Hlavní navigace

Které dluhy se v exekuci splácí srážkami ze mzdy jako první? Kdy a kolik si ukrojí ze mzdy dlužníka i zaměstnavatel?

21. 4. 2022
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Posvítíme si na novinku, kterou je povinnost dlužníka hradit náklady provádění srážek ze mzdy zaměstnavateli, ale jen malou paušální částkou. A ukážeme si jaké dluhy mají při splácení přednost.

Pro rok 2022 se již podruhé mění parametry exekučních srážek ze mzdy. Především se znovu zvyšují nezabavitelné částky a nezabavitelné minimum vůbec, a to od 1. 4. 2022.

Změnu zapříčinila valorizace životního minima, o které jsme informovali v článku Životní a existenční minimum vzroste. Jak se změní sociální dávky? 

Už v minulém textu, kde jsme informovali o druhé letošní změně v oblasti nezabavitelných částek, jsme si řekli, jak se mění pravidla srážek ze mzdy. 

Nezabavitelné částky
Nezabavitelné částky 2021

Od srážek ze mzdy za měsíc LEDEN do srážek za měsíc PROSINEC

 
2022

Od srážek ze mzdy za měsíc LEDEN do srážek za měsíc BŘEZEN
2022

Od srážek ze mzdy za měsíc DUBEN do srážek ze mzdy za měsíc PROSINEC
Nezabavitelná částka na povinného v Kč

 7872,75 Kč
8006,25 Kč 8298,75 Kč
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu v Kč (1/3 nezabavitelné částky na povinného)  2624,25 Kč 2668,75 Kč 2766,25 Kč
Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení, čili hranice, nad kterou je mzda již plně zabavitelná, v Kč  20 994 Kč 21 350 Kč 22 130 Kč

O první letošní valorizaci nezabavitelných částek, platné od začátku roku, jsme informovali v článku Dlužníkům v exekuci se pro rok 2022 zvyšuje nezabavitelné minimum.

A nebyla to jediná novinka. Tou další, opět platnou od začátku roku, je změna ve výpočtech, jež stanovují, co připadne oprávněným věřitelům a co zůstane naopak povinnému dlužníkovi v rámci nezabavitelného minima. Nově je v nich nutno zohledňovat paušálně stanovenou náhradu nákladů pro plátce mzdy (zaměstnavatele).

Jde o marginální částku, ale její srážení mechanismus exekuce na mzdu nebo plat či obdobný příjem pochopitelně ovlivňuje.

Připomeňme si dále tuto nezažitou problematiku, protože je opravdu čerstvá. Mnohde o ní bylo navíc informováno chybně.

Paušální částka náhrady nákladů za provádění srážek patří mezi tzv. přednostní pohledávky. Podívejme se, jaké to jsou. Bude se nám to hodit pro příště, až si konkrétně ukážeme provádění srážek ze mzdy.

Přednostní pohledávky a ostatní – nepřednostní pohledávky

Přednostními pohledávkami jsou:

  • a) pohledávky výživného;
  • b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;
  • c) pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy;
  • d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
  • e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
  • f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
  • g) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
  • h) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
  • i) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
  • j) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
  • k) pohledávky za náhradní výživné.

Ostatní pohledávky jsou nepřednostní. Jedná se např. o nezaplacené vyúčtování služeb a dodávek spojených s užíváním bytu nebo nemovitosti jako elektřina, voda, plyn. Spadají sem i tak časté nezaplacené pokuty (přirážky k jízdnému) za jízdu načerno (bez platné jízdenky) ve veřejné dopravě.

Nepřednostními pohledávkami jsou i dluhy povinného dlužníka z půjček, úvěrů, přečerpaných kreditek apod.

Paušální náhrada nákladů pro zaměstnavatele

Postavení přednostní pohledávky má nově (od 1. 1. 2022) i paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy.

Plátce mzdy má od 1. 1. 2022 nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného dlužníka.

Náhrada je nákladem výkonu rozhodnutí (exekuce) a hradí ji plátci mzdy povinný dlužník.

Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za 1 kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč.

To platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému. (Když má třeba zaměstnanec příjem jak z pracovního poměru, tak k tomu i dohody o práci konané mimo pracovní poměr.) 

Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu však nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru. (Zbývá-li tedy po odečtení nezabavitelných částek a jedné třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení základní – celkové nezabavitelné částky) v případě, že je sráženo pro přednostní pohledávky, nebo po odečtení nezabavitelných částek a dvou třetin zbytku čisté mzdy, je-li sráženo jen pro nepřednostní pohledávky, 150 a více Kč, paušální náhrada činí 50 Kč. Zbývá-li však a je-li sráženo méně, paušální náhrada se snižuje.)

Výpočty v praxi

Po odečtení nezabavitelného minima (nezabavitelných částek a dalších předepsaných částek) od čisté mzdy povinného zaměstnance zbývá pouhých 100 Kč, z nichž je možno uspokojovat oprávněné věřitele. Paušální náhrada nákladů plátce mzdy pak činí jen 34 Kč a 66 Kč bude sraženo v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce).

Jde-li o tzv. mnohočetnou exekuci, tedy provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Ze sražených částek, které mají být vyplaceny povinnému, plátce mzdy odečte před jejich vyplacením stanovenou náhradu nákladů.

Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek). Ta je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina).

Pohledávka paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy je tak prioritní a má přednost před ostatními pohledávkami, avšak jen při srážkách z 1. třetiny zbytku čisté mzdy, ale ne při srážkách z 2. třetiny zbytku čisté mzdy.

