Hlavní navigace

Jak sjednat méně omezující konkurenční doložku?

10. 12. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Konkurenční doložka vás výrazně omezuje, i když to není zadarmo, v dalším zaměstnání nebo podnikání v oboru. Víte, že vám nemusí zakázat jakoukoliv konkurenci v oboru, že zákaz může být užší?

Zaměstnavatel si se zaměstnancem v konkurenční doložce může sjednat namísto obvyklého zákazu výkonu veškeré výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, užší okruh činností, které nebude smět zaměstnanec vykonávat. Jak na to?

Zaměstnavatel a zaměstnanec si mohou sjednat konkurenční doložku, jejíž pravidla upravuje § 310 zákoníku práce (ZP). Zaměstnanec se v dohodě o konkurenční doložce zaváže, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Pro zaměstnavatele to ale nebude jen tak, nebude to pro něj zadarmo.

Součástí dohody o konkurenční doložce musí být i závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Peněžité je pak vyrovnání, je splatné pozadu za měsíční období, pokud se účastníci dohody nedohodli na jiné době splatnosti.

Konkurenční doložka není zadarmo. Z jakého výdělku se určí její výše?

Za to, že zaměstnavatel ochrání své know-how před konkurencí, k níž by mohl jeho bývalý zaměstnanec po skončení zaměstnání nastoupit, nebo přímo před samotným zaměstnancem, který by třeba začal sám podnikat v oboru, musí zaměstnavatel zaměstnanci zaplatit. Za každý měsíc platnosti (trvání) konkurenční doložky pak nejméně polovinu zaměstnancova průměrného výdělku, přičemž se vyjde z výdělku za poslední (ucelené) kalendářní čtvrtletí.

Rozhodným obdobím pro určení výše peněžitého vyrovnání z konkurenční doložky (pro určení výše měsíční platby) je kalendářní čtvrtletí předcházející měsíci, ve kterém zaměstnanec začal svůj závazek z konkurenční doložky plnit, nikoli kalendářní čtvrtletí, které předchází skončení pracovního poměru, vyložil Nejvyšší soud ČR (v rozsudku ze spis. zn. 21 Cdo 5432/2017 a ze dne 24. 4. 2018).

Přečtěte si také článek o zpřesnění výkladu zákoníku práce: Konkurenční doložka nově: Už i ve zkušební době a jen za polovinu peněz

Jestliže tedy například váš pracovní poměr skončí 31. 12. 2020, můžete začít svůj závazek nekonkurovat zaměstnavateli plnit 1. 1. 2021. Nárok na peněžité plnění vám vzniká poprvé za měsíc leden 2021. Rozhodným obdobím pro zjištění průměrného měsíčního výdělku zaměstnance pro určení výše peněžitého vyrovnání příslušejícího mu za splnění jeho závazku z konkurenční doložky je proto kalendářní čtvrtletí předcházející plnění závazku, tedy čtvrté čtvrtletí roku 2020.

S kým se uzavírá konkurenční doložka

Zaměstnavatel se zaměstnancem může uzavřít dohodu o konkurenční doložce, jestliže to je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití při další výdělečné činnosti zaměstnance (ať už při jeho vlastním podnikání, nebo v zaměstnání) by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.

Zákoník práce neurčuje okruh povolání, oborů nebo zaměstnanců, s nimiž se konkurenční doložka může uzavírat. Většinou však logicky půjde o vedoucí zaměstnance nebo významné odborníky. Konkurenční doložka však nesmí být, zákoník práce to zakazuje, sjednávána s pedagogickými pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a s pedagogickými pracovníky v zařízeních sociálních služeb. Konkurenční doložku nesmějí mít také úředníci územních samosprávných celků, tedy obcí a krajů.

Zákaz veškeré konkurence

Zaměstnavatel se konkurenční doložkou chrání před únikem informací ke konkurenčnímu podnikateli prostřednictvím zaměstnanců, kteří v průběhu pracovního poměru u zaměstnavatele získávají informace, poznatky a znalosti, které mají povahu obchodního tajemství nebo které jsou takového charakteru, že jsou způsobilé zjednat konkurenčnímu podnikateli v hospodářské soutěži výraznou výhodu a tím závažným způsobem ztížit činnost zaměstnavatele.

Výdělečnou činností je přitom každá právem dovolená činnost, která je vykonávána za účelem získání majetkového prospěchu. Přitom není podstatné, zda nakonec k dosažení takového majetkového prospěchu (zisku) skutečně dojde, či nikoliv, zda tedy bude bývalý zaměstnanec například při podnikání úspěšný, nebo ne.

