Většina Čechů má s půjčkami zkušenost. Index rizikového zadlužování se sice oproti loňskému roku mírně zhoršil, ale i tak se podle České bankovní asociace nemusejí Češi zadlužení bát. Neplatí to však o všech.
S nákupem na úvěr má zkušenost většina Čechů. Stejně tak považuje většina půjčku za něco běžného, čeho by se neměla obávat. A podle České bankovní asociace k obavám ani nemají důvod. Týká se to ale pouze určitého segmentu. Podívejme se tedy, na co si Češi půjčují a jak svědomitě své půjčky splácí.
Stejně jako respondenti daného průzkumu i vy si můžete zkusit udělat jednoduchý test, podle kterého zjistíte, jestli patříte mezi rizikové dlužníky, či nikoli.
| Otázka | Body |
|---|---|
| Jste ochotni krýt splátky další půjčkou? | 2 body |
| Řešili byste vaši neschopnost splátky další půjčkou? | 2 body |
| Splácíte aktuálně 3 a více půjček? | 2 body |
| Půjčili jste si peníze při dlouhodobém nedostatku financí? | 1 bod |
| Půjčili jste si někdy peníze na spotřebu nebo zábavu? | 1 bod |
| Půjčili jste si někdy peníze od nebankovní instituce nebo od fyzické osoby? | 1 bod |
Pokud jste v testu získali 4 body a více, patříte už podle České bankovní asociace mezi rizikové dlužníky. Těch je v České republice 20 %, přičemž oproti roku 2018 se jejich počet o 2 % zvedl. Současný stav představuje přibližně 1 580 000 rizikových dlužníků.
Otázka na to, jestli byste si půjčili na splátku jiné půjčky, ale může být mírně diskutabilní. V průzkumu se totiž objevila i skupina osob s příjmy nad 30 000 Kč, kteří odpovídali, že by tento krok v některých případech podnikli. Nemysleli tím ale situaci, kdy nebudou mít na zaplacení a z nouze v zoufalství sáhnou po další půjčce.
Naopak totiž věnují čas tomu, že si spočítají, jestli není jiný bankovní produkt výhodnější. A pokud ano, neváhají si vzít novou půjčku, starou nevýhodnou doplatit a dál platit jen tuto výhodnější půjčku. Je to už ale jakási vyšší finanční hra, která vyžaduje čas a dobrou znalost finančních principů.
Výrazně pak stoupá počet rizikových dlužníků u lidí, kteří už zkušenost s půjčkami mají. Mezi nimi je rizikových 33 % dlužníků.
Index rizikového půjčování.
Nejčastěji jsou to lidé bez zkušeností, typicky tedy mladí od 18 do 34 let. Dále pak lidé s nižším vzděláním, například pouze základním. Rizikoví jsou i ti, kteří mají půjčky od více poskytovatelů a vzali by si půjčku na splátku té předchozí. Z průzkumu vyplynulo, že ti, co už nějakou půjčku mají, by si ochotně vzali i další.
Zajímavý je i účel, za jakým si rizikoví dlužníci půjčku berou. Ve více než polovině případů (54 %) je to na nový počítač nebo mobilní telefon. Ve 44 % případů je za půjčkou tužba po novém autě nebo motocyklu a 38 % využije takovou půjčku na pračku nebo jinou bílou elektroniku.
Velmi málo rizikových dlužníků si však půjčuje například na dovolenou (4 %) nebo na lékaře (3 %) či vzdělání (3 %).
Chování, jaké vykazují rizikoví dlužníci, se ale výrazně liší od toho, jak se chová většinová populace.
Z grafu je patrné, že zatímco názory na půjčku na dovolenou jsou vesměs totožné u osob, které půjčku měli, i u těch, kteří ještě půjčku neměli, v dalších oblastech se už názory rozcházejí.
Na co byste si nikdy nepůjčili?
Ti, co nikdy žádnou půjčku neměli, by si v 63 % případů nepůjčili kvůli spotřební elektronice, televizi nebo novému telefonu. Naopak u osob, které už za sebou půjčku mají, je tato ochota výrazně větší a jen třetina by si na spotřební elektroniku nepůjčila.