Může ovšem získat přednostní postavení dokonce i vůči výživnému, které nebylo uspokojeno z 2. třetiny, a jeho pohledávka se převádí k uspokojení do 1. třetiny (zbytku čisté mzdy).

Příklad srážky paušální náhrady 50 Kč pro plátce mzdy podle nových parametrů od 1. 4. 2022 čili od zúčtování mzdy za duben 2022

Ženatý zaměstnanec se 2 nezaopatřenými dětmi pobírá čistou mzdu 17 000 Kč. Jeho nezabavitelná částka činí 8298,75 Kč na samotného povinného dlužníka a 2× částku na vyživované osoby 2766,25 Kč (na manželku a dítě z druhého manželství), tedy celkem 13 831,25 Kč, zaokrouhleno na 13 832 Kč. (Na oprávněné dítě se nezabavitelná částka nezapočítává, protože právě pro výživné určené jemu je nařízena exekuce.)

Když se uvedené nezabavitelné částky odečtou (celková nezabavitelná částka odečte) od jeho čisté mzdy, zbude z ní 3168 Kč. Tato částka (3168 Kč) se rozdělí na 3 třetiny po 1056 Kč.

Výživné je přednostní pohledávkou, ale k jejímu uspokojení nestačí 2. třetina (zbytku čisté mzdy) určená pro uspokojení přednostních pohledávek, takže se výživné bude uspokojovat i z 1. třetiny (zbytku čisté mzdy).

K uspokojení splátky výživného však nestačí ani 1056 Kč (z 2. třetiny) + 1056 Kč (z 1. třetiny) = 2112 Kč. Na výživném tak bude vznikat dluh (a to ještě větší než dosud).

Nicméně z 1. třetiny (zbytku čisté mzdy) je třeba uhradit i 50 Kč paušální náhrady nákladů pro plátce mzdy, takže na výživné bude sraženo 1056 Kč (z 2. třetiny), ale k tomu jen 1006 Kč (tj. 1056 Kč − 50 Kč) z 1. třetiny, takže celkem bude na výživné sraženo 2062 Kč (a ne 2112 Kč). 50 Kč připadne zaměstnavateli.

Zaměstnanci zůstane nezabavitelné minimum 13 832 Kč a 3. třetina zbytku čisté mzdy 1056 Kč, tedy 14 888 Kč celkem, což je více než dosud.

Naopak bude sraženo méně na výživné než dosud, a to jen 2062 Kč + 50 Kč pro zaměstnavatele.

Jestliže od 1. 4. 2022 (tedy prakticky od zúčtování příjmu za duben 2022) nezabavitelná částka na povinného činí 9138,75 Kč a na vyživovanou osobu 3046,25 Kč, potom  srážka bude činit 1178 Kč a povinnému dlužníkovi zůstane 15 822 Kč. (Spočítáno na kalkulačce Ministerstva spravedlnosti.)

Proč je takový rozptyl, takový rozdíl ve výši příjmů dlužníků v námi uváděných příkladech?

Zde mají čtenáři příklad, jaký mnohdy žádají nejčastěji – tedy případ zaměstnance s nepříliš vysokou mzdou. Mnozí se podivují, proč uvádíme i příklady dlužníků s mnohem vyšší mzdou. (Ty ještě přijdou na řadu.)

Je to proto, že musíme objasnit i mechanismus srážek v situaci, kdy zaměstnanci po odečtení nezabavitelných částek zbývá více, než činí tzv. výpočtová základna, čili více než dvojnásobek součtu životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení. A stále je tak z čeho srážet. A to už se pak sráží bez omezení.

Nebylo tomu tak vždy, aby se tak lišily (musely v zájmu výkladu lišit) ilustrativní příklady co do výše čistého exekuovaného příjmu, ale je třeba si uvědomit, že v posledních letech byla významně zvýšena ochrana dlužníků.

Proto musíme pamatovat i na exekuce dlužníků s vysokým příjmem. Jinak bychom si nemohli ilustrovat, jak a kdy (od jaké částky) se sráží z příjmu již plně, bez omezení. Nehledě na to, že někdo může mít i vysoký příjem, ale prostě se mu nechce splácet dobrovolně, nebo mu to ani věřitelé neumožní, a tak se v exekuci ocitne i dlužník, resp. dlužníkův příjem, u nějž by to s ohledem na jeho dostatečnou výši ani nebylo nutné.

Platba zaměstnavateli za provádění srážek jen u nových exekucí

Nárok na paušální náhradu nákladů však vzniká plátcům mzdy pouze u nových výkonů rozhodnutí, resp. exekucí, které byly zahájeny s účinností zákona č. 286/2021 Sb., který přinesl její právní úpravu, tedy 1. 1. 2022 a později.

skoleni_15_4

Na řízení zahájená před 1. 1. 2022, v nichž přede dnem 1. 1. 2022 bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, se pravidla o paušální náhradě nákladů pro plátce mzdy, účinná od 1. 1. 2022, nepoužijí.

Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena (kterou si opomněl zaměstnavatel odečíst, strhnout) za daný měsíc, zaniká. Nestrženou částku paušální náhrady mzdy si tak nemůže plátce mzdy strhnout třeba příští měsíc. Podrobněji jsme se „padesátikorunovou náhradou pro zaměstnavatele“ zabývali ve článku Ze mzdy dlužníka v exekuci si nově ukrojí peníze i samotný zaměstnavatel

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).