Mzdy v Česku a na Slovensku "pod lupou"

Průměrná mzda versus minimální mzda

Výše zákonem stanovené minimální mzdy se v České republice i na Slovensku od roku 2002 výrazně zvýšila. Na Slovensku se minimální mzda zvýšila o 2 680 Sk a v Česku o 2 300 Kč. V současné době činí minimální mzda na Slovensku 7 600 Sk, což je 40,5 % průměrné mzdy v zemi. V Česku je situace obdobná – minimální mzda činí 8 000 Kč, což je 39,6 % průměrné mzdy. Můžeme tedy říci, že v obou zemích je minimální mzda nastavena na shodné úrovni.

Protože v některých letech došlo ke zvýšení minimální mzdy i dvakrát během roku, je v tabulce u obou zemí uvedena minimální mzda stanovená zákonem vždy k prvnímu lednu příslušného roku.

Které profese nejvíc sypou?

V Česku i na Slovensku vydělávají ženy méně než muži. Ženy v Česku dosahují (dle Eurostatu) 73 % mezd mužů. Na Slovensku ještě o něco méně, 72 %, což jsou v rámci Evropské unie podprůměrné hodnoty. Nejvyšší průměrná mzda v Česku je ve finančních službách a energetice, naopak nejnižší mzdy jsou v zemědělství. Nejvyšší průměrná mzda na Slovensku je v těchto odvětvích: telekomunikace, energetika a nemovitosti. Naopak nejnižší mzdy jsou v hotelnictví a maloobchodu.

Porovnání průměrné hrubé mzdy

Porovnáme-li pouze průměrné měsíční nominální mzdy na Slovensku (18 761 Sk, což je přibližně 15 665 Kč) a v Česku (20 211 Kč) za rok 2006, zjistíme, že průměrná slovenská mzda dosahuje 77,5 % průměrné české mzdy. Zohledníme-li však úroveň cen a zboží v daném státě a použijeme přepočítanou hrubou mzdu dle kupní síly, budeme se pohybovat někde na hranici 85 %.

Ještě v roce 2005 byl tento poměr dle německé analytické společnosti GFK Gruppe cca. 75 % a průměrná slovenská mzda dosahovala po přepočtení na české koruny 68 % české průměrné mzdy. Hlavní příčinou snížení tohoto poměru je ekonomický růst Slovenska v posledních letech. Například dle poslední zprávy OECD „Economic survey of Slovakia” z počátku dubna letošního roku je Slovensko, především díky reformám v posledních letech, na dobré cestě splnit Maastrichtská kritéria a vstoupit do Evropské měnové unie počátkem roku 2009. Tento brzký vstup do měnové unie by měl mít současně pozitivní vliv na další hospodářský rozvoj země. Slovensko se může v posledních letech pochlubit rostoucí produktivitou práce a neustále se snižující mírou nezaměstnanosti. Je hodnoceno jako jedna z ekonomicky nejúspěšnějších zemí OECD s vysokým ekonomickým růstem.

Podnikatelské prostředí na Slovensku

Ve slovenském bankovním sektoru působí více než 20 bankovních subjektů, bez zahraniční účasti jsou 2 banky (Poštová banka, a.s. a Slovenská záručná a rozvojová banka, a.s.). Největší bankou na Slovensku je Slovenská sporiteľňa, a.s. (více než 2 milióny klientů), která současně disponuje největší distribuční sítí. Dalšími dvěma významnými hráči na trhu jsou UniCredit Bank Slovakia a.s. a Všeobecná úverová banka a.s.

V loňském roce nejvíce v zemi investovalo Maďarsko a Rakousko. Významným obchodním partnerem je také Česká republika. Mezi nejvíce obchodované komodity slovenského zahraničního obchodu patří: stroje, elektrická zařízení, audio a video, nerostné výrobky, vozidla a jiná dopravní zařízení, základní kovy a výrobky z nich a chemické výrobky.

Další odvětví, které získává, je dřevařský a nábytkářský průmysl (probíhající změny v resortu lesnictví mají za cíl zpřehlednit nakládaní se strategickou surovinou – dřevem). Dále jsou velice příznivě hodnoceny investice do automobilového průmyslu. Hlavními automobilkami jsou Volkswagen Slovakia v Bratislavě, PSA Peugeot Citroen v Trnavě a Kia Motors Slovakia v Žilině. Předpokládá se, že do pěti let by automobilky na Slovensku měly zaměstnávat přes 100 tisíc pracovníků. Rozmach zažívá stavebnictví a budování infrastruktury. Z rozvojem infrastruktury úzce souvisí cestovní ruch.

Vývoj průměrné hrubé mzdy v čase

Slovensko a Česko patří spolu s pobaltskými zeměmi mezi evropské státy, kde roste nejrychleji reálná mzda obyvatel. Hlavními důvody k reálnému růstu mezd jsou především zvyšování produktivity práce v evropských zemích a s tím související růst nominálních mezd, nízká míra inflace a snižování cen vybraného zboží a služeb díky vysoké konkurenci. Přestože Češi a Slováci mají mzdy mnohonásobně nižší než občané v západoevropských zemí, nejsou rozdíly oproti západoevropským zemím tak značné, protože je zde podstatně levněji.

Výpočet čisté mzdy u průměrné mzdy

Při výpočtu čisté mzdy použijeme v obou zemích průměrnou mzdu za rok 2006 a zákonnou právní úpravu dle roku 2007. Budeme počítat, že občan je svobodný a bezdětný.

Pro doplnění si uvedeme povinné odvody zaměstnavatele:

• V Česku zaměstnavatel za svého zaměstnance navíc odvede na sociálním pojištění 5 255 Kč (tj. 26 %) a na zdravotním pojištění 1 819 Kč (tj. 9 %), celkem tedy 7 074 Kč. Z celkových mzdových nákladů ve výši 27 285 Kč si přinese zaměstnanec domů 15 628 Kč, tedy pouze 57,3 %.
• Na Slovensku zaměstnavatel za svého zaměstnance navíc odvede na sociálním pojištění 4 731 Sk (tj. 25,2 %) a na zdravotním pojištění 1 877 Sk (tj. 10 %), celkem tedy 6 608 Sk. Z celkových mzdových nákladů ve výši 25 369 Sk si zaměstnanec přinese domů 14 673 Sk, tedy 57,8 %.

Prameny:

• Český statistický úřad
• Štatistický úrad Slovenskej republiky
• The Federation of European Employers