Podobně je tomu i u bílé elektroniky, kde ochota lidí, kteří s půjčkami zkušenost nemají, je výrazně nižší než u těch, co už si někdy půjčili.
Potvrzuje se tak to, že ti, co už někdy půjčku měli, jsou ochotní si půjčovat i nadále.
Půjčka jako taková samozřejmě není vůbec špatná. Ještě před jejím sjednáním je ale více než vhodné si položit několik otázek. Například na co si půjčujete. Jestli je životnost dané věci kratší, než doba splácení, napoví vám to, že není výhodné si takovou půjčku brát.
Zohlednit byste přitom měli i výši splátek, aby vám při nenadálé situaci nesrazily vaz. Pro většinu dotázaných (66 %) je bezpečné, když celková výše jejich splátek nepřekročí 20 %, což je zdravé uvažování. Dalších 19 % dotázaných je ochotno nést i riziko, že splátka půjčky nepřekročí 50 % jejich čistého měsíčního příjmu. To už je poměrně rizikové, ale je potřeba vnímat tuto odpověď i v širším kontextu. Pokud takto odpovídá osoba, která má vyšší mzdu, například okolo 35 000 – 40 000 Kč, je pravděpodobně schopna vyžít i s polovinou, tedy částkou okolo 20 000 Kč.
Někteří (15 % dotázaných) ale výši splátky půjčky vůbec neřeší a takovým detailem se nezatěžují. Jestli by tedy splátka tvořila 5 % nebo 50 % z jejich příjmu, je nezajímá. Takový přístup je ale samozřejmě bez ohledu na příjem poměrně hodně rizikový.
Chování v krizové situaci, kdy lidem nezbývají peníze na splátky půjčky, se také liší podle toho, kdo už zkušenosti s půjčkou má a kdo nikoli.
Co byste dělali, kdybyste nebyli schopni splácet své půjčky?
Vesměs obě skupiny by byly ochotné vyjednávat o splátkovém kalendáři, odkladu splátek a podobně. Lidé bez zkušenosti s půjčkou by ale častěji zkusili své půjčky zkonsolidovat nebo si na ně půjčit u známých a přátel.
Naopak ti, co už zkušenosti mají, by si spíše šli půjčit do banky či nebankovní instituce.
O splátkách by vyjednávali především vysokoškolsky vzdělaní muži. Mladí lidé by si zkoušeli půjčit právě u rodiny nebo přátel. Nebankovní společnost by zase zvolili spíše ti, kteří mají základní vzdělání nebo jsou vyučeni.
Ano, i taková je motivace Čechů, proč požádat o půjčku. Byť to není motivace většiny.
Z jakého důvodu jste si koupili zboží na splátky?
Většina si naopak půjčuje proto, že neměla na danou věc dostatek hotovosti. Češi se ale nechávají zlákat i výhodnou akcí na splátky, případně někdo nechce sahat na své úspory, tak jde raději do banky pro půjčku.
Zajímavé je, že ve 4 % případů si půjčku vezmou i ti, kteří neměli možnost si na danou věc vůbec našetřit. Už to může být ale rizikovým faktorem. Protože pokud nemám možnost nic ušetřit, horko těžko budu hledat peníze na splátky.
Zajímavé je, že úvěry lidé vyřizují v 83 % případů osobně na pobočkách. Ačkoli je u řady institucí možné vyřešit půjčku online, využívá toho jen 12 % dotázaných.
Většina Čechů se zadlužení nebojí.
Je to logické, v současné době je vývoj ekonomiky veskrze pozitivní a stále častěji se mluví i o zvyšujících se mzdách. Není proto divu, že u 69 % dotázaných nepanuje obava, že by své dluhy nezaplatili.
Mezi těmi, kteří se naopak bojí hodně, patří například dlužníci, u kterých výše spotřebitelského úvěru přesáhla 300 000 Kč. Vyšší obavy mají také lidé s příjmem do 15 000 Kč a obecně se více obávají ženy.
