Hlavní navigace

Jaké jsou vaše nároky z konkurenční doložky? Hlavně vám musejí zaplatit

Autor: Shutterstock
Dodržování zákazu konkurence po skončení zaměstnání vám musejí zaplatit, a to i když je konkurenční doložka neplatná a i když jste ji sami dodržet nechtěli, ale způsobila vám škodu.
Tomáš Zilvar
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Podstatou konkurenční doložky podle § 310 odst. 1 ZP (její aktuální pravidla jsme probrali) je, že se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu.

Naproti tomu se zaměstnavatel zavazuje, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. (Dodržování zákazu konkurence vám musejí zaplatit.) Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se smluvní strany nedohodly na jiné době splatnosti.

Sjednali konkurenční doložku, ale bez peněžitého protiplnění    

V případě, který projednával Nejvyšší soud (pod spis. zn. 21 Cdo 4509/2018), nižší soudy rozhodly, že konkurenční doložka – uzavřená mezi žalobcem-zaměstnancem a žalovaným zaměstnavatelem dne 1. 2. 2013 – je absolutně neplatná, neboť v rozporu s § 310 odst. 1 ZP nebyl její součástí závazek žalovaného zaměstnavatele, že žalobci-zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku.

Zaměstnanec se vedle dlužných mzdových nároků domáhal právě i nároku na peněžité plnění celkem ve výši 198 996 Kč (v měsíční výši 16 583 Kč), protože mezi ním a zaměstnavatelem byla sjednána konkurenční doložka s tím, že zaměstnanec nesmí po dobu 12 celých kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém pracovní smlouva skončila, v určené územní oblasti vykonávat na vlastní a/nebo cizí účet činnost, která je předmětem této smlouvy, a/nebo jakoukoli jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zaměstnavatele. Zaměstnanec tvrdil, že byl touto konkurenční doložkou vázán a byl nucen odmítnout nabídky zaměstnání v oblasti činnosti žalovaného zaměstnavatele.

Chtěl jít pracovat ke konkurenci, ale jiná firma se bála rizika    

Zaměstnanec se zúčastnil u jiné společnosti výběrového řízení na pracovní pozici, v němž uspěl, avšak pracovní poměr s ním nebyl uzavřen, neboť společnost informoval o konkurenční doložce sjednané v pracovní smlouvě s předchozím zaměstnavatelem, který podnikal v obdobné oblasti. Společnost tuto skutečnost shledala rizikovou a zaměstnance nepřijala – pracovní smlouvu s ním nesjednala.

Za těchto okolností je podle NS ČR nepochybné, že zaměstnanci vznikla škoda, která spočívá v ušlém výdělku u společnosti, u níž se ucházel o místo a jejíž příčinou byla neplatná konkurenční doložka sjednaná mezi žalobcem-zaměstnancem a žalovaným (původním) zaměstnavatelem. Neboť kdyby této konkurenční doložky nebylo, žalobce by uzavřel pracovní poměr s novým zaměstnavatelem, v němž by dosahoval výdělku, jenž byl vyšší než výdělek, který dosahoval u svého tehdejšího zaměstnavatele.

(Na příčinné souvislosti mezi neplatnou konkurenční doložkou sjednanou mezi zaměstnancem a původním zaměstnavatelem a vzniklou škodou nemůže nic změnit ani okolnost, že zaměstnanec neměl v úmyslu se neplatnou konkurenční doložkou řídit, a že se proto ucházel o zaměstnání u nového zaměstnavatele. Neboť z hlediska uvedené příčinné souvislosti je podstatné, zda se zaměstnanec skutečně řídil neplatnou dohodou o konkurenční doložce [byť by k tomu byl přinucen tím, že zaměstnavatel, u něhož se ucházel o zaměstnání, jej z důvodu (neplatně) sjednané konkurenční doložky odmítl přijmout do pracovního poměru], a nikoli, zda to bylo také jeho úmyslem.)

Rozhodující je, že kdyby nebylo neplatné konkurenční doložky, zaměstnanec by nastoupil do práce u nového zaměstnavatele a dosahoval tam vyššího výdělku než u původního zaměstnavatele a že bez neplatné konkurenční doložky by mu tedy tato škoda na výdělku nevznikla tak, jak vznikla. 

Zaměstnanec má nárok na náhradu škody z neplatné konkurenční doložky

Vznikla-li tedy následkem neplatnosti konkurenční doložky zaměstnanci škoda a nezpůsobil-li tuto neplatnost zaměstnanec výlučně sám (to je z povahy věci vyloučeno, je-li konkurenční doložka neplatná z důvodu absence závazku zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání), nemůže být neplatnost konkurenční doložky zaměstnanci na újmu.

Škoda, kterou je zaměstnavatel povinen v případě neplatné konkurenční doložky zaměstnanci nahradit, může spočívat též v ušlém výdělku zaměstnance u jiného zaměstnavatele, s nímž neuzavřel pracovní smlouvu (a nenastoupil k němu do pracovního poměru) jen proto, že se řídil neplatnou dohodou o konkurenční doložce, vyplývá z rozsudku rozsudku Nejvyššího soudu ČR (spis. zn. 21 Cdo 4509/2018, ze dne 1. 10. 2019).

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).