Věřte, že rozlišování zkrácené a kratší doby není samoúčelné. V běžném hovoru, písemném projevu mnohý použije oba výrazy bez rozlišování jako synonymum, ale z právního hlediska je mezi nimi docela podstatný rozdíl.
Takže nejde o žádné slovíčkaření. I když mnozí, co rádi potírají dobré rady druhých, stejně řeknou: Vždyť je to jedno: Jde o slovíčkaření. Jen jsme to řekli takhle. Trochu jinak. Co na tom záleží? My víme, co to znamená.
A pak budou trvat na nějakém dalším nesmyslu, jako je třeba výpověď dohodou
.
Věřte však, že jako je mezi výpovědí a dohodou o rozvázání pracovního poměru podstatný rozdíl, stejně je významný rozdíl mezi zkrácenou a kratší pracovní dobou. Třeba zkrácenou pracovní dobu můžete učinit dohodou se zaměstnavatelem pro sebe ještě kratší, ale něco opačného by byla fantasmagorie.
Tak se podívejme, co říká zákoník práce.
Komu zaručuje zákoník práce zkrácenou pracovní dobu
Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně. Jde o standardní, základní neboli plnou a nejobvyklejší pracovní dobu dlouhou 40 hodin týdně, a to dle § 79 odst. 1 zákoníku práce.
Stanovenou pracovní dobou je však i zkrácená pracovní doba. (Nejen plná čtyřicetihodinová týdenní pracovní doba.) Jde o zákonem – přímo zákonem (zákoníkem práce) – zkrácenou pracovní dobu, a to
- na 37,5 hodiny týdně pro zaměstnance pracující v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu nebo ve vícesměnném či nepřetržitém pracovním režimu dle ust. § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákoníku práce nebo
- na 38,75 hodiny týdně pro zaměstnance s dvousměnným pracovním režimem dle ust. § 79 odst. 2 písm. c) zákoníku práce.
To je tedy pro určité obory, odvětví, druhy práce přímo zákonem zkrácená pracovní doba.
Zkrácení pracovní doby lze (podle § 79 odst. 3 ZP) provést i smluvně jako jakýsi benefit, výsledek kolektivního vyjednávání odborů a zaměstnavatele, a to jak pod rozsah 40 hodin týdně (§ 79 odst. 1 ZP), tak i pod rozsah dle ust. § 79 odst. 2 ZP. Ke zkrácení dochází na základě kolektivní smlouvy zaměstnavatele a odborů nebo vnitřního předpisu, který vydá sám zaměstnavatel, a to ve smyslu § 79 odst. 3 zákoníku práce.
To je tedy zkrácená pracovní doba a zkrácená pro všechny zaměstnance, kterých se to týká, v daném odboru, odvětví, firmě atp.
Kratší pracovní dobu si musíte vybojovat
Vedle toho si může individuálně, tedy každý jednotlivý zaměstnanec, dohodnout kratší pracovní dobu. Takovou kratší pracovní dobu – nižší úvazek může mít jak ve firmě, kde se uplatňuje plná pracovní doba – klasických 40 hodin týdně (§ 79 odst. 1 ZP), tak i tam, kde se uplatňuje zkrácená pracovní doba (§ 79 odst. 2 nebo 3 ZP). Takže i tam, kde už je obecně zkrácená pracovní doba, si lze dohodnout kratší pracovní dobu. Takže, jak jsme předeslali, i zkrácenou pracovní dobu lze dohodnout ještě kratší.
Kratší úvazek může být zájmem obou stran pracovního poměru, pak je dohoda jednoduchá. Někdy ale zaměstnanec nastoupí na plnou (slovy zákona: stanovenou) pracovní dobu a teprve následně si přeje, má zájem o pracovní dobu kratší.
Může jít například o zaměstnance, který se stal starobním důchodcem, ale nejčastěji jde o rodiče, kteří se starají o malé děti. To se zaměstnavateli nemusí pochopitelně vždy líbit. Kdy máte právo na kratší úvazek, kdy vaší žádosti musí, resp. měl by zaměstnavatel vyhovět, vysvětlujeme v tomto článku.
Ono to totiž není v praxi tak jednoduché. Je jistě jasné, že lidé pečující o malé děti, nebo třeba postiženého či staršího člena rodiny, nezvládají plný pracovní úvazek, a chtějí proto kratší, jenže to zase nemusí vyhovovat zaměstnavateli. Je nutno hledat určitou rovnováhu v rámci pravidel zákoníku práce. Ten obecně v § 241 odst. 1 deklaruje, že zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti.
Někdy stačí jen posunutí nástupu do práce nebo odchodu z práce s ohledem na provozní dobu mateřské školky či družiny. Podstatný je § 241 odst. 2 zákoníku práce, který říká: Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.
