Hlavní navigace

Pomoc zaměstnancům při insolvenci zaměstnavatele byla znovu zvýšena

10. 5. 2022
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Zaměstnanec, jehož zaměstnavatel se ocitl v platební neschopnosti, může dostat náhradou od státu až 170 277 Kč. Kdy a jak o peníze požádat, aby zaměstnanec dostal maximum?

Zaměstnanec má v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, a to náhradní výplatou od úřadu práce. (Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele č. 118/2000 Sb.) 

Maximální míra pomoci zaměstnancům byla na základě každoroční pravidelné valorizace od 1. 5. 2022 zvýšena.

Vedle toho, že zaměstnavatel neuspokojil splatné mzdové nároky svých pracovníků (anebo je uspokojil jen částečně), musí být ovšem splněna ještě druhá základní podmínka, a to, že na zaměstnavatele (proti zaměstnavateli) byl podán insolvenční návrh u příslušného soudu v ČR, resp. na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení.

Rozhoduje doba, za kterou nároky náleží

Zásadním pro nárok na výplatu a výši státní pomoci je tzv. rozhodné období, za něž náleží zaměstnancům mzdové nároky. Rozhodné období je právnický, zákonný termín, ale nejde o nic složitého.

Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo ve vztahu k zaměstnavateli vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl proti němu podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce.

Byl-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení už vloni, třeba 15. prosince 2021, je rozhodným obdobím doba od 1. září 2021 do 31. března 2022, včetně prosince 2021. Maximální výše pomoci pak bude, jak si dále ukážeme, omezena dosavadními limity.

Bude-li kupř. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 12. července 2022, je, resp. bude rozhodným obdobím doba od 1. dubna 2022 do 31. září 2022, včetně července 2022. A to už lze získat více peněz na základě aktuální valorizace. 

K získání co nejvíce peněz od státu je někdy nutná i taktika a dostatek odhadu nebo přesných informací

Rozhodné období je vždy sedmiměsíční. Proto je-li již zahájeno vyplácení pomoci, není nutné vždy pospíchat se žádostí, s uplatněním žádosti, jestliže zatím zaměstnavatel dluží zaměstnanci minimální částky, řekněme třeba v řádu stokorun, a přitom zaměstnanec ví, že za aktuální nebo další měsíc už to bude mnohem horší, že dluh bude v řádu tisíců nebo výplata nepřijde vůbec.

Určitým rizikem je na druhou stranu ukončení spuštěného mechanismu pomoci, jestliže zanikne moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodne o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku.

Dnem zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí nastává stop pro žádosti o pomoc. K tomu se ještě dostaneme, až budeme vysvětlovat lhůty pro uplatnění mzdových nároků u úřadu práce. Současně nelze zapomenout, že žádat lze jen proplacení splatných nároků.

Takže třeba dlužnou mzdu za květen nelze požadovat už v květnu, ale ani v červnu (ještě celý červen se třeba čekat, až uplyne termín splatnosti), nýbrž až v červenci, viz k tomu ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce: Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

Splatnost marně uplyne až posledním dnem následujícího měsíce po měsíci, za který mzda náleží, i když pravidelný termín výplaty je určen nebo dohodnut dříve, třeba na 15. den v měsíci.

Peníze za 3 zvolené měsíce z období 7 měsíců a příklady, jak vybrat správné 3 měsíce

Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vybere sám a specifikuje je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků. Nelze tedy sečíst všechny dlužné částky za celou dobu, kdy zaměstnavatel nevyplácel nebo jen částečně vyplácel mzdu, zaměstnanec si musí vybrat. Logicky si vybere ty nejvyšší.

Takže když dostal za říjen 70 % mzdy, za listopad v prosinci před Vánoci, kdy se zaměstnavatel vynasnažil, aby jeho lidé měli na dárky a oslavy, plnou mzdu; za prosinec, leden, únor a březen už ale jen 80 % mzdy, vybere dlužné mzdové nároky právě za říjen 2021, kdy je jeho nárok nejvyšší:

  • 30 % dlužné měsíční mzdy
  • 2 měsíce z období prosinec 2021 až březen 2022, kdy jde o 20 % z dlužné mzdy.

