Hlavní navigace

Má v dnešní době finanční poradenství smysl? A jak zajistit jeho kvalitu?

27. 7. 2012
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Mají poradenské společnosti potažmo pojišťovny nastaveny nemorální provize u některých finančních produktů? A jak zajistit vysokou kvalitu poradenských služeb?

Pyramidové schéma postupu, honba za provizemi a body, které posunou poradce výš na pyramidě, kde jsou ještě vyšší provize. To je často realita u současného provizního schématu u finančně poradenských společností. Vyplatí se dneska finanční poradenství? A co zajistí jeho kvalitu?  

Kritika míří hlavně na IŽP

Pravděpodobně nejvíce kritizované u finančního poradenství jsou značně vysoké provize (a počty bodů, které poradenské společnosti svým poradcům dávají) u produktů, které v řadě případu nemusí být „to nejlepší pro klienta“. Často zmiňovaným příkladem je investiční životní pojištění (IŽP). Zajímavou studii o (ne)výhodnosti tohoto produktu nedávno pro server Měšec.cz sestavil Zdeněk Pikhart. Čtěte: Tajemství životního pojištění

Provize u IŽP mohou dosáhnout až dvojnásobku ročního splácení, čímž se tento produkt stává jeden z nejdražších v nabídce pojišťoven. Jednou uzavřenou smlouvou si poradce může zajistit provizi na úrovni průměrné mzdy v České republice. Klient také může žít v iluzorní představě, že prostřednictvím tohoto produktu si spoří v investiční složce peníze. Když však produkt po 2 letech zruší, dostane jen nepatrnou část zaplacených peněz. 

Podle Patrika Nachera ze serveru bankovnipoplatky.com by měl klient být informován o provizích u jednotlivých produktů. Jednoznačně. Oni klienti pak mají falešný pocit, že poradci fungují zadarmo a ti jim samozřejmě nevymlouvají, že tomu tak není. IŽP je typický příklad prodeje produktu, kde je velká provize, kterou zaplatí klient v jeho ceně samosebou, uvedl.

Petr Šafránek, generální sekretář Asociace finančních zprostředkovatelů finančních poradců České republiky, však IŽP za vysokoprovizní produkt nepokládá. Opravdu si myslíte, že IŽP je „vysokoprovizní“ produkt? Třeba u povinného ručení je provize někde kolem 15%, ale každý rok. Když tedy budu 40 let využívat povinné ručení, zaplatím 6 ročních plateb jako provizi. U IŽP nanejvýš 2 roční platby… Z tohoto pohledu je tedy povinné ručení podstatně „vysokoproviznější“ produkt. Pokud dodržím dobu, na kterou jsem si IŽP sjednal, nelze o žádném „vysokoprovizním“ produktu hovořit, uvádí Šafránek. 

Problém podle něj problém nastává, když je smlouva uzavírána 30 let a za dva roky dojde k vypovězení. Klient by tedy především měl znát podstatu produktu a vědět, že uzavírá dlouhodobou smlouvu, a když ji nedodrží, ponese ztrátu. Neměl by se pak tak snadno nechat přesvědčit k vypovězení své stávající smlouvy a nahrazení obdobnou novou. U produktů, které tvoří rezervu, by pak měl určitě znát celkové náklady, provize totiž tvoří jen část z nich a není důvod ji z těchto celkových nákladů nějak vydělovat, dodává Šafránek.

Je nutné finanční poradenství tvrději regulovat? Podle Nachera regulace ničemu nepomůže. Prvotní ochrana je v lidech samých, žádná regulace nenahradí obezřetnost a opatrnost klientů. Někdy dokonce naopak, dnes je vše tak přeregulováno, že lidé ztrácejí přirozené obavy, protože se domnívají, že jim stát nebo někdo mimo ně nakonec pomůže, uvedl. 

Podle něj je cestou do budoucna placené finanční poradenství, nebo poradenství, kde budou klienti dostatečně informování o provizích u jednotlivých produktů. Klient bude vědět, z čeho je placen jeho poradce a za co své peníze může požadovat, dodal. 

O tom, že vám někteří finanční poradci z poradenských společností nemusí poradit nejlépe, jsme se také přesvědčili ve velkém testu. Rozdíly mezi společnostmi poskytující finanční poradenství byly značné. Čtěte více: Největší test finančních poradců v ČR: rozdali jsme vysvědčení

A proč mít vůbec finanční poradenství? 

U jakých produktů se vyplatí použít finančního poradce? Finanční poradenství není o produktech, ale o osobním finančním plánování. Produkty jsou pak jen nástroje k tomu, jak dosáhnout naplánovaných cílů. Poradce si tedy neberu na produkty, ale na sestavení finančního plánu a jeho následné naplňování, uvádí Šafránek. 

Poté byl konkrétnější. Finančního poradce by měl využít každý, kdo se sám nevyzná v oblasti osobního finančního plánování. A určitě každý, kdo plánuje nějaké dlouhodobější financování – například hypotéku. Dobrý finanční poradce dokáže vyhodnotit aktuální nabídku prakticky všech bank a stavebních spořitelen na trhu a najít opravdu optimální řešení pro financování konkrétního přání klienta. Navíc myslí i na související otázky – zejména zabezpečení pro případ ztráty příjmu, pojištění pořizované nemovitosti atd,  uvádí Šafránek. 

Dosáhnout podle něj stejného výsledku obíháním bank a stavebních spořitelen je prakticky nemožné a také velmi časově náročné. Navíc poradce v takovém případě obdrží provizi od banky či stavební spořitelny, a to z poplatků, které klient zaplatí tak jako tak. Když si klient vyjedná hypotéku sám v bance, zůstane poplatek bance.

Když využije služeb poradce a zprostředkovatele, neplatí nic navíc, ale přidaná hodnota může být obrovská. Navíc poradce pracuje s klientem dlouhodobě a sleduje i tak možné refinancování, které může klientovi ušetřit další nemalé peníze, uvádí Šafránek a dodává, musím také zmínit častý omyl klientů, kteří se domnívají, že nejvýhodnější hypotéku dostanou od banky, kde mají deset let své účty. To vůbec nemusí být pravda a ve většině případů to ani pravda není.

Podle názorů autora článku je současná potřeba finančního poradenství značně rozdílná oproti situaci před několika lety. Rozvoj internetu umožňuje to, aby zájemce sám, nebo s pomocí odborných serverů, našel či porovnal jednotlivé finanční produkty a vybral si ten „na míru“. 

Vyhledávat produkty sám je často výhodnější, neboť lze získat nejrůznější slevy a bonusy. Prodejce se také v řadě případu podělí o část provizí.  Projekt GarantovanáPenze.měšec.cz vám například věnuje 500 Kč za sjednání penzijního připojištění za starých podmínek.

skoleni_15_4

Poradci, budete za své rady právně odpovědní

Pro klienty nejspíše nastanou lepší časy, neboť poradci budou za své rady právně odpovědní. Bude totiž nezbytné se vyrovnat s novým ustanovením občanského zákoníku, které bude účinné od 1. ledna 2014 a které nově definuje odpovědnost škodu způsobenou informací nebo radou.  

Škoda způsobená informací nebo radou – ustanovení § 2892 

Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.

Dnes říká finanční poradce opravdu každý, po účinnosti tohoto nového ustanovení to už nebude tak jednoduché. Takové vystupování bude mít přímé důsledky pro případnou povinnost odškodnit poškozené klienty, zakončil Šafránek. 

Máte svého finančního poradce?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).