Hlavní navigace

Mohou vás podnikové odbory zachránit od výpovědi?

9. 12. 2010
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Odbory mají moc v určitých situacích svým výslovným nesouhlasem s výpovědí zrušit její platnost. Ve kterých případech vám mohou zachránit místo?

Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací, pokud odbory u zaměstnavatele působí. Tuto povinnost mu ukládá ust. § 61 odst. 1 zákoníku práce.

Projednáním se rozumí sdělení záměru zaměstnavatele dát výpověď nebo okamžitě zrušit pracovní poměr s určitým zaměstnancem nebo zaměstnanci a „vyslechnutí“ názoru odborové organizace (názor odborové organizace je přitom pro zaměstnavatele zcela nezávazný; k případnému negativnímu stanovisku odborů k rozvázání pracovního poměru může zaměstnavatel přihlédnout a od ukončení pracovního poměru případně ustoupit, nemusí se jím ale vůbec řídit).

S jinými případy rozvázání pracovního poměru (tedy dohodou nebo zrušením ve zkušební době) je zaměstnavatel povinen seznámit odborovou organizaci ve lhůtách s ní dohodnutých (viz ust. § 61 odst. 5 zákoníku práce).

Pluralita odborů a zaměstnanci neorganizovaní

Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná za zaměstnance v pracovněprávních vztazích ve vztahu k jednotlivým pracovníkům odborová organizace, jíž je členem. Pokud nejste odborově organizováni, jedná v pracovněprávních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, neurčíte-li zaměstnanec jinak. (Viz ust. § 286 odst. 2 zákoníku práce)

Neprojednání neznamená neplatnost, ale hrozí pokuty

Pokud zaměstnavatel nesplní povinnost předem s odbory projednat výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru, není pak z tohoto důvodu provedený právní úkon směřující k rozvázání pracovního poměru neplatný. To ani tehdy, když zaměstnavatel odbory vůbec neinformoval, ani když zaměstnavatel pouze oznámil, že vám dá nebo dal výpověď či s vámi okamžitě ruší pracovní poměr (tedy rozvázání pracovního poměru oznámil až zpětně), a k projednání tak nedošlo.  Čtěte více:  Za chyby se platí, i při nesprávné výpovědi

V tomto případě však může příslušný inspektorát práce postihnout zaměstnavatele podle zákona o inspekci práce příslušnými pokutami. Zaměstnavatel – fyzická osoba se dopustí přestupku a zaměstnavatel – právnická osoba správního deliktu na úseku pracovního poměru tím, že poruší stanovené povinnosti při skončení pracovního poměru, za který může být uložena pokuta až do výše 300 000 Kč (viz ust. § 12 a 25 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění). Čtěte více: Když zaměstnavatel udělá chybu, musí platit 

Speciální ochrana funkcionářů

Vedle toho upravuje zákoník práce  zvláštní ochranu členů orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jejich funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení. Jako členové orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele – jste chráněni po dobu výkonu funkce a ještě v době jednoho roku po skončení výkonu funkce před skončením pracovního poměru z podnětu zaměstnavatele. Zaměstnavatel potřebuje v takovém případě k rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením souhlas odborové organizace.

Jste členem odborů?

  • ano
    54 %
  • ne
    46 %

Za předchozí souhlas se považuje i nečinnost odborové organizace, tzn. když odborová organizace výslovně písemně neodmítne udělit zaměstnavateli souhlas v době 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána. Protože souhlas předchází vlastnímu uplatnění výpovědi, může uděleného souhlasu zaměstnavatel využít jen ve lhůtě dvou měsíců po jeho udělení. (Viz ust. § 61 odst. 2, 3 zákoníku práce.) Čtěte také: Zdánlivá maličkost v pracovní smlouvě bude stát vašeho chlebodárce tři platy

Jestliže odborová organizace odmítla udělit souhlas, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu neplatné. Pokud jsou však ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení splněny a soud ve sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby vás nadále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné. (Viz ust. § 61 odst. 4 ve spojení s ust. § 72 zákoníku práce.)

