Majitele domů čeká v budoucnu odškodnění
Minulý týden již podruhé vyslal ochránce Ústavy ČR jasný signál státním úředníkům: Regulace nájemného je protiústavní a odporuje Listině základních práv a svobod. Občanům, kterým způsobuje újmu, by měl stát vyplatit odškodnění.
Tak nějak se dá interpretovat verdikt Ústavního soudu z minulého týdne, který byl vydán dva dny potom, co Evropský soud pro lidská práva přiznal polské majitelce domu v severopolské Gdyni Marii Hutten-Czapské nárok na odškodnění.
Případ Hutten-Czapská
Případ Hutten-Czapská je pro nás a pro všechny další státy Evropské unie, které dále regulují nájemné, důležitý v tom, že se stává precedentním pro další verdikty, které se již mohou týkat jakéhokoliv státu, tedy i českých občanů a českého státu.
Maria Hutten-Czapská se s polským státem soudila u Evropského soudu pro lidská práva o téměř 79 tisíc eur. Ten minulý týden definitivně rozhodl a přiznal jí 30 000 eur za morální újmu a 22 500 eur jako náhradu nákladů řízení. Navíc se musí polský stát do půl roku s Czapskou dohodnout o náhradě škody jako takové. Soud přitom rozhodl téměř jednomyslně (16 hlasů pro a 1 proti). Kromě toho soud Polsku zadal, aby se s touto nespravedlivou situací do půl roku vypořádal, neboť se kromě Czapské týká zhruba další stovky tisíc majitelů domů.
V současné době je u štrasburského soudu podáno kolem tří tisíc žalob na český stát. Pokud by tyto byly posouzeny stejným způsob, jak tomu bylo v případě polské majitelky Marie Hutten-Czapské, stát by musel na odškodnění vyplatit téměř 50 miliard korun.
Pravděpodobnost, že soud rozhodne stejně v případě českých majitelů, jako tomu bylo u zmíněné Polky, je vysoká. A to už jen z toho důvodu, že Ústavní soud minulý týden majitele domu vyzval, aby se náhrady škody po státu domáhali.
Spor, který s polským státem vedla Maria Hutten-Czapská, byl založen na argumentaci, že v důsledku regulace nájmů neměla Czapská na údržbu svého domu a ze svého majetku nezískávala žádný zisk. V obdobné situaci se přitom nachází v ČR tisíce majitelů domů.
Doposud je u nás kolem 750 tisíc bytů s regulovaným nájemným a z toho 300 tisíc patří soukromým vlastníkům, jejichž majetková práva jsou 17 let po pádu komunismu pošlapávána. Ta jsou přitom Ústavou ČR zaručena.
Majitelé domu v Česku se proto domáhají přednostního posouzení svých žalob. Milan Krček z Občanského sdružení majitelů domů se jednání soudu ve Štrasburku účastnil a v souvislosti s českými žalobami dodal: Soud by o českém sporu mohl rozhodnout ještě do konce roku.
Případné odškodnění by přitom zaplatil ze svých daní každý občan. Nejenže by tak byli držitelé bytů s regulovaným nájmem zvýhodněni několikanásobně nižším nájmem, než je nájem tržní, ale navíc by jim všichni spoluobčané museli ze svých daní pomoci s odškodněním majitelů domů. Každý z poplatníků tak nejspíše na bydlení svých spoluobčanů přispěje minimálně sedmi tisícikorunami.
Zároveň je možné, že současný počet podaných žalob není konečný. Sdružení majitelů domů vyzvalo další majitele, aby se k žalobám na český stát připojili.
Jak je možné si ve Štrasburku stěžovat?
Každý člen Občanského sdružení majitelů domů se může připojit ke stížnosti u Evropského soudu pro lidská práva. Členové sdružení pak neplatí další náklady, pouze zaplatí poplatek 2000 korun. Přihlásit se mohou dodatečně přes JUDr. Kláru Veselou-Samkovou, současně se musí prokázat, že uhradili členský příspěvek pro rok 2006. Stížnost ve zkratce obsahuje:
Rozhodnutí Ústavního soudu ČR
Ústavní soud již podruhé vydal verdikt, který regulaci nájemného v ČR označil za protiústavní. Zároveň vyzývá majitele domů, aby vymáhali náhradu škody od státu, pokud nájemné, které vybírají, nestačí ani na základní opravy. Podobně jako minulý týden rozhodl Ústavní soud již v dubnu.
Další výzvu pak soud směroval obecním soudům, aby nezamítaly žaloby majitelů domů jen pro nedostatečný právní podklad. Naopak se podle soudu mají samy chopit iniciativy a napravovat současný protiústavní stav.
Konkrétně verdikt obsahuje konstatování, že není-li stát schopen regulaci nájemného zrušit, je za to zodpovědný, a nebude-li pronajímatelův nárok v plné míře uspokojen, nezbude jiná cesta, než je uplatnění náhrady škody. Tu může každý majitel domu poměrně snadno vyčíslit, vynásobí-li regulovaný nájem, který od svých nájemníků dostává, číslem 3,5 a následně počtem bytových jednotek. O tolik je v průměru nižší regulované nájemné ve srovnání s nájemným smluvním.
Výši regulovaného nájmu
Zdroj: OSMD
ČLÁNKY DO MAILU