Hlavní navigace

Kdy musíte a kdy nemusíte vrátit odstupné?

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Odstupné vracíte, když se vrátíte k zaměstnavateli, který vás propustil, předčasně. Ale platí to vždy? Co když se vracíte jen provizorně, na dobu trvání soudního sporu? Do kdy musí zaměstnavatel odstupné požadovat zpět?

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Zaměstnanci se někdy vracejí po předchozím propuštění ze zaměstnání z důvodů organizačních změn, s nímž je spjat nárok na odstupné, ke svému původnímu zaměstnavateli. Uzavře-li zaměstnanec u stejného zaměstnavatele znovu pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti dříve, než uplyne doba odpovídající násobkům výdělku, z nichž bylo odvozeno odstupné, které dostal, vrací jeho poměrnou část. 

Bude-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru konat práci u dosavadního zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti (dohoda o provedení práce se nepočítá) před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část (tak to přesně říká § 68 odst. 1 zákoníku práce).

Tato poměrná část se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného (§ 68 odst. 2 zákoníku práce). Pravidla výpočtu částky odstupného, které je povinen zaměstnanec vrátit, ilustrujeme na příkladě.

Příklad

Zaměstnanci skončil pracovní poměr 31. srpna 2018 a bylo mu vyplaceno odstupné ve výši čtyřnásobku průměrného (měsíčního) výdělku. Nastoupil-li do zaměstnání (jež vykonává v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti) ke stejnému zaměstnavateli 1. listopadu 2018, musí (musel) vrátit 61/122 čili polovinu odstupného (dvojnásobek průměrného výdělku), neboť se vrátil do zaměstnání o dva měsíce (o 61 dnů) „dříve“ (číslo 122 vyjadřuje počet kalendářních dnů za 4 měsíce od 1. 9. do 31. 12. 2018).

Pokud by obdržel pětinásobek průměrného (měsíčního) výdělku a nečekal by na uplynutí pěti měsíců a vrátil by se o tři měsíce „dříve“, musel by vracet 92/153 vyplaceného odstupného. (Číslo 153 vyjadřuje počet kalendářních dnů od 1. 9. 2018 do 31. 1. 2019 (5 měsíců), číslo 92 vyjadřuje počet kalendářních dnů, o které zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dříve – listopad, prosinec, leden.) Sjednal-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce, odstupné nevrací. 

Zaměstnanci vyplývá povinnost vrátit odstupné přímo ze zákona, ale nelze vyloučit situaci, že zaměstnavatel to nebude vyžadovat, pak si odstupné může zaměstnanec ponechat.

Odstupné se vrací i při přechodu práv na nového zaměstnavatele

Zaměstnanci, u něhož při organizačních změnách dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele (přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů tedy nastává např. při prodeji podniku nebo jeho části, při nájmu podniku nebo jeho části, při prodeji podniku ve veřejné dražbě atp.), nenáleží odstupné, jestliže v souvislosti s těmito organizačními změnami rozvázal pracovní poměr s dosavadním zaměstnavatelem a poté nastoupil do pracovního poměru k přejímajícímu zaměstnavateli.

Když vás tedy podnik A propustí a dostanete od něj odstupné a vy nastoupíte do podniku B, který však záhy koupí podnik A, budete muset příslušnou část odstupného vrátit.

Odstupné se vrací, i když výdělek je podstatně nižší

Pro povinnost vrátit poskytnuté odstupné není významné, jak vysokou mzdu zaměstnanec pobíral u dosavadního zaměstnavatele v původním skončeném pracovním poměru a jak vysokou odměnu pobírá v novém zaměstnání u téhož zaměstnavatele. Musí si umět spočítat výhody a nevýhody a pamatovat nepovinnost vrátit odstupné.

Je jenom na vás, na vašem rozhodnutí, zda začnete znovu konat práci u dosavadního zaměstnavatele, a zda tak dáte přednost novému (dalšímu) pracovnímu zapojení u dosavadního zaměstnavatele i za méně výhodných podmínek, než tomu bylo dříve, ačkoliv s tím je spojena povinnost vrátit vyplacené odstupné nebo jeho část. 

Jak je to, když se soudíte o neplatnost propuštění z práce

Jestliže zažalujete zaměstnavatele pro neplatnost propuštění z práce a on vám nabídne, abyste pro něj pracovali po dobu trvání sporu, než se vyřeší, zda vás propustil platně, nebo neplatně, než to rozhodne a určí soud, může vám nabídnout práci, umožnit pokračování v práci. Jestliže výzvě k nástupu do práce na dobu trvání sporu vyhovíte, o odstupné se tím nepřipravíte.

Výkon práce zaměstnancem pro dosavadního zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu, a to po dobu nejistoty, zda byl rozvázán platně, nebo neplatně, k němuž zaměstnanec přistoupil ještě před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, nezakládá povinnost zaměstnance k vrácení odstupného, neboť se nejedná o práci, která by byla vykonávána v novém (opětovně založeném) pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, kterou po skončení předchozího pracovního poměru zaměstnanec s dosavadním zaměstnavatelem (jeho nástupcem) uzavřel. Jde totiž jen o provizorní řešení.

Když ale soud vyhrajete, odstupné vracíte

Ukáže-li se však, že jste byli propuštěni neplatně, tedy spor vyhráli, byli v něm úspěšní, a proto váš pracovní poměr i nadále trvá, odstupné vám nenáleží. Důvod pro jeho vyplacení odpadl. Zaměstnanec, který za této situace přijal odstupné, které mu zaměstnavatel vyplatil, je povinen přijaté peněžité plnění z důvodu vydání bezdůvodného obohacení zaměstnavateli vrátit, neboť věděl nebo z okolností musel předpokládat, že jde o částky neprávem vyplacené. Na odstupné v takové situaci nemá zaměstnanec nárok, protože pracovní poměr, když soud určil, že ho zaměstnavatel rozvázal neplatně, neskončil a nadále trvá.

Zaměstnance neomlouvá ani případná neznalost. Přijal-li zaměstnanec vyplacené odstupné, má se za to, že musel vědět, proč mu bylo poskytnuto (přinejmenším proto, že u zaměstnavatele končí pracovní poměr), a že musel vědět i to, že odstupné je mu poskytováno pouze pro případ, že pracovní poměr opravdu skončí. Za této situace si také musel být zaměstnanec vědom, nebo alespoň z okolností musel předpokládat, že mu odstupné nenáleží a že je tedy bude muset vrátit, jestliže se ukáže, že ve skutečnosti pracovní poměr nebyl (platně) rozvázán a dále trvá a že zaměstnavatel je i nadále povinen mu přidělovat práci. 

Když je soud dlouhý a pomalý a zaměstnavatel není opatrný, nic vracet nemusíte

Během vleklého pracovněprávního sporu však může dojít k promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení v podobě odstupného. Právo zaměstnavatele na vydání bezdůvodného obohacení, které spočívá ve vrácení částek, které zaměstnavatel neprávem vyplatil zaměstnanci, se promlčuje ve lhůtě tří let a promlčecí lhůta počíná běžet od jejich výplaty. To platí i pro počátek běhu lhůty (doby), ve které se promlčuje právo zaměstnavatele na vrácení odstupného.

Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).