Hlavní navigace

Můžete odmítnout účast na teambuildingu?

Richard W. Fetter

Můžete odmítnout účast na teambuildingu, když se koná mimo pracovní dobu nebo proto, že se vám nelíbí programová náplň?

Zaměstnavatelé, zpravidla podnikatelské subjekty, ale mnohdy i zaměstnavatelé státní a veřejné správy, organizují pro své zaměstnance takzvané teambuildingové akce, při nichž se má zejména stmelit pracovní kolektiv a zlepšit komunikace mezi zaměstnanci navzájem, jakož i s vedením.

Lze se teambuildingu vyhnout?

Ne každému musí být taková akce po chuti. Sám autor tohoto příspěvku uznává význam různých tréninků komunikace, psychologických testů a her. Nicméně z pohledu pracovněprávní problematiky jako směšné a pro zaměstnance nepovinné hodnotí různé aktivity na způsob paintballu nebo adrenalinových sportů.

K plnému nebo částečnému vyvléknutí se z podobných zábav postačí osobní odvaha, znalost zákoníku práce, trvání na svých právech a nepodlehnutí nátlaku a hecování od spolupracovníků. 

Ovšem ani takové pouhé posezení na baru nemusí zůstat bez následků a může přinést složité právní otázky, jak ukážeme příště v pokračování tématu, kdy si přiblížíme zajímavý nález Ústavního soudu spis. zn. IV.ÚS 3782/11, ze dne 24. 7. 2012.

Může tedy zaměstnanec odmítnout účast na teambuildingu pořádaném zaměstnavatelem, když se koná mimo běžnou pracovní dobu (rozvrh pracovních směn) nebo jej odmítnout, i když se koná v pracovní době? Čtěte také: Kdo může odmítnout vyslání na pracovní cestu?

Stačí vám odvaha

Zákoník práce pojem teambuilding nezná. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 5060/2007, ze dne 12. 2. 2009, uvedl, že tzv. teambuilding bývá chápán jako intenzivní a záměrné budování a rozvíjení pracovního potenciálu pracovních týmů. 

Zejména bývá kladen důraz na prohloubení motivace a vzájemné důvěry, na zlepšení výkonnosti a komunikace mezi členy pracovního kolektivu, na zlepšení týmové kreativity apod. Pro závěr, zda se skutečně jedná o takový kurz týmové spolupráce, není jistě rozhodující jeho formální označení v příslušných dokumentech, nýbrž jeho vlastní obsahová náplň.

Podle NS ČR je třeba individuálně posoudit obsahovou náplň „výjezdního zasedání“. Je-li smyslem a účelem plánovaných aktivit prohloubení vzájemných interpersonálních vazeb zaměstnanců, jejich schopnosti vzájemné kooperace a schopnosti spolupráce s ostatními zaměstnanci, může se jednat – nazíráno jak z hlediska pořádajícího zaměstnavatele, tak z hlediska věcného (vnitřního účelového) jednotlivého zaměstnance – o „účast na školení k prohloubení kvalifikace“, kterou je zaměstnavatel oprávněn zaměstnanci uložit, a tedy o činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.

Prohlubování kvalifikace?

Lze-li teambuildingové aktivity posoudit jako prohlubování kvalifikace ve smyslu ust. § 230 zákoníku práce, pak je zaměstnanec povinen se programu zúčastnit.

Prohlubováním kvalifikace se dle ust. § 230 odst. 1 zákoníku práce  rozumí  její  průběžné doplňování,  kterým  se  nemění  její  podstata  a  které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané  práce;  za  prohlubování  kvalifikace  se  považuje  též její udržování a obnovování.

Ve smyslu ust. § 230 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnanec povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce.  Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na  školení  a  studiu,  nebo  jiných  formách  přípravy k prohloubení jeho kvalifikace,  popřípadě  na  zaměstnanci  požadovat,  aby  prohlubování  kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby.

Účast  na  školení  nebo  jiných  formách přípravy anebo studiu za účelem  prohloubení  kvalifikace  se  považuje dle ust. § 230 odst. 3 zákoníku práce za výkon práce, za který  přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Čtěte také: Za přesčas už vám zaměstnavatel platit nemusí

Pokud se teambuilding koná mimo pracovní dobu zaměstnance, musí mu být tedy účast na něm zvláště proplacena, a to včetně různých příslušných příplatků, např. za práci přesčas, má-li na něj zaměstnanec nárok (není-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas), za práci v sobotu a v neděli atp.  Čtěte více: Dostanete více, když pracujete v sobotu a v neděli?

A co rizikové aktivity?

Pokud si zaměstnanec na takové teambuildingové akci, jejíž součástí bývají různé sportovní nebo jiné fyzické aktivity, třeba na horách zlomí nohu při lyžování,  půjde se všemi právními důsledky z toho vyplývajícími o pracovní úraz.  Čtěte více: Zranění na teambuildingu je pracovním úrazem

Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci, za podmínek stanovených zákoníkem práce, za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Zaměstnavatel  za škodu odpovídá bez ohledu na to, zda škodu zavinil nebo nezavinil. Aby vznikl zaměstnanci nárok na náhradu škody, musí ke škodě dojít při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Dalším nezbytným předpokladem vzniku odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou pracovním úrazem je příčinná souvislost mezi úrazem a vzniklou škodou.

Z již zmíněného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 5060/2007, ze dne 12. 2. 2009, který se zabýval případem zaměstnance – právníka z managementu pražské firmy, který si právě při lyžování v rámci teambuildingového výjezdu na ledovec v Rakousku vážně zlomil zápěstí a byl měsíc v pracovní neschopnosti, vyplývá, že pracovním úrazem může být i úraz zaměstnance při teambuildingové akci.

Paradoxně uznání toho, že jde o pracovní úraz, se nedomáhal zaměstnanec, nýbrž jeho zaměstnavatel, a to ve sporu s pojišťovnou.

Zaměstnavatel totiž byl, resp. je pro takové případy pojištěn, a chtěl proto po pojišťovně, aby mu vyplatila peněžité odškodnění, které svému zaměstnanci vyplatil. Zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance jsou pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištěni v rámci zákonného úrazového pojištění.

Závěr

Poškození zdraví, které zaměstnanec utrpí při některé z teambuildingových aktivit, může být považováno za pracovní úraz, přitom není rozhodující formální označení takového kurzu týmové spolupráce, jehož se zaměstnanec účastní, v příslušných dokumentech, nýbrž vlastní obsahová náplň činnosti, při které zaměstnanec úraz utrpěl.

Našli jste v článku chybu?