Hlavní navigace

Kdy můžete zabavit něčí věc, abyste si vynutili zaplacení dluhu?

2. 6. 2022
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Je asi jasné, že nemůžete někomu něco sebrat násilím, abyste si vynutili zaplacení toho, co vám dluží. Ale co když k dlužníkově věci přijdete takříkajíc náhodou, shodou okolností? Můžete pak uplatnit zadržovací právo?

Jedna firma zažalovala druhou o vydání movité věci. To nám pro začátek stačí vědět o soudně řešeném případu, na kterém budeme ilustrovat právoplatnost uplatnění zadržovacího práva.

Kompletní rozsudek ze dne 26. 1. 2022 najdete na webu Nejvyššího soudu ČR (spis. zn. 21 Cdo 3926/2020).

Čtenáři nám snad odpustí, když nebudeme popisovat detaily, tedy původ a širší souvislosti sporu. Zejména nebudeme vysvětlovat, o jaké šlo poměrně složité úvěrové, vlastnické a užívací vztahy.

Tomu, jak se dostal žalovaný k věci žalobce, se ovšem budeme věnovat dostatečně. Jde nám totiž o to, abychom si vysvětlili možnosti uplatnění zadržovacího práva. Ostatně o to šlo i soudům. Šlo totiž o posouzení právoplatnosti uplatnění zadržovacího práva.

Stručně k tomu, co se stalo

Za přítomnosti hlídky Policie ČR bylo určité vozidlo odtaženo z prostoru, kde bylo zaparkováno, a předáno do dispozice žalovaného. Žalovaný zjistil, že se na vozidle nachází určitá věc (ručně vedený válec). Uplatnil k ní zadržovací právo (věc zadržel), o čemž vyrozuměl žalobce.

Žalobce se následně domáhal soudní cestou vydání zadržené movité věci (válce). Argumentoval tím, že nebyly splněny podmínky pro uplatnění zadržovacího práva. I žalovaný přiznal, že při odtahu vozidla ho zprvu vůbec předmětný válec nezajímal. Ani on, ani pověřená firma neměla tušení, že je předmětný válec součástí odebíraného vozidla. Nicméně posléze vůči němu žalovaný uplatnil zadržovací právo. A žalobce se pak domáhal vydání válce zpět.

Soud prvního stupně žalobu zamítl, naproti tomu odvolací soud rozhodl ve prospěch žalobce k jeho odvolání, že žalovaný je povinen mu válec vydat. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, a tak se věcí zabýval Nejvyšší soud.

Co říká občanský zákoník o zadržovacím právu

Podle ust. § 1395 odst. 1 o. z., kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat.

Podle ust. § 1395 odst. 2 o. z. zajistit zadržovacím právem lze i nesplatný dluh:

  • nezajistí-li dlužník dluh jinak, ač jej podle smlouvy nebo podle zákona zajistit měl,
  • prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní, nebo
  • stane-li se jinak zřejmým, že dlužník dluh nesplní následkem okolnosti, která u něho nastala a která věřiteli nebyla ani nemohla být známa při vzniku dluhu.

Podle ust. § 1396 odst. 1 o. z. zadržet cizí věc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí. Podle ust. § 1396 odst. 2 o. z. zadržet cizí věc nesmí ani ten, komu bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem neslučitelným s výkonem zadržovacího práva. To neplatí, měl-li věc u sebe v době zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka.

Podle ust. § 1397 odst. 1 o. z. kdo zadržel cizí věc, vyrozumí dlužníka o jejím zadržení a jeho důvodu. Má-li věřitel věc u sebe na základě smlouvy uzavřené v písemné formě, vyžaduje i vyrozumění písemnou formu.

Věřiteli, který zajistil svou pohledávku zadržovacím právem, náleží z výtěžku zpeněžení zadržené věci přednostní uspokojení před jiným věřitelem, a to i věřitelem zástavním. Pro zpeněžení zadržené věci věřitelem platí obdobně § 1359 o. z. (srov. ust. § 1398 o. z.).

Shrnutí významu zadržovacího práva

Zadržovací právo tedy věřiteli umožňuje, aby si ponechal cizí movitou věc, kterou by jinak měl vydat dlužníkovi, a aby dosáhl uspokojení své pohledávky z výtěžku prodeje nebo jiného zpeněžení zadržené věci, nesplní-li dlužník ani dodatečně svůj dluh.

