Hlavní navigace

Může vás zaměstnavatel vyhodit za porušování léčebného režimu?

28. 7. 2016
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Výpověď pro porušování léčeného režimu, třeba přetahování vycházek, musí zaměstnavatel stihnout – nejen učinit, ale přímo vám doručit, a to není vždy jednoduché, do 1 měsíce, kdy se dozvěděl o vašem prohřešku. Jinak má smůlu.

Zaměstnankyně nebyla při kontrole dodržování režimu práce neschopného pojištěnce prováděné dne 9. 8. 2012 v 11.30 hodin Okresní správou sociálního zabezpečení Frýdek – Místek zastižena v místě pobytu nahlášeném ošetřujícímu lékaři. Dne 10. 8. 2012 MUDr. Z. K. na oznámení o kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dopsal, že žalobkyně byla ošetřena v ambulanci PL dne 9. 8. 2012, avšak dne 17. 8. 2012 na oznámení uvedl storno. Zaměstnavatel dne 13. 9. 2012 zaslal zaměstnankyni (jako zásilku prostřednictvím provozovatele poštovních služeb) výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. h) zákoníku práce, kterou zaměstnankyně převzala dne 19. 9. 2012.

Zaměstnankyně se podanou žalobou domáhala, aby bylo určeno, že uvedené rozvázání pracovního poměru výpovědí je neplatné. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že léčebný řád či jiné povinnosti zaměstnance stanovené v ust. § 301a zákoníku práce neporušila, neboť v den kontroly léčebného režimu dne 9. 8. 2012 byla v dopoledních hodinách v ambulanci praktického lékaře, který čerpal jednodenní řádnou dovolenou. A že zastupující sestra praktického lékaře jí potvrdila a dodatečně i písemně vystavila potvrzení o návštěvě ordinace, které však později praktický lékař na přání žalovaného zaměstnavatele stornoval, a že dopisem ze dne 11. 10. 2012 zaměstnankyně oznámila zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání od uznání práce schopnou.

Za tohoto stavu věci bylo pro rozhodnutí sporu významné vyřešení právní otázky, kdy nastávají právní účinky výpovědi z pracovního poměru podané zaměstnavatelem podle ust. § 52 písm.h) zákoníku práce (kdy se výpověď z pracovního poměru jako jednostranný právní úkon stává „perfektní“).

Případ se po projednání soudem prvního stupně a odvolacím soudem dostal až k Nejvyššímu soudu ČR, který jej uzavřel svým rozsudkem spis. zn. 21 Cdo 630/2015, ze dne 17. 12. 2015, když zamítl dovolání zaměstnavatele proti rozsudku odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo žalobě vyhověno.

Právní úprava v zákoníku práce

Zaměstnavatel vám může dát výpověď z pracovního poměru jen z důvodu výslovně uvedeného v ust. § 52 zákoníku práce (srov. ust. 50 odst. 2 zákoníku práce). Jeden z těchto důvodů je dán tehdy, porušíte-li zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost vás coby zaměstnance uvedenou v ust. § 301a zákoníku práce (srov. ust. § 52 písm. h) zákoníku práce). Výpověď z pracovního poměru musí být písemná (srov. ust. § 50 odst. 1 zákoníku práce). Pracovní poměr na základě výpovědi skončí uplynutím výpovědní doby (srov. ust. § 51 odst. 1 větu první zákoníku práce). Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí (s výjimkami vyplývajícími z ust. § 51a, § 53 odst. 2, § 54 písm. c) a § 63 zákoníku práce) uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce (srov. ust. § 51 odst. 2 zákoníku práce).

Podmínkou je řádné doručení

Výpověď z pracovního poměru učiněná zaměstnavatelem je písemností, která vám musí být doručena do vlastních rukou (srov. ust. § 334 odst.1 zákoníku práce). Písemnost vám doručuje zaměstnavatel do vlastních rukou na pracovišti, ve vašem bytě nebo kdekoliv budete zastiženi anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (srov. § 334 odst. 2 zákoníku práce). Doručení výpovědi z pracovního poměru učiněné prostřednictvím provozovatele poštovních služeb v rozporu s požadavky ust. § 334 odst. 2 zákoníku práce má podle ustálené judikatury soudů právní účinky jen tehdy, jestliže jste vy nebo oprávněný příjemce písemnost skutečně převzali.

