenované, co jsou uvedeny v § 207 zákoníku práce, přísluší mu plná-stoprocentní náhrada mzdy (což neplatí při kontu pracovní doby). Jestliže tedy zaměstnavatel uzavře svůj provoz jako preventivní opatření, kdy chce chránit zdraví svých zaměstnanců, mají ti práce schopní skutečně nárok na plnou náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku a i ta může být vyšší než běžná měsíční mzda nebo plat, což vyplývá z konstrukce výpočtu průměrného výdělku, jak jsme psali v tomto článku.

Při vyhlášení částečné nezaměstnanosti můžete dostat i jen 60 % průměrného výdělku

Ovšem náhrada mzdy by mohla činit i jen 60 % průměrného výdělku, pakliže by zaměstnavatel vyhlásil tzv. částečnou nezaměstnanost dle § 209 ZP, čemuž mohou zabránit odbory. Podle § 209 ZP o jinou překážku v práci na straně jiného zaměstnavatele než uvedeného v § 109 odst. 3 ZP (z možnosti provedení tohoto opatření jsou tedy vyloučeni zaměstnavatelé státní a veřejné správy, platí jen pro podnikatelské subjekty) jde také tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Jde o tzv. částečnou zaměstnanost. Upraví-li dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, musí náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem.