Hlavní navigace

Kdy nejpozději musíte začít bojovat o odškodnění trvalých následků pracovního úrazu?

27. 5. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Po jaké době se promlčuje váš nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění po pracovním úrazu? Kdy se vystavuje posudek o trvalých následcích?

Tělesné a duševní strádání při škodné události na zdraví a v době léčení se odškodňuje náhradou za bolest (tzv. bolestným), trvalé zdravotní následky projevující se v omezené možnosti zapojení do různých životních činností náhradou za ztížení společenského uplatnění. Přehled toho, nač máte nárok, přihodí-li se vám pracovní úraz, najdete v tomto článku. Věnovali jsme se mu také v tomto textu.

Jak šly události         

  • Zaměstnanec se žalobou došlou soudu dne 21. 1. 2019 domáhal zaplacení odškodnění ztížení společenského uplatnění a náhrady za znalecký posudek.
  • Dne 21. 1. 2015 utrpěl pracovní úraz. 
  • K ustálení zdravotního stavu zaměstnance došlo ke dni 17. 7. 2015, jak to vyplynulo ze závěrů znaleckého posudku. 
  • Dne 20. 1. 2017 byla prostřednictvím příslušné pojišťovny plněna náhrada za bolest, za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou.
  • V prosinci 2018 lékař potvrdil, že u zaměstnance přetrvávají zdravotní komplikace, a vyčíslil výši náhrady za ztížení společenského uplatnění a nákladů na zpracování lékařského posudku.

Zaměstnavatel a pojišťovna nechtěli platit promlčený nárok

Žalovaný zaměstnavatel a pojišťovna jako vedlejší účastník shodně navrhli žalobu zamítnout, když namítali promlčení žalobního nároku zaměstnance. (Co je promlčení, jsme vysvětlovali v tomto článku.) Ti, kdož měli platit, poukázali na závěry posudku, který předložil zaměstnanec a podle nějž došlo k ustálení zdravotního stavu žalobce již dne 17. 5. 2015, takže byla-li žaloba podána až v lednu 2019, stalo se tak až po uplynutí tříleté promlčecí doby.

Soudy počítaly promlčení různě    

Soud prvního stupně však žalobě vyhověl. A zaměstnanci tak přiznal požadovanou částku 200 000 Kč odškodnění a 500 Kč za posudek a také příslušenství – úroky z prodlení. Námitku promlčení odmítl jako nedůvodnou, když vyšel z § 7 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Soud řekl, že bodové ohodnocení mohlo být poprvé vyhotoveno až rok po úrazu a v tomto období potom zaměstnanci začala běžet subjektivní promlčecí lhůta (podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku) k uplatnění případného nároku na ztížení společenského uplatnění. Uplatnil-li zaměstnanec jako žalobce svůj nárok dne 21. 1. 2019, přičemž ke vzniku škody došlo při pracovním úrazu dne 21. 1. 2015, uplatnil tak podle soudu svůj nárok včas.

Odvolací soud však změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zcela zamítl.   Neztotožnil se s řešením otázky promlčení nároku. Na rozdíl od soudu prvního stupně uzavřel, že § 7 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. nevylučuje provedení bodového ohodnocení dříve než rok po pracovním úrazu, stanoví pouze, že se tak děje zpravidla, může se však stát před i po této lhůtě.

Podmínkou pro takové bodové ohodnocení je však mimo jiné i to, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně-rehabilitační péčí nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu. I tato podmínka byla splněna pro provedení bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění v červenci 2015, případně nejpozději v říjnu 2015. Proto podle odvolacího soudu tříletá promlčecí doba proběhla nejpozději k období října 2018.

Zaměstnanec se proto s dovoláním obrátil na Nejvyšší soud.

Co říká nařízení vlády o bodovém hodnocení škody na zdraví   

Nejvyšší soud souhlasil se soudy obou stupňů v tom, že je třeba, i když k pracovnímu úrazu došlo dne 21. 1. 2015, výši a způsob výpočtu náhrady za ztížení společenského uplatnění posoudit (podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb.), neboť před jeho účinností (tedy přede dnem 26. 10. 2015) nebyl vypracován lékařský posudek (podle předchozí právní úpravy – vyhlášky č. 440/2001 Sb.) k výši náhrady odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění.

Podle § 10 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. (o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání) totiž, byla-li bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebyl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle tohoto nařízení.

Podle § 7 odst. 1 nařízení vlády se bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně-rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu.

Jak nařízení vlády vysvětlil Nejvyšší soud    

Nejvyšší soud ČR (v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2724/2020, ze dne 16. 12. 2020) vyložil, že význam slova zpravidla (užitého v § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb.) tkví v tom, že nejdříve je možno provést bodové ohodnocení (posouzení) ztížení společenského uplatnění poškozeného (z důvodu pracovního úrazu) teprve rok po úrazu.

A to i když ke splnění druhé podmínky došlo již před touto dobou, a jinak kdykoliv (po uplynutí jednoho roku po úrazu), kdy je již zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně-rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu.

skoleni_29_6

Jak Nejvyšší soud vyřešil spor o odškodnění    

Zaměstnanec úraz utrpěl dne 21. 1. 2015, přičemž není sporu o tom, že se jednalo o úraz pracovní. Za tohoto skutkového stavu mohlo být poprvé bodové ohodnocení trvalých následků provedeno dne 21. 1. 2016 a teprve tohoto dne poprvé zaměstnanec mohl zjistit, že poškození jeho zdraví je též odškodnitelné, tedy subjektivní promlčecí doba mohla začít běžet teprve tohoto dne a skončila 21. 1. 2019 (viz § 629 odst. 1 o. z. a § 605 odst. 2 o. z.); protože tohoto dne byla žaloba též podána u soudu, není možno dovodit promlčení nároku.

Nejvyšší soud ČR proto (svým rozsudkem spis. zn. 21 Cdo 2724/2020, ze dne 16. 12. 2020) rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Zaměstnanci tak bylo přiznáno požadované odškodnění ztížení společenského uplatnění v důsledku pracovního úrazu. 

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).