Kdyby třeba zaměstnavatel zaměstnanci platil po dobu půl roku vždy jen dvě třetiny mzdy a třetinu mzdy zůstával dlužen, nemůže zaměstnanec požadovat oněch 6 dlužných třetin čili 2 celé mzdy, ale jen 3 třetiny, tedy jednu mzdu maximálně celkem.

Jestliže bude např. návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 6. 9. 2022 (rozhodné období tedy bude od 1. 6. do 31. 12. 2022) a zaměstnavatel, který přestane vyplácet mzdy od srpna 2022, kdy poprvé neuspokojí nárok zaměstnance na mzdu za předchozí měsíc, nevyplatí mzdu za červenec a srpen 2022 a za říjen 2022, pak uspokojení mzdových nároků za všechny tyto měsíce může zaměstnanec požadovat po úřadu práce (samozřejmě za podmínky, že i ty nejpozději vzniklé, resp. uplatňované mzdové nároky jsou, resp. budou již splatné).

To znamená, že například v září 2022 není možné úspěšně žádat o uspokojení mzdových nároků za září 2022, natož pak za zmíněný říjen 2022, protože mzda za daný měsíc, resp. měsíce, ještě není splatná.

Jestliže však zaměstnavatel nevyplatí mzdu i za září 2022, musí si zaměstnanec vybrat ze svých nároků z období 4 měsíců od července do října 2022, a to jen za 3 měsíce.

Specifika výběru mzdových nároků zaměstnanci činnými na dohodu o provedení práce

Jestliže byl návrh na zahájení insolvenčního řízení například podán 19. 4. 2022 (rozhodné období tedy je od 1. 1. 2022 do 31. 7. 2022) a zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci činnému na dohodu o provedení práce, jehož odměna za leden 2022 činí 6000 Kč, za únor 11 000 Kč a za březen 12 000 Kč, pak zaměstnanec může požadovat po úřadu práce uspokojení svých mzdových nároků z těchto 3 měsíců jen za únor a březen 2022, protože za tyto měsíce činí jeho započitatelný příjem více, než je potřeba k účasti na nemocenském pojištění (od 10 001 Kč), zatímco za leden 2022 nikoliv.

Co když zaměstnavatel spadne do insolvence opakovaně?

Úřad práce však může uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou: po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může úřad práce uspokojit další mzdové nároky téhož zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž uplynulo 12 měsíců od posledního měsíce, za který byl mzdový nárok žadatele úřadem práce uspokojen.

Je tedy nutno dodržet lhůty.

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících ode dne, kdy jsou informace o možnosti uplatnit mzdové nároky zveřejněny na úřední desce Úřadu práce České republiky, jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem.

Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení, nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn v uvedených lhůtách. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.

Výši pomoci určuje statistika

Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci nesmí překročit za 1 měsíc 1,5násobek tzv. rozhodné částky. Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy pro období od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.

Vychází se z rozhodné částky platné v den podání insolvenčního návrhu, resp. v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení. Kolik peněz lze dostat, se vypočítá podle tzv. rozhodné částky.

dan_z_prijmu

  • Pro období od 1. 5. 2021 do 30. 4. 2022 (tedy byl-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení po 30. 4. 2021 až do 30. 4. 2022) jde o částku 35 611 Kč, vyhlášenou sdělením MPSV č. 142/2021 Sb. 1,5násobkem této částky je po zaokrouhlení částka 53 417 Kč.
  • Pro období od 1. 5. 2022 do 30. 4. 2023 (tedy byl-li nebo bude-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium po 30. 4. 2022) jde nově o částku 37 839 Kč. 1,5násobkem této částky je po zaokrouhlení částka 56 759 Kč.
  • Nejvýše jde o 4,5násobek rozhodné částky.

Maximální možnou částkou, kterou může zaměstnanec celkem, tedy za tři měsíce, obdržet, je pak částka 160 251 Kč (pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2022 včetně), resp. částka 170 277 Kč (pokud byl nebo bude insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2022).

Uvedené částky, které může zaměstnanec obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody; před uspokojením mzdových nároků provede úřad práce příslušné srážky.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).