Neznalost zákona neomlouvá. Tato notoricky známá poučka a základní princip fungování právního státu dává obcím do rukou způsob, jak si mohou přivydělat a zalátat snadno deficit místního rozpočtu. Zákon se mnohdy odvolává na vyhlášku, a tak ani neznalost vyhlášky neruší její dopad.
Ukázku, jak se snadno a rychle využít neznalosti místní vyhlášky a získat nemalý přítok financí do obecního rozpočtu, ukázal o uplynulém víkendu Magistrát hl. m. Prahy. Mezi vyhláškami se objevila jedna, upozorňující na čištění ulic – a v souvislosti s tím na omezení možnosti parkování.
Kdo se o vyhlášce nedozvěděl, neměl zcela bezprostředně smůlu. O dopravním omezení informovaly stovky značek zákazu zastavení. Přesto se našla místa, která označena nebyla. A tak nemálo lidí s platnými parkovacími kartami přemístilo své vozy na bezpečná, v té době nečištěná parkoviště bez označeného omezení.
Vrátíte-li se k vozu a zjistíte, že vozu se jaksi nedostává, zpravidla jste se dopustili dopravního přestupku a váš plechový miláček překážel ostatním účastníkům silničního provozu v pohybu či parkování. Ovšem pokud jste se ničeho takového nedopustili, a váš vůz přesto na svém místě nestojí, je na čase volat policii a oznámit zcizení automobilu.
Praktická ukázka sanování obecního rozpočtu z „neznalosti vyhlášky“
Pražská čistící akce dala zmizení vozu z místa parkování nový rozměr. Parkoviště nebylo označeno dopravním značením regulujícím jeho užití (rozumějte: žádná značka zákazu zastavení či stání u parkoviště nestála), přesto parkující vozy byly odtaženy a zaparkovány na zřejmě nejdražších ostře střežených parkovištích. A důvod? Vyhláška magistrátu o úklidové akci.
To, že parkoviště není označeno omezením, není rozhodující. Vyhláška „ve veřejném zájmu“ má přednost. Naopak. Pokud magistrát umístí dopravní značení, činí tak pouze v dobré vůli. (Výklad strážníka městské policie.)
Kterákoli obec si může z Prahy vzít poučení. Stačí vyznačit veřejné parkoviště a obecní vyhláškou ho zakázat. Pak už stačí pouze jeden bystrý pracovník, který zavolá odtahový vůz, jakmile nešťastník uvěří veřejnému značení. A kolik si může obec vydělat?
Pražská odtahová služba si za své služby účtuje 1 300 Kč za odtah. Ovšem to není jediný poplatek. Za parkování na zaručeně bezpečně střeženém parkovišti zaplatíte za první den dalších 150 Kč a za každý další 200 Kč navrch.
Pokud parkujete na svém obvyklém místě (a nebo kdekoli jinde), nestačí, abyste hlídali, zda se dopravní značení nezmění (neboť to se vůbec nemusí stát), ale zda se například obecní zastupitelstvo nerozhodlo vaše parkování znepříjemnit. Odjedete-li v dobré víře na čtrnáctidenní dovolenou, můžete se vrátit s účtem za parkování ve výši 4 050 Kč. A než zaplatíte, můžete jezdit pouze MHD. Vůz vám bez zaplacení budou nadále zadržovat na odtahovém parkovišti – a samozřejmě účtovat parkovné. Nezbývá než doufat, že současný primátor před svým odletem do Himálaje zaparkoval na místě, kterému se čištění vyhnulo.
Možnost obrany? Nic moc…
Proti placení za odtažení se lze samozřejmě bránit. Jsme přeci právní stát. Lze podat stížnost na magistrát. Tu ovšem rozhoduje opět magistrát. A protože vyhláška magistrátu byla platná a účinná, lze poměrně snadno předjímat rozhodnutí o výsledku řízení o stížnosti.
Další možností je samozřejmě soud. Ovšem kdo by se chtěl pár let soudit o pár tisíc? Navíc… vyhláška byla platná a účinná, a tak lze jen stěží usuzovat, že by soud rozhodl jinak než po právu – ve prospěch magistrátu…