Od 1. ledna 2012 byl rozšířen okruh výpovědních důvodů, pro které s vámi může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr. Přibyl jeden zcela nový výpovědní důvod (v ust. § 52 písm. h) zákoníku práce), který může zaměstnavatel uplatnit, porušíte-li zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost stanovenou v ust. § 301a zákoníku práce. Jinou povinností dle tohoto ustanovení se rozumí povinnost v době prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění.

Z důvodu uvedeného v ust. § 52 písm. h) zákoníku práce vám zaměstnavatel může dát výpověď z pracovního poměru pouze do 1 měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu k výpovědi dověděl. Nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy takový důvod k výpovědi vznikl (srov. ust. § 57 odst. 1 zákoníku práce). Stane-li se v průběhu 1 měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel o tomto důvodu k výpovědi dověděl, vaše jednání, v němž lze spatřovat porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, předmětem šetření jiného orgánu, je možné dát výpověď ještě do 1 měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel dověděl o výsledku tohoto šetření (srov. ust. § 57 odst. 2 zákoníku práce). Uplynutím lhůty uvedené v ustanovení § 57 zákoníku práce zaniká právo zaměstnavatele na to, aby s vámi rozvázal pracovní poměr výpovědí podanou podle ust. § 52 písm.h) zákoníku práce. Bylo-li právo uplatněno až po uplynutí stanovené lhůty, přihlédne soud k zániku práva, i když to účastník řízení (vy) nenamítne (srov. ust. § 330 zákoníku práce).

Výpověď z pracovního poměru daná zaměstnavatelem může mít v pracovněprávních vztazích sledované právní následky, jen jestliže vám byla  řádně doručena. V případě, že vám výpověď z pracovního poměru nebyla řádně doručena, nezpůsobuje to – na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2011 – její neplatnost. Právní úprava pracovněprávních vztahů vychází v době od 1. 1. 2012 ze zásady, že účinky výpovědi z pracovního poměru nenastávají již v době, kdy zaměstnavatel tento právní úkon učinil (kdy projevil vůli směřující k rozvázání pracovního poměru výpovědí), ale teprve k okamžiku, kdy vám výpověď z pracovního poměru byla (řádně – v souladu s výše uvedenými zákonnými požadavky) doručena. Dokud – jak se uvádí v důvodové zprávě k návrhu zákona č. 365/2011 Sb. (příslušné novele zákoníku práce) – nebyl právní úkon doručen, neexistuje. Ukáže-li se tedy, že zaměstnavatel projevil vůli rozvázat s vámi pracovní poměr výpovědí, avšak zaměstnavatelova písemná výpověď z pracovního poměru vám nebyla řádně doručena, nelze hovořit ani o tom, že by šlo o neplatný právní úkon. Ve skutečnosti taková výpověď z pracovního poměru vůbec „neexistuje“ a v pracovněprávních vztazích účastníků pracovního poměru je třeba postupovat stejně, jako kdyby k výpovědi z pracovního poměru nikdy nedošlo.

skoleni_15_4

Teorie doručení právního úkonu jeho adresátu se nepochybně uplatní také tehdy, je-li k učinění právního úkonu předepsána lhůta. Uvádí-li se v ust. § 57 zákoníku práce lhůta, do jejíhož uplynutí vám zaměstnavatel smí dát výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. h) zákoníku práce, je nepochybné, že výpověď z pracovního poměru musí být před uplynutím lhůty nejen učiněna, ale také řádně doručena. Jinak právo zaměstnavatele podat vám výpověď z pracovního poměru zanikne. Závěry, k nimž dospěla judikatura soudů již za dřívější právní úpravy pracovněprávních vztahů, se tedy uplatní i při výkladu právní úpravy účinné od 1. 1. 2012.

Posouzení sporného případu

Zaměstnavatel se dozvěděl o důvodu k výpovědi z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. h) zákoníku práce dne 17. 8. 2012. Byla-li „poštovní zásilka“ obsahující výpověď z pracovního poměru ze dne 13. 9. 2012 doručena zaměstnankyni dne 19. 9. 2012, je zřejmé, že k výpovědi z pracovního poměru došlo až po uplynutí prekluzivní lhůty uvedené v ust. § 57 odst. 1 zákoníku práce, proto je sporná výpověď z pracovního poměru neplatným právním úkonem.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).