Významné není ani to, zda jde o činnost vykonávanou v pracovněprávním, nebo v občanskoprávním vztahu. Zda jde o podnikání na základě živnostenského oprávnění, nebo jiného oprávnění na základě zvláštních právních předpisů, anebo zda se jedná o výkon činnosti ve statutárních a kontrolních orgánech obchodních společností.

Co všechno je zakázáno

Předmět činnosti zaměstnavatele vyplývá z údajů zapsaných ve veřejném (obchodním) rejstříku (patří-li zaměstnavatel mezi subjekty zapisované do tohoto rejstříku), ze živnostenského oprávnění (podniká-li zaměstnavatel na základě živnostenského oprávnění), ze zvláštních právních předpisů (vykonává-li zaměstnavatel podnikatelskou činnost na základě těchto předpisů), popřípadě ze zřizovacích listin nebo ze zvláštních zákonů (jde-li například o příspěvkové organizace).

Výdělečnou činností zaměstnance shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele (ve smyslu § 310 odst. 1 ZP) není pouze činnost, která pokrývá celý předmět činnosti zaměstnavatele; postačuje, kryje-li se jen s jeho částí. Na shodu předmětu (výdělečné) činnosti zaměstnance (jeho nového zaměstnavatele) a předmětu činnosti zaměstnavatele ovšem nelze usuzovat jen z totožnosti údajů o jejich předmětech činnosti zapsaných ve veřejném (obchodním) rejstříku nebo uvedených v živnostenských oprávněních, popřípadě ve zřizovacích listinách nebo ve zvláštních právních předpisech.

To platí zejména pro předmět činnosti zahrnující širokou oblast činností, které lze na jeho základě vykonávat (stejně jako v posuzovaném případě předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona). Zaměstnanec (respektive jeho nový zaměstnavatel) a (původní) zaměstnavatel by se mohli ocitnout v navzájem konkurenčním postavení i tehdy, kdyby se nabídka jejich výrobků, zboží nebo služeb stejného druhu mohla na trhu setkat s poptávkou stejných zákazníků.

I na tyto situace dopadají omezení – zákazy vyplývající z konkurenční doložky, které musí zaměstnanec dodržovat. § 310 ZP o konkurenční doložce tak umožňuje na základě smluvního ujednání omezit práva bývalého zaměstnance na svobodnou volbu povolání na dobu po skončení pracovního poměru, a tím jednak preventivně bránit případnému zneužití informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání a jednak bránit potencionálnímu konkurenčnímu střetu zájmů, k němuž by mohlo dojít mezi bývalým zaměstnavatelem a bývalým zaměstnancem, případně třetí osobou, pro niž bývalý zaměstnanec vykonává výdělečnou činnost.

Sjednání užšího okruhu zakázaných činností v konkurenční doložce

I když má zaměstnanec za plnění závazku z konkurenční doložky nárok na peněžitou kompenzaci – peněžité vyrovnání, omezuje ho, a někdy významně, ačkoliv to nemusí být v praxi potřeba. Nabízí se proto úvaha o možnosti sjednání užšího okruhu zakázaných činností v konkurenční doložce.

Kupříkladu softwarová firma a její vývojářský IT pracovník by se mohli dohodnout na zákazu konkurence, vývoji softwaru jen pro určité oblasti, hospodářské obory, pro určité zákazníky, nikoliv na zákazu veškeré vývojářské IT činnosti zaměstnance.

Tuto možnost jako legální potvrdil i Nejvyšší soud ČR (ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1135/2020, ze dne 26. 8. 2020). Zaměstnavatel si se zaměstnancem v konkurenční doložce může sjednat okruh činností, jejichž výkonu se má zaměstnanec po určitou dobu po skončení zaměstnání zdržet, v užším rozsahu, než je uveden v § 310 odst. 1 ZP.

Účto_tip_změny21

Sjednají-li si účastníci pracovněprávních vztahů v konkurenční doložce okruh činností, jejichž výkonu se má zaměstnanec po určitou dobu po skončení zaměstnání zdržet, úžeji, než je stanoveno v § 310 odst. 1 ZP, poruší zaměstnanec svůj závazek jen tehdy, vykonává-li výdělečnou činnost v rozsahu, v jakém se zavázal takové činnosti zdržet. A nikoliv též tehdy, vykonává-li jakoukoli jinou výdělečnou činnost, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu.

Obě strany potom mohou být svolnější k dohodě o zákazu konkurence, zvláště když zaměstnavatel nemusí, jako tomu bývalo dříve, vyplácet peněžité vyrovnání – měsíční peněžité plnění ve výši průměrného výdělku, ale jen ve výši jeho poloviny.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).