Hlavní navigace

Kdy vám může zaměstnavatel od konkurenční doložky cuknout?

15. 7. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Zaměstnavatel už zase může odstoupit od konkurenční doložky i bez uvedení důvodu nebo z důvodu, že na její existenci nemá zájem, protože zaměstnanec nezískal informace, které by musely být chráněny konkurenční doložkou. Jak se mění pravidla?

Za dodržování zákazu konkurence musí platit bývalý zaměstnavatel někdejšímu zaměstnanci nejméně polovinu jeho dosavadního výdělku. To je finančně zatěžující. Kdy může zaměstnavatel od konkurenční doložky odstoupit, aby nemusel dále platit?

Co je obsahem a podstatou konkurenční doložky podle zákoníku práce

Zaměstnavatel a zaměstnanec si mohou sjednat konkurenční doložku, jejíž pravidla upravuje § 310 zákoníku práce. Zaměstnanec se v dohodě o konkurenční doložce zaváže, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu.

Pro zaměstnavatele to ale nebude jen tak, nebude to pro něj zadarmo. Součástí dohody o konkurenční doložce totiž musí být i jeho závazek, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání. To musí být nejméně však ve výši průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku.

Zrušení konkurenční doložky odstoupením

Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou od dohody o konkurenční doložce odstoupit jen z důvodu stanoveného v zákoně nebo z důvodu, který si předem sjednali a který nepředstavuje zneužití práva na úkor zaměstnance. Ze strany zaměstnavatele je odstoupení přípustné, jen jestliže bylo učiněno v době trvání pracovního poměru účastníků (§ 310 odst. 4 zákoníku práce).

Ovšem ze setrvalé rozhodovací praxe (judikatury) Nejvyššího soudu plyne, že  zaměstnavatel není v průběhu trvání pracovního poměru zaměstnance oprávněn odstoupit od konkurenční doložky z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. A to ani tehdy, byla-li tato možnost smluvními stranami v konkurenční doložce sjednána.    

Podle rozsudku NS (ze dne 5. 11. 2020) dokonce není přípustné ani to, aby si smluvní strany sjednaly možnost odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky z důvodu, že na jejím dalším trvání nemá zájem kvůli tomu, že zaměstnanec nezískal informace, poznatky, znalosti pracovních a technologických postupů, které by musely být chráněny konkurenční doložkou (spis. zn. 21 Cdo 4779/2018). Informovali jsme vás o tom v článku Kdy může zaměstnavatel odstoupit od konkurenční doložky?

Názor Ústavního soudu na smysl a význam konkurenční doložky

Ústavní soud však (ve svém nálezu ze dne 21. 5. 2021) vyhodnotil, že konkurenční doložka slouží primárně k ochraně práv a zájmů zaměstnavatele (spis. zn. II. ÚS 1889/19). Naopak v zájmu zaměstnance zásadně je, aby konkurenční doložkou vázán nebyl.

Konkurenční doložka je totiž právním institutem, který zaměstnance po skončení pracovního poměru omezuje v dalším pracovním uplatnění, omezuje využitelnost jeho speciálních a z pohledu pracovního trhu cenných vědomostí, zručností nebo schopností, v jistém smyslu „snižuje jeho cenu“ na trhu práce a typicky jej vystavuje nebezpečí, že v případě byť i nepatrného porušení konkurenční doložky po něm zaměstnavatel může požadovat zaplacení smluvní pokuty.

Když zaměstnavatel ochranu nepotřebuje, ale má ji se zaměstnancem sjednánu

Ačkoli zaměstnavatel zpravidla bude mít zájem na trvání sjednané konkurenční
doložky, mohou nastat situace, kdy se vázanost stran tímto smluvním ujednáním začne jevit jako nepřiměřená, zbytečná, nežádoucí nebo z jiného důvodu neudržitelná.

K tomu může dojít z rozličných příčin, např. :

  • v důsledku plynutí času (např. zastarání informací, jejichž úniku měla konkurenční doložka předcházet),
  • vývoje na trhu (např. ztráta lukrativnosti těchto informací),
  • z důvodů na straně zaměstnavatele,
  • z důvodu na straně zaměstnance (např. v průběhu pracovního poměru nepřišel do kontaktu se žádnými informacemi, které by bylo nezbytné chránit konkurenční doložkou).

Zohlednění požadavků praxe

Ve světle těchto skutečností se jeví judikaturou dovozená nemožnost (absolutní neplatnost) odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky v průběhu trvání pracovního poměru zaměstnance bez uvedení důvodu jako excesivní, iracionální.

Ústavní soud proto důrazně odmítá názor Nejvyššího soudu, že kategorický, plošný zákaz smluvních ujednání, jež by opravňovala zaměstnavatele odstoupit od konkurenční doložky bez udání důvodu (příp. „z kteréhokoliv důvodu“), je nezbytný. Protože jinak by zaměstnavatel mohl tímto způsobem odstoupit od konkurenční doložky klidně i v poslední den trvání pracovního poměru zaměstnance, zasáhnout do jeho legitimních očekávání a výrazně jej tím poškodit.

skoleni_20_9

Návod na řešení sporných případů

Ovšem na druhou stanu to neznamená, že zaměstnanci nemá být poskytnuta žádná ochrana před potenciálním zneužitím práv a postavení ze strany zaměstnavatele. Svévole nebo zneužití práva zaměstnavatele odstoupit od konkurenční doložky i bez udání důvodu (příp. „z kteréhokoliv důvodu“), byla-li tato možnost sjednána, musejí být v rámci soudního řízení zjišťovány a prokazovány s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti případu, nikoli automaticky a bez dalšího předpokládány.

Obecné soudy jsou při rozhodování povinny vzít do úvahy všechny relevantní okolnosti každého případu, který se k nim dostane. Ústavní soud určil ve svém nálezu (spis. zn. II. ÚS 1889/19 ze dne 21. 5. 2021), že při hodnocení otázky, event. neplatnosti odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky (když zaměstnanec tak v důsledku toho ztrácí nárok na peněžité vyrovnání) musejí soudy hodnotit zejména:

  • dobu, kdy k odstoupení zaměstnavatele došlo,
  • odstoupil-li zaměstnavatel od konkurenční doložky těsně před skončením pracovního poměru, pak zvážit důvod, proč tak nemohl učinit dřív (zaměstnavatel by jej měl být schopen objasnit alespoň v řízení před soudem),
  • odstoupil-li zaměstnavatel od konkurenční doložky bez uvedení důvodu, důvod, proč vázanost stran konkurenční doložkou považoval za nežádoucí, nepřiměřenou, neudržitelnou nebo nespravedlivou (zaměstnavatel by jej měl být schopen objasnit alespoň v řízení před soudem), 
  • skutečnosti nasvědčující tomu, že zaměstnanec si své budoucí zaměstnání nebo jiné kariérní uplatnění vybral právě s ohledem na svou vázanost konkurenční doložkou (např. si již našel povolání, které požadavkům plynoucím z konkurenční doložky vyhovuje, nebo naopak odmítl nabídku povolání, které těmto požadavkům nevyhovovalo),
  • skutečnosti nasvědčující tomu, že zaměstnavatel jednal svévolně nebo zneužil svého práva odstoupit od konkurenční doložky (např. se chtěl zprostit povinnosti poskytovat zaměstnanci peněžité vyrovnání v době, kdy věděl nebo mohl a měl vědět, že zaměstnanec si své budoucí zaměstnání nebo jiné kariérní uplatnění vybral právě s ohledem na svou vázanost konkurenční doložkou).

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).