Hlavní navigace

Může zaměstnavatel použít vaši mzdu na úhradu toho, co mu dlužíte?

9. 5. 2013
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Závazek pracovníka a zaměstnavatele může zaniknout i započtením. Jaká u toho ale musí být dodržena pravidla a co už zaměstnavatel započíst nesmí?

I v pracovněprávních vztazích může závazek pracovníka nebo zaměstnavatele zaniknout rovněž započtením. To je možné, i když jedna ze vzájemných pohledávek nepochází z pracovněprávních vztahů, a na druhé straně, představuje-li jedna ze vzájemných pohledávek právo zaměstnance na mzdu, plat nebo odměnu z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jednostranné započtení ze strany zaměstnavatele však není přípustné v té části, která odpovídá nezabavitelným částkám.

Mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení (ust. § 580 občanského zákoníku).

Započtení není přípustné proti pohledávkám, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí (ust. § 581 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku). Započíst nelze pohledávky promlčené (ust. § 581 odst. 2 věta první občanského zákoníku). Čtěte také: Kdy pracovní práva zanikají a kdy se „jen“ promlčují

Proti splatné pohledávce nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná (ust. § 581 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku). Všechny uvedené pohledávky vyloučené z jednostranného započtení však lze vyrovnat dohodou účastníků o započtení (ust. § 581 odst. 3 občanského zákoníku).

Započtení jako zánik závazků

I v pracovněprávních vztazích tedy může závazek pracovníka nebo zaměstnavatele zaniknout započtením. Započtením zanikají vzájemné závazky se stejným druhem plnění v rozsahu, v jakém se kryjí jim odpovídající pohledávky, byla-li učiněna některým z účastníků pracovněprávních vztahů kompenzační námitka nebo došlo-li k jinému projevu směřujícímu k započtení. 

Závazky zanikají okamžikem, v němž se vzájemné pohledávky obou setkaly, nebylo-li ujednáno něco jiného. K započtení dojde, jen jestliže alespoň některý z věřitelů (dlužníků) vzájemných pohledávek učiní projev k započtení. Kompenzační projev může pracovník nebo zaměstnavatel učinit námitkou nebo dohodou, obojí se může stát písemně nebo ústně, popřípadě i konkludentně (mlčky), neboť jejich forma není předepsána. 

Kompenzační námitka je účinná jen tehdy, došla-li druhému ze subjektů vzájemných pohledávek. V rozsahu, v jakém se kryjí, vzájemné pohledávky zanikají dnem, který byl sjednán v dohodě o započtení. Nebyl-li okamžik zániku pohledávek dohodnut, při započtení učiněném námitkou závazky zanikají okamžikem, kdy se vzájemné pohledávky setkaly. 

K setkání pohledávek dochází dnem, v němž se poslední z nich stala splatnou. Započtení je možné, i když jedna ze vzájemných pohledávek nepochází z pracovněprávních vztahů. Uvedené platí i tehdy, představuje-li jedna ze vzájemných pohledávek právo zaměstnance na mzdu, plat nebo odměnu z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Kolik nelze započíst v r. 2013?

Započtení není – s výjimkou dohody účastníků – přípustné proti pohledávkám, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí (exekučně). Srážky ze mzdy, platu, odměny z dohody o pracovní činnosti a z dalších příjmů uvedených v ust. § 299 odst. 1 občanského soudního řádu se provádějí z „čistých příjmů“, tedy z příjmů, od nichž byly – podléhají-li těmto „odvodům“ – odečteny záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění (srov. ust. § 277 občanského soudního řádu). 

Proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody o pracovní činnosti a na další příjmy z pracovněprávního vztahu uvedené v ust. § 299 odst. 1 občanského soudního řádu tedy není jednostranné započtení ze strany zaměstnavatele přípustné v té části, která odpovídá tzv. základní nepostižitelné částce a jedné třetině zbytku čisté mzdy, platu, odměny z dohody o pracovní činnosti nebo příjmů uvedených v ust. § 299 odst. 1 občanského soudního řádu. Více si o tématech přečtěte v článku Exekuce 2013: Kolik vám může zůstat po srážkách ze mzdy? a Věřitelé i exekutoři od ledna „ostrouhají“, dostanou méně

Když se zabavilo vše, mohl zaměstnanec skončit na hodinu

Ve věci projednávané NS ČR pod spis. zn. 21 Cdo 3330/2011 (a uzavřené rozsudkem ze dne 19. 2. 2013) žalobce (zaměstnavatel) uplatnil proti pohledávce žalovaného (zaměstnance) na mzdu za měsíc únor 2010 započtení v plném rozsahu, aniž by vzal v úvahu, že započtení není přípustné proti té části pohledávky žalovaného na mzdu, kterou nelze postihnout výkonem rozhodnutí. 

Již z tohoto důvodu je opodstatněné okamžité zrušení pracovního poměru provedené žalovaným podle ust. § 56 písm. b) zákoníku práce, neboť žalobce nevyplatil pracovníkovi do 15 dnů od uplynutí termínu splatnosti tu část mzdy, vůči níž je započtení nepřípustné. 

skoleni_15_4

Proto také soudy žalobu a následné opravné prostředky zaměstnavatele, který se domáhal vyslovení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance, zamítly. Čtěte také: Výpověď „na hodinu“ 2012: jak okamžitě zrušíte pracovní poměr?

Závěr

Zánik závazku (dluhu) v pracovněprávních vztazích započtením je sice možný, ale započtení přitom zásadně není přípustné proti pohledávkám, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí; zaměstnanci proto vždy musí být vyplacena ta část, která odpovídá tzv. základní nepostižitelné (nezabavitelné) částce a jedné třetině zbytku čisté mzdy, platu, odměny z dohody o pracovní činnosti, a to podle pravidel pro srážky ze mzdy uplatňované při exekuci.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).