Dlužníka motivuje zadržení věci k zaplacení dluhu

Zadržovací právo má v první řadě funkci zajišťovací. Projevuje se zejména v tom, že zabezpečuje splatný dluh dlužníka nebo (v případech výslovně uvedených v zákoně) i dosud nesplatný dluh od okamžiku svého vzniku. A dále že svou podstatou (ponecháním zadržené věci u věřitele) motivuje dlužníka k tomu, aby svůj dluh dobrovolně splnil alespoň dodatečně.

Věřiteli pak poskytuje jistotu, že se bude moci uspokojit z výtěžku prodeje nebo jiného zpeněžení zadržené věci, jestliže dlužník ani dodatečně svůj dluh dobrovolně nesplní.

Vedle toho však zadržovací právo plní i funkci uhrazovací. Nesplní-li dlužník svou povinnost ani dodatečně, může se věřitel uspokojit ze zadržené věci, aniž by musel spoléhat na to, že se domůže úhrady z majetku (z jiného majetku) dlužníka.

Jenže to není zase tak jednoduché. Nelze jen tak zabavit a zadržet jakýmkoliv způsobem jakoukoliv dlužníkovu věc.

Kdy může, nebo naopak nemůže věřitel uplatnit zadržovací právo zabavením?

Věřitel může zadržet cizí movitou věc jen tehdy, má-li ji u sebe „právem“. Tedy má-li ji ve své držbě, kterou získal na základě smlouvy nebo jiného právního důvodu, tj. v oprávněné detenci.

Ust. § 1396 odst. 1 o. z. ale za slovem „zejména“ obsahuje také výčet dvou (extrémních) případů, v nichž je uplatnění zadržovacího práva vyloučeno proto, že má věřitel u sebe věc „neprávem“. A to:

  • zmocnil-li se věřitel cizí movité věci násilně nebo
  • zmocnil-li se jí lstí.

Kdy je zadržení věci pro zaplacení dluhu nepřípustné

Jedná se však pouze o tzv. demonstrativní výčet (uvedení příkladů, a nikoliv všech možných situací), v němž jsou explicitně zmíněny dva extrémní případy vylučující uplatnění zadržovacího práva věřitelem.

Z toho nelze dovozovat, že by jenom násilí, lest, nebo jiná obdobná extrémní situace byla nutnou podmínkou pro to, aby mohl být učiněn závěr, že věřitel má u sebe věc „neprávem“ ve smyslu ust. § 1396 odst. 1 o. z., a že ji proto nesmí zadržet.

Z toho plyne, že věřitel nesmí zadržet cizí movitou věc nejen tehdy, zmocnil-li se jí násilně nebo lstí (anebo jiným obdobně extrémním způsobem), ale ani tehdy, má-li ji u sebe jinak „neprávem“. Tak dovodil a vysvětlil Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 26. 1. 2022 (spis. zn. 21 Cdo 3926/2020).

Takže je vám jasné, že nemůžete někomu něco lstí nebo násilím sebrat, ostatně šlo by nejspíš o krádež, nebo dokonce loupež (teď neřešme, zda by to bylo možno posoudit jako trestný čin, nebo jen přestupek). Nemůžete prostě někomu ani nabídnout, že mu věc pohlídáte, abyste mu pak řekli, že mu ji vrátíte, až zaplatí dluh, který vůči vám má. Natož abyste vnikli na jeho pozemek, do jeho domu či bytu nebo garáže, skladu a nějakou věc mu za účelem uplatnění zadržovacího práva sebrali.

Kdy můžete zadržet dlužníkovu věc legálně

Zadržovací právo lze uplatnit třeba v situaci, kdy si k vám dá někdo něco do opravy a vy mu opravenou věc nevydáte, protože za opravu nezaplatil. Popř. mu nevydáte ani neopravenou či již opravenou věc, protože vám dluží z jiného důvodu. Ovšem zadržet můžete jen tu věc, kterou vám předal dlužník k opravě.

skoleni_15_4

Představme si třeba situaci, že šlo o opravu kožené kabely, tašky (kterou se s ohledem na kvalitu a cenu vyplatí opravovat) a v ní jste našli něco hodnotného, co tam dlužník zapomněl. Můžete zadržet onu kabelu, kterou vám dlužník předal, ale ne onu věc, kterou jste nalezli. 

V projednávaném případě Nejvyšší soud zamítl dovolání, takže platí rozsudek odvolacího soudu. Zadržená věc – válec – musí být vydán. Žalovaný se ho sice nezmocnil lstí ani násilím, ale neměl ho u sebe právem a nedržel ho z právního důvodu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).