Z judikatury

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 11. 2007, spis. zn. 21 Cdo 172/2007:

Pro posouzení otázky, zda lze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby nadále zaměstnával člena příslušného odborového orgánu, kterému přísluší zvýšená ochrana a u něhož je dán výpovědní důvod spočívající v nadbytečnosti pro organizační změny, jsou rozhodující konkrétní okolnosti, za nichž k organizační změně u zaměstnavatele došlo. Přihlížet je nutno především k tomu, jaký dopad na plnění funkcí zaměstnavatele na jedné straně a na postavení zaměstnance (např. vzhledem k jeho osobním, rodinným a majetkovým poměrům) na straně druhé by jeho další zaměstnávání v prvém případě či skončení pracovního poměru ve druhém případě mělo. V tomto ohledu mají nepochybně význam také dosavadní pracovní výsledky a postoj zaměstnanc e k plnění pracovních úkolů. 

Nový ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek avizoval rychlé zrušení této ochrany odborových funkcionář relativně krátce poté, co se ujal funkce, zatím k němu však nedošlo. Čtěte také: Když se zaměstnanec stane v práci nadbytečným

Lze zdůraznit, že mít odbory u zaměstnavatele má pro vás jako pro zaměstnance celou řadu výhod, ale od rozvázání pracovního poměru odbory neochrání.

Založení odborové organizace na pracovišti

Zaměstnanci mohou pocítit potřebu společně hájit své zájmy, případně i kolektivně vyjednávat se zaměstnavatelem, tedy se odborově sdružit, aniž by přitom chtěli vstoupit do nějaké zavedené odborové organizace. Mohou si chtít založit vlastní odborovou organizaci.

Ke vzniku odborové organizace není třeba žádného povolení státních orgánů, Ministerstvu vnitra se vznik odborů pouze oznamuje. Počet odborových organizací není omezen, a to ani v rámci celé České republiky, ani u jednoho zaměstnavatele. Stejně tak nemusí být odborová organizace součástí odborové centrály. Čtěte také: Neplatná výpověď a zaměstnavatel za ni nezaplatí ani korunu. I to je možné

Místo registrace jen evidence   

Sdružování v odborových organizacích se řídí obecnou úpravou, tedy zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění, s určitými specifiky, která vyplývají ze zvláštního režimu, který je pro odbory stanoven. Ke vzniku odborové organizace, ale ani jiného občanského sdružení, není třeba povolení. Odbory však nepodléhají ani obecnému registračnímu režimu stanovenému pro občanská sdružení, nýbrž pouze režimu evidenčnímu – odborová organizace se stává právnickou   osobou  dnem   následujícím  poté,   kdy byl příslušnému ministerstvu doručen návrh na její evidenci. Takový návrh nemůže ministerstvo odmítnout. (Obdobný princip platí i pro vznik organizací zaměstnavatelů, které v kolektivních pracovněprávních vztazích reprezentují druhou stranu – tedy zaměstnavatele.)

dan_z_prijmu

Zakladatelé – budoucí odboráři se domluví na přípravném výboru, který musí mít nejméně 3 členy – zaměstnance (ačkoliv samozřejmě není vyloučeno, aby členem výboru i budoucí odborové organizace byla i osoba, která není zaměstnána), přičemž alespoň jeden z nich musí být starší 18 let. Vyberou ze svého středu zmocněnce, jenž bude oprávněn jednat jménem přípravného výboru (zmocněnec vždy musí být starší 18 let). Přípravný výbor založí odborovou organizaci. Její vznik oznámí Ministerstvu vnitra ČR (Civilně-správní úsek, U Obecního domu 3, Praha 1), podá návrh na její evidenci (dokument podepíší všichni členové výboru, uvedou svá jména příjmení, data narození a bydliště) a zašle stanovy ve dvojím vyhotovení.

Stanovy musejí obsahovat název odborové organizace, sídlo, cíl činnosti, přehled orgánů odborové organizace, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem odborové organizace, ustanovení o organizačních jednotkách, jestliže budou zřízeny a budou jednat svým jménem, a zásady hospodaření. Čtěte také: Na neschopence výpověď dostat nemůžete, i když vám budou tvrdit opak

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).