Měla to být pomoc pro domácnosti, které pro vytápění využívají teplo dodávané teplárnami. Vláda pro ně hledala podporu u Evropské komise, která schválila dotace Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) v souhrnné výši 17 miliard Kč. Mělo jít o kompenzaci zvýšených nákladů za teplo v důsledku vysokých cen tepelné energie způsobených ruskou agresí na Ukrajině v rámci programu na podporu zákazníků tepláren podle Dočasného krizového rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině.
Do dotačního programu MPO se měly přihlásit teplárny, které by po obdržení dotace následně snížily budoucí platby za teplo svým zákazníkům.
Uvědomujeme si, že nárůst cen energií se promítá také do cen dodávek tepla domácnostem. Proto přicházíme s novým programem, ve kterém mohou teplárny žádat o podporu, aby nepřenášely na zákazníky zdražování,
řekl v prosinci loňského roku ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že zmíněných 17 mld. Kč už má ministerstvo připraveno a už zbývá jen požádat v lednu 2023 o notifikaci u Evropské komise.
Nemáme na to
To se také stalo a v červnu 2023 Evropská komise tuto finanční pomoc schválila. Nyní v říjnu, pouhé 4 měsíce nato, vzali představitelé Ministerstva obchodu a průmyslu zpátečku a navrhli vládě, že se pomoc ruší. Vláda toto stanovisko před několika dny schválila a slíbenou kompenzaci stopla.
Jako důvod uvedlo MPO nedostatek finančních prostředků v souvislosti s probíhající konsolidací veřejných rozpočtů a z toho plynoucích úsporných opatření a také problematiku slučitelnosti této podpory s pravidly veřejné podpory a vnitřním trhem EU.
Kdo měl kompenzaci dostat?
Dotace měly být určeny na kompenzaci za ceny tepla od 1. února do 31. prosince 2022 a od 1. ledna do 31. prosince 2023, kdy byly výdaje za teplo mimořádně vysoké. V roce 2022 se zásadně zvýšil počet lokalit v ČR, kde cena tepla stoupla nad 1000 Kč za gigajoule (GJ) bez DPH. Jejich počet narostl v kritickém období o 107 na celkových 345.
MPO plánovalo vyplatit až 80 % způsobilých výdajů za dané období a odhadovaný počet příjemců podpory se pohyboval kolem 80 000.
Podle tiskového mluvčího Teplárenského sdružení Pavla Kaufmanna ročně spotřebuje česká domácnost o velikosti bytové jednotky 2+1 průměrně 25 GJ. Kompenzovaná částka, kterou mohla taková domácnost dostat, byla určena v maximální výši 200 Kč/GJ, což by při spotřebě 25 GJ odpovídalo kompenzaci ve výši cca 5000 Kč.
Je to vlastně podobná částka, jakou dostávali v první fázi pomoci všechny domácnosti v podobě úsporného tarifu,
říká Pavel Kaufmann. Odběratelé tepla sice snížili spotřebu tepla tím, že utáhli kohouty na topení, ale už neušetřili na teplé vodě,
dodává.
Bude nás mít Evropská komise za blázny?
Je to už podruhé, co vláda zrušila podporu pro zákazníky tepláren. Poprvé ji zrušila loni v září poté, co nechala teplárny povinně rozeslat zákazníkům informaci o registraci k podpoře. Následně v prosinci slíbila zákazníkům tepláren jinou podporu,
kritizuje rozhodnutí vlády předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. Pro vyplacení této podpory byly vypracovány a připraveny výzvy ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže již začátkem letošního roku. Všechny podmínky pro spuštění tohoto nového programu byly splněny v červnu, kdy byla získána notifikace podpory u Evropské komise. Ministr Síkela však nechal čtyři měsíce zákazníky tepláren v nejistotě a teď vládě navrhl, aby i tuto druhou podporu zrušila. V Kocourkově by měli určitě radost, ale my se z takového výsledku radovat moc nemůžeme,
dodává.
Podle Teplárenského sdružení patřila notifikace podpory zákazníků tepláren v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině mezi priority a MPO tlačilo na její rychlé schválení v Evropské komisi.
Až bude příště Česká republika potřebovat rychle schválit nějakou veřejnou podporu, bude se Evropská komise právem ptát, jestli to tentokrát myslíme vážně,
říká Mirek Topolánek.
Konec dalším podporám
Vláda se také rozhodla skončit i s další formou dosavadní podpory, kterou poskytovala v době energetické krize. Stát už tak v roce 2024 nebude poskytovat dotace na systémové služby a na ztráty provozovatelů distribučních soustav. Za ně stát letos zaplatil celkem cca 38 mld. Kč. Náklady se tak stanou opět v příštím roce součástí regulované části elektřiny, kterou budou muset hradit odběratelé.
Do faktur za odběr elektřiny se také vrátí poplatek za obnovitelné zdroje (POZE). Jeho výše činí 599 Kč za každou spotřebovanou megawatthodinu, což po celý letošní rok hradil stát.
Vzhledem k poklesu cen elektřiny, které jsou v ČR v současnosti sedmé nejnižší v rámci EU, se (vláda) rozhodla vrátit se k vícezdrojovému financování podporovaných zdrojů energie, které v ČR fungovalo do roku 2021. Na dotacích tak stát v příštím roce ušetří 13,43 miliardy korun,
zdůvodnila vláda v tiskové zprávě. Ze státního rozpočtu má jít napříště na podporu obnovitelných zdrojů jen 9,35 mld. Kč.
Vláda schválila finální podobu pomoci domácnostem vloni v srpnu. Domácnosti dosáhly na finanční úsporu za loňský i letošní rok v průměrné výši 15 000 Kč. Na pomoc měly nárok všechny domácnosti, tedy včetně těch, které jsou napojeny na centrální dodavatele tepla, jako jsou domovní kotelny nebo centrální výtopny. Konkrétní výše se určovala podle způsobu vytápění a výše spotřeby energie.
Nejprve vláda vyhlásila úsporný tarif, který náležel všem domácnostem, které k vytápění spotřebovávají elektřinu, plyn nebo teplo. Pokud měla daná domácnost smlouvu také na odběr elektřiny, dostala podporu ve výši 2000 nebo 3500 Kč v závislosti na využívaném tarifu. Poznali jste ji v říjnu 2022 na zálohách za elektřinu, které byly o tuto částku nižší.
Následně vláda odpustila POZE. Protože toto řešení zvýhodňovalo domácnosti, které více používají elektřinu a zejména s ní vytápějí, byly příspěvky na plyn nastaveny na vyšší částku než ty na elektřinu. Domácnosti „jedoucí“ na plyn, centrální vytápění a kotelny tak neměly přijít zkrátka.
Nakonec vláda v září loňského roku schválila cenový strop u elektřiny i plynu. Od listopadu 2022 byla cena za silovou elektřinu pro domácnosti a maloodběratele maximálně 6 Kč/kWh, cena plynu se zastavila na 3 Kč/kWh. Cenové stropy skončí rovněž k 31. prosinci 2023.
ČLÁNKY DO MAILU