Můžete dostat padáka za porušení pracovní kázně během pracovní neschopnosti?

Nejvyšší soud ČR autoritativně zodpověděl otázku, zda se zaměstnanec, který je práce neschopný a nevykonává proto práci dohodnutou ve smlouvě, může dopustit porušení pracovní kázně.

Jisté zaměstnankyni totiž bylo lhostejné, že během její pracovní neschopnosti bylo třeba provést důležité úkony v zájmu zaměstnavatele. Nejen že je neprovedla, ale ani zaměstnavatele o nutnosti jejich provedení neinformovala, přitom to její zdravotní stav dovoloval. 

Už jenom proto, že se zaměstnankyně během pracovní neschopnosti zúčastnila výběrového řízení na místo u jiného zaměstnavatele, zatímco zájmy dosavadního zaměstnavatele jí byly lhostejné. Nepřekvapí tedy, že ji potrestal. Ona se však bránila soudní cestou. Čtěte více: Kdy a jak nemoc prodlouží výpovědní dobu?

Co bylo zaměstnankyni vytčeno

Zaměstnavatel rozvázal s pracovnicí poměr výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci. Vytkl jí hned několik nedostatků v její práci a upozornil na to, že ode dne 10. 4. 2008 do 18. 5. 2008 nebyla nemocná horečnatým onemocněním či onemocněním, které by ji upoutalo na lůžko, ale měla naopak povolené vycházky. V období pracovní neschopnosti se navíc zúčastnila konkurzu na pracovní místo u jiné firmy jako účetní. Přes to: 

• neodvedla v termínu do 15. 4. 2008 k tomuto datu splatnou zálohu na silniční daň finančnímu úřadu, 
• nepřevedla z bankovního účtu zaměstnavatele mzdy na účty jeho zaměstnanců ani odvody z mezd příslušným institucím přesto, že dne 10. 4. 2008 k tomu byla vyzvána ještě před návštěvou lékaře, 
• ani zaměstnavatele jako poplatníka včas neinformovala o nezbytnosti dodržení shora uvedeného termínu platby daňové povinnosti silniční daně. 

Čtěte více: Za zneužití nemocenské k „dovolené“ nebo brigádě přijdete o místo

Případ ale není jednoduchý

V tomto příspěvku se zaměříme na otázku výkonu práce v době pracovní neschopnosti, přičemž ostatní výtky zaměstnavatele, kterými se z hlediska platnosti výpovědi soudy k návrhu zaměstnankyně zabývaly, pomineme. Čtěte více: Co s problémovým a neschopným zaměstnancem? Zbavit se ho

Případ totiž není tak jednoduchý, jak jej některé sdělovací prostředky zjednodušeně prezentovaly, když se omezily na informace o výkladu otázky výkonu práce během pracovní neschopnosti a zcela opomenuly, že Nejvyšší soud ČR uložil soudům nižších stupňů znovu se zabývat ostatními výtkami zaměstnavatele, když zrušil rozsudek soudu prvního stupně i odvolacího soudu. Čtěte také: Kdy může zaměstnavatel vyhodit pracovníka na hodinu?

Zaměstnankyně se jako žalobkyně domáhala, aby bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru je neplatná. K nesplnění zmíněných pracovních povinností během pracovní neschopnosti uvedla, že výpověď je zcela lichá, když prodělávala gynekologické onemocnění, pro které měla pracovní neschopnost, a to že nebyla upoutána na lůžko, je zcela irelevantní. Čtěte více: Za chyby se platí, i při nesprávné výpovědi

Jak rozhodovaly soudy

Soud prvního stupně část výpovědi týkající se jednání žalobkyně v době její pracovní neschopnosti shledal jako „zcela nedůvodnou“, neboť okolnost, že žalobkyně měla v době pracovní neschopnosti vycházky, „neznamená, že bylo její povinností v té době činit úkony směřující k výkonu její práce“, a ani „nelze spatřovat důvod výpovědi v tom, že se v té době zúčastnila konkursu na pracovní místo u jiné firmy“. 

Podobně i odvolací soud, na nějž se obrátil žalovaný zaměstnavatel, uvedl v odůvodnění svého rozhodnutí, že v jednání, „za které byla dána žalobkyni výpověď, tedy že v době, kdy byla v pracovní neschopnosti, se zúčastnila konkurzu na pracovní místo“, „nelze spatřovat důvod pro výpověď z pracovního poměru“. Zaměstnavatel napadl i rozsudek odvolacího soudu dovoláním. 

Zamyšlení nejvyššího soudu

Nejvyšší soud ČR konstatoval, že skutečnost, že žalobkyně byla od 10. 4. 2008 do 18. 5. 2008 uznána dočasně neschopnou práce, měla za následek, že žalovaný byl povinen omluvit její nepřítomnost v práci po dobu této pracovní neschopnosti. 

Vlastní podstatou (nejen této) překážky v práci přitom je, že představuje právem uznanou dočasnou nemožnost plnění základních pracovněprávních povinností, a vzhledem k tomu rovněž suspenzi pracovního závazku. 

Zaměstnanec po tuto dobu není povinen vykonávat práci a zaměstnavatel není  povinen mu práci podle pracovní smlouvy přidělovat a platit mu ni mzdu, přičemž hmotné zabezpečení zaměstnance je zajištěno jiným způsobem. 

Proto zaměstnanec, který v době, kdy byl ošetřujícím lékařem, popřípadě lékařem příslušné správy sociálního zabezpečení, uznán dočasně práce neschopným, nevykonává práce, byť dohodnuté v pracovní smlouvě, se nemůže dopustit porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Jeho jednání tak – byť by se v případě žalobkyně mohlo ve vztahu k zaměstnavateli jevit jako ne zcela seriózní – nezakládá ani důvod pro rozvázání pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce. Čtěte také: Za zneužití nemocenské k „dovolené“ nebo brigádě přijdete o místo