Zaměstnavatel by vám tedy měl vyhovět, jenže nemusí, pokud tomu brání právě ony vážné provozní důvody. Je to prostě střet potřeb. Tohle dnes rozebírat podrobně nebudeme, již jsme tak učinili. Už jsme o tom psali. Co jsou ty vážné provozní důvody, kdy musíte pracovat na plný úvazek, i když jste požádali o kratší, jsme také vysvětlovali v tomto článku.
Rozdíl poznáte i na penězích
Rozdíl mezi zkrácenou (zákonem, vnitřním předpisem, kolektivní smlouvou zkrácenou) nebo kratší pracovní dobou je zřejmý i na penězích. Když by zaměstnavatel rozhodl o tom, že přestane uplatňovat stanovenou plnou pracovní dobu 40 hodin týdně a jako benefit zavede zkrácenou pracovní dobu, vaše mzda zůstane stejná, resp. nesmí být snížena.
Už jsme to psali. Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod zákoníkem práce stanovený rozsah (40 hodin týdně, nebo i 37,5 či 38,75 hodin týdně) lze dohodnout v kolektivní smlouvě nebo určit vnitřním předpisem.
Kde nesmějí mít zkrácenou pracovní dobu jako benefit
Dodejme, že toto opatření nesmí učinit zaměstnavatel státní a veřejné správy, zaměstnavatel jmenovaný v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce. Jde o zaměstnavatele, kteří neplatí zaměstnancům mzdu, ale plat:
Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je
- a) stát,
- b) územní samosprávný celek,
- c) státní fond,
- d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů,
- e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona.
Když se přidávají peníze – hodinová mzda se při zkrácené pracovní době ještě navyšuje
Kupříkladu minimální mzda a nejnižší úrovně tzv. zaručené mzdy (vyhlašované vládou) se vždy vztahují ke stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Má-li někdo zkrácenou týdenní pracovní dobu, pak se tyto veličiny stanovené v hodinové sazbě (jako hodinová mzda) přepočítají (zvýší) úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době, a to podle vzorce:
Vzorec výpočtu
Minimální mzda (nebo nejnižší úroveň zaručené mzdy nebo jinak třeba samotným zaměstnavatelem vyhlášená valorizovaná úroveň mzdy) při týdenní pracovní době 40 hodin.
Počet hodin při zkrácené týdenní pracovní době × 40 = minimální mzda (zaručená mzda nebo jinak valorizovaná mzda) při zkrácené pracovní době.
Platí to i v situaci, kdy by takovou valorizaci ohlásilo třeba nějaké odvětví v oboru své ekonomické činnosti, pokud by se na tom dohodl zaměstnavatelský svaz s odborovou centrálou.
Taková úprava (podle uvedeného vzorce) se týká pouze hodinové mzdy, neboť minimální mzda stanovená na měsíc zůstane stejná při stanovené pracovní době 40 hodin za týden i při zkrácené pracovní době.
Naproti tomu zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, který má (individuálně) sjednánu kratší pracovní dobu nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se úroveň mzdy snižuje úměrně odpracované době. Má-li někdo kupř. poloviční úvazek, dostává poloviční základní mzdu.
Prostě člověk s kratší pracovní dobou dostane vždy méně peněz, úměrně svému nižšímu pracovnímu úvazku, i když i jeho mzda se valorizuje, ale nepřepočítává podle uvedeného vzorce. Kdežto u zkrácené pracovní doby dochází k přepočtu tak, aby ve výsledku měl zaměstnanec se základní stanovenou pracovní dobou stejně jako zaměstnanec se zkrácenou pracovní dobou.
Příklady
Dojde k nějaké hypotetické valorizaci hodinové mzdy, ať už minimální, nebo zaručené, nebo smluvně sjednané, ze 130 na 140 Kč.
Kdo má 40hodinovou pracovní dobu, dostane prostě 140 Kč za hodinu, ale kdo má zkrácenou pracovní dobu stanovenou třeba na 35 hodin (pracuje jen na 7 hodin denně), hodinová mzda se mu navýší podle vzorce: 140 : 35 × 40 = 160 Kč.
Jestliže činí měsíční pracovní doba 176 hodin (22 pracovních dnů), ten, kdo pracuje na plnou pracovní dobu (8 hodin denně), dostane 176 × 140 Kč čili 24 640 Kč. Ten, kdo pracuje na zkrácenou dobu v pracovním měsíci, tedy v daném měsíci odpracuje 154 hodin (22 dnů po 7 hodinách), dostane 154 × 160 čili 24 640, takže stejně.
