Vláda zareagovala na růst cen a rozhodla, že se zvýší existenční a životní minimum. Tato změna v důsledku ovlivní řadu domácností, které nově dosáhnou na dávky, na které dosud neměly nárok.
O desetinu vyšší minimum
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice příjmů k zajištění výživy a ostatních základních potřeb. Pod ní nastává hmotná nouze.
Existenční minimum je minimální hranicí příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
Životní a existenční minimum se má podle návrhu nařízení vlády zvýšit o 10 % s platností od 1. dubna 2022 (naposledy se výše měnila v roce 2020). Podle ministra práce Mariana Jurečky se budou dávky po zvýšení zaokrouhlovat na celé desetikoruny nahoru.
V současnosti činí existenční minimum 2490 Kč a životní minimum na dospělého jednotlivce 3860 Kč. Zároveň jsou ale stanoveny i částky životního minima pro děti a osoby, které jsou součástí domácnosti o více členech. Životní minimum dané domácnosti je tedy součtem všech částek životního minima jednotlivých členů.
Podle schváleného nařízení bude nově existenční minimum činit 2740 Kč a částky životního minima pak:
- pro jednotlivce 4250 Kč,
- pro první osobu v domácnosti 3910 Kč,
- pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem 3530 Kč,
- pro nezaopatřené dítě do 6 let 2170 Kč,
- pro nezaopatřené dítě od 6 do 15 let 2670 Kč,
- pro nezaopatřené dítě od 15 do 26 let 3050 Kč.
Opatření by se podle zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí mohlo dotknout více asi 360 tis. příjemců dávek. Změna by měla v roce 2022 zvýšit výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi a na dávky státní sociální podpory celkem o cca 1,7 mld. Kč. Předpokládaný nárůst výdajů státního rozpočtu na dávky pomoci v hmotné nouzi představuje cca 280 mil. Kč, úprava částek životního a existenčního minima se promítne především do zvýšení příspěvku na živobytí, kde dojde též k rozšíření okruhu osob s nárokem na tuto dávku. U dávek státní sociální podpory se očekává navýšení výdajů o cca 1,4 mld. Kč,
uvádí důvodová zpráva.
| Současná výše dávky | Nová výše dávky od 1. 4. 2022 | |
|---|---|---|
| Pro jednotlivce | 3860 Kč | 4250 Kč |
| Pro první dospělou osobu v domácnosti | 3550 Kč | 3910 Kč |
| Pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti | 3200 Kč | 3530 Kč |
| Nezaopatřené dítě do 6 let | 1970 Kč | 2170 Kč |
| Nezaopatřené dítě 6 až 15 let | 2420 Kč | 2670 Kč |
| Nezaopatřené dítě 15 až 26 let | 2770 Kč | 3050 Kč |
| Existenční minimum | 2490 Kč | 2740 Kč |
Životní a existenční minimum se obvykle zvyšuje nařízením vlády k 1. lednu podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %. Za mimořádných okolností ale může vláda zvýšit životní a existenční minimum také mimo standardní termín valorizace, což je právě letošní případ.
Změny ovlivní řadu dávek
Kromě toho, že dojde k navýšení dávek životního a existenčního minima, se změna dotkne i řady dalších dávek. Institut životního a existenčního minima se totiž využívá jako východisko při stanovení nároku na některé dávky a při výpočtu jejich výše.
Zvýšení životního minima se tedy dotkne např.:
- přídavků na dítě,
- porodného,
- příspěvku na živobytí,
- doplatku na bydlení,
- mimořádné okamžité pomoci,
- příspěvku při pěstounské péči,
- příspěvku na zvláštní pomůcku,
- příspěvku na péči,
- nezabavitelného minima u dlužníků,
- alimentů.
S vyšším životním minimem se také zvýší nutný příjem žadatele o úvěr, protože banky a úvěrové společnosti při posuzování žádostí o úvěr kromě jiného počítají i s životním minimem daného žadatele, resp. celé jeho domácnosti.
Životní minimum a dávky
Jak tedy životní minimum s dávkami souvisí? Na přídavek na dítě vznikne nárok nezaopatřenému dítěti, jestliže čistý příjem v rodině je nižší než 3,4násobek životního minima rodiny.
