Hlavní navigace

Máte nebo chcete kratší pracovní dobu. Jaká jsou nebo budou vaše specifika?

11. 3. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Jak se liší vaše práva, nároky a ochrana v práci, když máte kratší pracovní dobu? Kdy můžete být propuštěni, jestliže to zaměstnavateli nevyhovuje? A jak je to s přesčasy? Může vám zaměstnavatel „narovnat“ kratší úvazek na plný právě prostřednictvím přesčasů?

Už jsme si řekli, že není úplně jednoduché vybojovat si a dohodnout kratší pracovní dobu, pokud to není zájmem zaměstnavatele, ale jen vaším.

Nedávno jsme vám připomenuli a znovu vysvětlili, jaký je rozdíl mezi kratší pracovní dobou a zkrácenou pracovní dobou. (Zkrácená pracovní doba, i když netrvá plných 40 hodin týdně, ale méně, protože to platí pro dané hospodářské odvětví nebo firmu, je stále plným úvazkem, kdežto kratší pracovní doba nikoliv. Tu si musíte individuálně dohodnout a sjednat.) 

Kdy vám zaměstnavatel musí a kdy nemusí vyhovět, pokud chcete kratší pracovní úvazek místo plné pracovní doby? Přečtěte si v článku Chcete kratší pracovní dobu? Kdy vám zaměstnavatel musí vyhovět.

Práci přesčas vám nesmějí nařídit

Napadlo vás, že když jste si sjednali, ať už proto, že to bylo od počátku zájmem zaměstnavatele, když takovou práci nabízel a vy ji přijali, nebo posléze vybojovali kvůli svým potřebám a starosti třeba o rodinu, kratší pracovní dobu a zaměstnavateli to již nevyhovuje, že by vám ji mohl prodloužit prostřednictvím přesčasů? Zaměstnavatel chce více vaší práce, ale vy máte kratší úvazek, tak vám nařídí přesčasy? A vy budete pracovat více, třeba i na plný úvazek. Jde to? Nebojte, nejde to, na tyto situace zákoník práce pamatuje.

Připomeňme si, že prací přesčas je (podle § 78 odst. 1 písm. i) věty první zákoníku práce) práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

U zaměstnanců, kteří mají individuálně sjednánu kratší pracovní dobu, je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu – nikoliv jejich kratší pracovní dobu. Těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit, je možné ji s nimi pouze dohodnout.

Nesmíte mít ale neoprávněné, neodůvodněné výhody oproti ostatním

Možnost dohody o konání přesčasů (práce navíc nad sjednanou kratší pracovní dobu) tu tedy je. Ale jen dohody na bázi dobrovolnosti. Nesmějí vám přesčasy nařizovat. Při sjednané kratší pracovní době se tak může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout, že zaměstnanec vykoná práci nad dohodnutou kratší pracovní dobu.

Ovšem s ohledem na shora uvedenou definici práce přesčas v zákoníku práce (§ 78 odst. 1 písm. i) se nebude jednat o práci přesčas až do doby, kdy bude naplněna stanovená (plná, ať už standardní, nebo zkrácená), u zaměstnavatele uplatňovaná, týdenní pracovní doba. Teprve poté se může jednat o práci přesčas, avšak nikoliv o práci přesčas nařízenou zaměstnavatelem, nýbrž o práci přesčas, na které se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodl (ke které dal zaměstnanec výslovně souhlas na základě požadavku zaměstnavatele).

Kdyby tomu tak nebylo, měli byste v kratším pracovním úvazku neoprávněnou výhodu. Dostávali byste více peněz (třeba přesčasové příplatky) za práci, za kterou ostatní zaměstnanci žádné výhody nemají.

Náleželo by vám, pokud máte sjednánu kratší pracovní dobou (kupříkladu 25 hodin týdně) mzdové či platové zvýhodnění – příplatek (resp. náhradní volno) již za 26. hodinu práce, zatímco u zaměstnance pracujícího na stanovenou týdenní pracovní dobu (40 hodin týdně) 26. hodina, ani další hodina práce, takto zvýhodněna nebude; mzdové, resp. platové zvýhodnění (nebo náhradní volno) mu náleží až od 41. hodiny práce.

Jak je to s výpovědí od zaměstnavatele

I v kratším pracovním úvazku pro vás platí úplně stejná pravidla jako pro ostatní zaměstnance, včetně výpovědních důvodů ze strany zaměstnavatele, se stanovenou, standardní pracovní dobou (ať už plnou – 40 hodin týdně, nebo zkrácenou).

Rozdíl je však v situaci, kdy byste měli být propuštěni pro nadbytečnost, a to právě kvůli kratšímu úvazku.

Za kratší úvazek nemůžete být potrestáni výpovědí

Jestliže zaměstnavatel potřebuje více vaší práce (více stejného sjednaného druhu práce), kterou dosud vykonáváte na kratší úvazek, protože mu dosavadní objem nestačí, i když si řádně plníte své pracovní úkoly, ale prostě nestíháte, protože se to objektivně prostě nedá, takže vás nemůže sankcionovat pro neplnění pracovních úkolů, nemůžete dostat výpověď pro nadbytečnost. Respektive neměli byste ji dostat. Pokud byste ji dostali a domáhali se soudní cestou jejího zneplatnění, nejspíš byste byli úspěšní a získali odškodnění za neplatnou výpověď.

dan_z_prijmu

Zaměstnanec se nemůže stát nadbytečným ve smyslu § 52 písm. c) ZP v příčinné souvislosti s organizační změnou, která spočívá ve zrušení pracovního místa s kratší pracovní dobou, na kterém podle pracovní smlouvy zaměstnanec působil, a nahrazením jej pracovním místem s týmž druhem práce, ale se stanovenou týdenní pracovní dobou, vyložil a určil Nejvyšší soud ČR v rozsudku (spis. zn. 21 Cdo 4485/2016, ze dne 22. 3. 2017).

Naopak pokud zaměstnavatel potřebuje méně vaší práce (méně stejného druhu práce), kterou pro něj vykonáváte na plný úvazek, a nedohodnete se s ním na snížení úvazku (kratší pracovní době), odmítnete změnu pracovní smlouvy, můžete dostat výpověď pro nadbytečnost. A přitom ani není povinen vám dohodu o kratším pracovním úvazku nabízet. Může vás propustit ihned, pokud má k dispozici zájemce o vaši práci na plný pracovní úvazek.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).