Hlavní navigace

Kdy potřebujete k vedlejšáku nebo k podnikání souhlas zaměstnavatele?

17. 9. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Svému zaměstnavateli nesmíte konkurovat. Bez jeho souhlasu nemůžete pracovat ve stejném oboru u jiného zaměstnavatele ani v něm sami podnikat.

Peněz není nikdy dost, a tak někdy jedna práce, respektive příjem z ní nestačí. Co byste měli vědět, než se rozhodnete přivydělávat si v dalším zaměstnání nebo než začnete podnikat?

Zákaz konkurence za trvání zaměstnání

Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

Tohle říká zákoník práce ve svém § 304 odst. 1, když upravuje institut výkonu jiné výdělečné činnosti. Vlastně jde o zákaz konkurence během trvání pracovněprávního vztahu, ať už pracujete v pracovním poměru, nebo na dohodu o pracovní činnosti, nebo na dohodu o provedení práce.

Konkurenční doložka (podle § 310 zákoníku práce (ZP)) je ovšem něco zcela jiného, ta dopadá až na situaci po skončení zaměstnání a musí být ujednána ve smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Naproti tomu zákaz konkurence za trvání pracovněprávního vztahu platí přímo ze zákona, není potřeba jej ujednávat v pracovní smlouvě nebo jiné dohodě zaměstnavatele se zaměstnancem. Pokud nedodržíte pravidla a omezení zákoníku práce, můžete být ihned sankcionováni.

Zákaz konkurence prostřednictvím pravidel pro výkon jiné výdělečné činnosti platí pro každého zaměstnance, i řadového, kdežto konkurenční doložka se sjednává spíše výjimečně – vedoucími zaměstnanci, manažery, tvůrčími pracovníky, vývojáři apod. Vaše omezení při výkonu jiné výdělečné činnosti chrání vašeho zaměstnavatele před možným konkurenčním zneužitím poznatků, informací a údajů, k nimž má zaměstnanec přístup v souvislosti s výkonem svého zaměstnání.

Omezení platí pro zaměstnání i podnikání

Zaměstnanci tedy mohou vedle svého zaměstnání vykonávat výdělečnou činnost, ať už v závislém vztahu, tedy u jiného zaměstnavatele, a to v pracovním poměru nebo na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr, či jako osoby samostatně výdělečně činné nebo jako společníci nebo jednatelé obchodních korporací, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

Předmět činnosti zaměstnavatele zjistíte především ze zápisu v obchodním rejstříku; popřípadě z jeho zřizovací listiny, jde-li o organizaci nezapsanou do obchodního rejstříku; z živnostenského rejstříku, jde-li o fyzickou osobu nezapsanou do obchodního rejstříku, apod. Ostatní činnosti, tedy ty, které nejsou shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, mohou zaměstnanci vykonávat bez omezení. (Například mzdová účetní stavební firmy může bez omezení vykonávat účetní práce, ale nemůže bez souhlasu zaměstnavatele podnikat nebo pracovat ve stavebnictví.)

K čemu souhlas nepotřebujete

Na svého zaměstnavatele se nemusíte (podle § 304 odst. 3 ZP) ohlížet, pokud chcete vykonávat vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární a uměleckou činnost, tu můžete vykonávat bez jeho souhlasu, i když by její náplň byla podobná činnosti zaměstnavatele. Ani aktivity zaměstnance směřující toliko k započetí (zahájení) výkonu výdělečné činnosti, a to například účast ve výběrovém řízení k získání určitého pracovního místa, úkony vedoucí k získání živnostenského listu, zakládání obchodní společnosti, ještě nepředstavují samotnou výdělečnou činnost, která by byla v rozporu s § 304 odst. 1 ZP, jelikož takovými kroky vytváří zaměstnanec jenom předpoklady pro její započetí. Jen musíte včas získat souhlas zaměstnavatele nebo ukončit zaměstnání u něj.

Jak je to s podílem v eseročku?

Poněkud složitější určit, zda zaměstnanec konkuruje svému zaměstnavateli, anebo ne, je tehdy, pokud má účast ve společnosti s ručením omezeným. Společník společnosti s ručením omezeným není z důvodu účasti v této společnosti automaticky podnikatelem; to však současně neznamená, že by výkon práv a povinností společníkem ve společnosti s ručením omezeným nemohl představovat výdělečnou činnost.

I kdyby měla společnost shodný předmět činnosti (podnikání) jako zaměstnavatel některého z jejích společníků, nelze považovat činnost takovéhoto společníka při jednání valné hromady společnosti nebo při hlasování o přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu za výdělečnou činnost, která by byla shodná s předmětem činnosti (podnikání) jeho zaměstnavatele; předmětem činnosti společníka tu totiž je realizace jeho práv společníka společnosti s ručením omezeným, stanovených zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami společnosti.