Příklad
Pokud jde o rodinu, kterou tvoří dva dospělí a jedno 3leté a jedno 7leté dítě, je životní minimum jejich rodiny podle pravidel platných od dubna 12 280 Kč. Na přídavky jim podle nových pravidel vznikne nárok, pokud čistý příjem v rodině bude nižší než 41 752 Kč měsíčně.
V případě porodného má na dávku nárok žena, která porodila první nebo druhé živě narozené dítě, pokud čistý příjem rodiny v kalendářním čtvrtletí před narozením nebo převzetím dítěte byl nižší než 2,7násobek životního minima rodiny (přídavek na starší dítě se do tohoto rozhodného příjmu nezapočítává).
U příspěvku na živobytí pro osoby v hmotné nouzi ovlivní existenční a životní minimum výši dávky. Nárok a výše příspěvku se stanoví jako rozdíl mezi živobytím osoby (společně posuzovaných osob) a jejím příjmem, od kterého se odečtou tzv. přiměřené náklady na bydlení.
Částka živobytí je ve výši životního minima u:
- nezaopatřeného dítěte,
- poživatele starobního důchodu,
- osoby invalidní ve třetím stupni,
- osoby starší 68 let.
Částka živobytí je ve výši existenčního minima u:
- osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky,
- osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc,
- osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců a nevykonává určitou aktivitu (např. veřejnou službu, výdělečnou činnost),
- osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní poměr z obdobného důvodu.
Doplatek na bydlení je také dávka pomoci v hmotné nouzi, která s vlastními příjmy osoby a poskytnutým příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí (viz výše). Z tohoto pravidla existuje ale i výjimka. Doplatek na bydlení je možné podle § 33 zákona o pomoci v hmotné nouzi přiznat s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům také osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její příjem (a společně posuzovaných osob ) přesáhl částku živobytí osoby a společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby a společně posuzovaných osob.
Dávka Mimořádná okamžitá pomoc se poskytuje v různých částkách podle toho, v jaké situaci je poskytována. Může doplnit příjem žadatele do existenčního minima v případě, že hrozí újma na zdraví, ale může také dosáhnout až 20násobku životního minima, pokud je poskytována osobě, kterou postihne událost, jež nebylo možné s ohledem na její rozsah předvídat ani jí předejít a v jejímž důsledku je příjemce dávku kvůli nedostatku finančních prostředků ohrožena ztrátou bydlení nebo nezajištěním základních životních potřeb. Podrobnosti o situacích a výši dávky najdete na webu ministerstva práce.
Výše dávky Příspěvek při pěstounské péči se odvíjí od násobku životního minima jednotlivce v závislosti na počtu svěřených dětí a jejich zdravotním stavu. Výši příspěvku ovlivňuje také to, kdo o dítě pečuje. Stanoví se tedy individuálně. V případě prarodičů a praprarodičů je násobek nižší.
Pro plnou velikost otevřete obrázek v dalším panelu
U Příspěvku na zvláštní pomůcku zákon rozlišuje, zda jde o pomůcku do, nebo přes 10 000 Kč. U pomůcky v ceně do 10 000 Kč se příspěvek poskytne jen osobě, která má příjem (příjem s ní společně posuzovaných osob) nižší než 8násobek životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob (spoluúčast je 1000 Kč). U dražších pomůcek je až na výjimky spoluúčast vyšší.
Od životního minima se odvíjí také výše příspěvku na pořízení motorového vozidla (spadá pod Příspěvek na zvláštní pomůcku). Např. 200 000 Kč činí při příjmu nižším nebo rovnému 16násobku částky životního minima jednotlivce (rodiny) nebo je-li příspěvek poskytován nezletilé osobě.
V případě nezabavitelného minima u dlužníků v exekuci hraje roli životní minimum při stanovení nezabavitelné (exekucí nepostižitelné) částky na osobu dlužníka, která se vypočte jako 3/4 součtu částky životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení.
Výživné se stanovuje podle odůvodněných potřeb dítěte a majetkových poměrů povinného rodiče. Pokud ten soudu nedoloží své příjmy, platí, že průměrný měsíční příjem odpovídá pětadvacetinásobku částky životního minima jednotlivce.
ČLÁNKY DO MAILU