Kdy jde o konkurenci

O výkon konkurenční výdělečné činnosti se může jednat tehdy, jestliže se zaměstnanec ve společnosti s ručením omezeným podílí (kromě výkonu práv a povinností společníka vyplývajících jen z jeho kapitálové účasti ve společnosti) na činnosti společnosti vymezené předmětem činnosti (podnikání) zapsaným v obchodním rejstříku, jako je tomu například tehdy, vykonává-li pracovník (zaměstnanec) funkci jednatele společnosti s ručením omezeným konkurující jeho zaměstnavateli, jestliže se jako společník podílí na zařizování záležitostí společnosti v oblasti, v níž společnost konkuruje jeho zaměstnavateli, jestliže v pracovním poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu vykonává pro společnost takovou činnost, kterou má v předmětu činnosti (podnikání) jeho
zaměstnavatel, apod.

Jednoznačné je to už vždy u jednatele. Nejvyšší soud ČR se v rozsudku (spis. zn. 21 Cdo 2842/2004, ze dne 15. 8. 2005) vyjádřil k bezplatnému výkonu funkce jednatele nebo jednatele, když společnosti činnost nevyvíjí: Funkce jednatele je funkcí, která je již svou povahou sama o sobě určena k získávání příjmů. Na této povaze ničeho nemění ani skutečnost, bylo-li případně ujednáno, že výkon povinností statutárního orgánu společnosti bude bezúplatný. Za výdělečnou činnost (ve smyslu § 304 odst. 1 ZP) je nutno považovat i ty případy, kdy zaměstnanec je jednatelem ve společnosti s ručením omezeným, která tuto činnost dočasně nebo trvale nevyvíjí.

Jednatelem konkurenční společnosti tedy být bez souhlasu zaměstnavatele nesmíte – nemůžete, nejspíš vám souhlas zaměstnavatel neudělí, a to i kdybyste pracovali pro konkurenci zdarma. Tím se obhajovat, pakliže byste se pustili do podnikání bez souhlasu svého zaměstnavatele, nemůžete.

Ani ztráta v podnikání neomlouvá

Výdělečnou činností je jakákoliv činnost vykonávaná za účelem dosažení výdělku nebo zisku. Výmluvy, že jste zisku nedosáhli, a proto nešlo o výdělečnou činnost, vám nepomohou. Pojmovým znakem výdělečnosti je již záměr získat odměnu, dosáhnout zisku nebo jiného majetkového prospěchu. Skutečnost, že nedošlo k naplnění cíle (výdělečné) činnosti, tedy dosažení výdělku, zisku atp., není rozhodná, podstatná je motivace, úmysl zaměstnance. Výkon (konkurenční) výdělečné činnosti, i když není dosaženo výdělku, zisku a tak podobně, bez souhlasu zaměstnavatele představuje porušení § 304 odst. 1 ZP. Zákaz konkurence tedy platí i tehdy, když se výdělečná činnost nedaří.

Za přivýdělek nebo konkurenční podnikání bez souhlasu hrozí vyhazov

Pokud zaměstnanec omezení nedodrží, může s ním zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr. Konkurencí svému zaměstnavateli totiž porušil pracovní kázeň – povinnost uloženou mu právním předpisem vztahujícím se k výkonu jeho práci. Podle závažnosti poškození zájmů zaměstnavatele může konkurující zaměstnanec dostat výpověď nebo s ním může být rozvázán pracovní poměr i okamžitě. A vůbec není vyloučeno, že se zaměstnavatel bude domáhat náhrady škody, kterou mu zaměstnanec způsobil.

Porušení § 304 ZP však nemá vliv na oprávnění zaměstnance k provozování výdělečné činnosti. Podnikání zaměstnance bude oprávněným podnikáním. Zaměstnavatel se nemůže domáhat například prostřednictvím živnostenského úřadu toho, aby zaměstnanci bylo živnostenské oprávnění odebráno. Z porušení zákazu konkurence tedy vyplývá jediná sankce, a to rozvázání pracovního poměru v důsledku porušení povinností zaměstnance stanovených mu zákonem v souvislosti s výkonem jeho práce.

Tip-chytre_podnikani_temata

I původně povolenou činnost vám může zaměstnavatel později zakázat

Pokud zaměstnavatel vůbec souhlas s vedlejší výdělečnou činností zaměstnance neudělí, nesmí ji zaměstnanec vykonávat. I pokud souhlas udělí, může jej kdykoliv odvolat. Dovoluje mu to § 304 odst. 2 ZP. Jestliže zaměstnavatel svůj souhlas odvolá, musí být odvolání písemné stejně jako musel zaměstnanec získat původně písemný souhlas. Zaměstnavatel je povinen v odvolání souhlasu uvést důvody změny svého rozhodnutí. V zásadě mohou být jakékoliv.

Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů. To znamená, že je v předepsaných dobách povinen ukončit pracovní poměr k jinému zaměstnavateli (výpovědní doba z pracovního poměru činí 2 měsíce a počítá se od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, u dohod o práci konané mimo pracovní poměr činí jen 15 dnů a běží okamžitě od doručení výpovědi), zatímco podnikatelskou činnost je povinen ukončit v podstatě okamžitě.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).