Hlavní navigace

Kdy musíte a kdy nemusíte vrátit odstupné?

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Odstupné vracíte, když se vrátíte k zaměstnavateli, který vás propustil, předčasně. Ale platí to vždy? Co když se vracíte jen provizorně, na dobu trvání soudního sporu? Do kdy musí zaměstnavatel odstupné požadovat zpět?

Doba čtení: 5 minut

Zaměstnanci se někdy vracejí po předchozím propuštění ze zaměstnání z důvodů organizačních změn, s nímž je spjat nárok na odstupné, ke svému původnímu zaměstnavateli. Uzavře-li zaměstnanec u stejného zaměstnavatele znovu pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti dříve, než uplyne doba odpovídající násobkům výdělku, z nichž bylo odvozeno odstupné, které dostal, vrací jeho poměrnou část. 

Bude-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru konat práci u dosavadního zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti (dohoda o provedení práce se nepočítá) před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část (tak to přesně říká § 68 odst. 1 zákoníku práce).

Tato poměrná část se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného (§ 68 odst. 2 zákoníku práce). Pravidla výpočtu částky odstupného, které je povinen zaměstnanec vrátit, ilustrujeme na příkladě.

Příklad

Zaměstnanci skončil pracovní poměr 31. srpna 2018 a bylo mu vyplaceno odstupné ve výši čtyřnásobku průměrného (měsíčního) výdělku. Nastoupil-li do zaměstnání (jež vykonává v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti) ke stejnému zaměstnavateli 1. listopadu 2018, musí (musel) vrátit 61/122 čili polovinu odstupného (dvojnásobek průměrného výdělku), neboť se vrátil do zaměstnání o dva měsíce (o 61 dnů) „dříve“ (číslo 122 vyjadřuje počet kalendářních dnů za 4 měsíce od 1. 9. do 31. 12. 2018).

Pokud by obdržel pětinásobek průměrného (měsíčního) výdělku a nečekal by na uplynutí pěti měsíců a vrátil by se o tři měsíce „dříve“, musel by vracet 92/153 vyplaceného odstupného. (Číslo 153 vyjadřuje počet kalendářních dnů od 1. 9. 2018 do 31. 1. 2019 (5 měsíců), číslo 92 vyjadřuje počet kalendářních dnů, o které zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dříve – listopad, prosinec, leden.) Sjednal-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce, odstupné nevrací. 

Zaměstnanci vyplývá povinnost vrátit odstupné přímo ze zákona, ale nelze vyloučit situaci, že zaměstnavatel to nebude vyžadovat, pak si odstupné může zaměstnanec ponechat.

Odstupné se vrací i při přechodu práv na nového zaměstnavatele

Zaměstnanci, u něhož při organizačních změnách dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele (přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů tedy nastává např. při prodeji podniku nebo jeho části, při nájmu podniku nebo jeho části, při prodeji podniku ve veřejné dražbě atp.), nenáleží odstupné, jestliže v souvislosti s těmito organizačními změnami rozvázal pracovní poměr s dosavadním zaměstnavatelem a poté nastoupil do pracovního poměru k přejímajícímu zaměstnavateli.

Když vás tedy podnik A propustí a dostanete od něj odstupné a vy nastoupíte do podniku B, který však záhy koupí podnik A, budete muset příslušnou část odstupného vrátit.

Odstupné se vrací, i když výdělek je podstatně nižší

Pro povinnost vrátit poskytnuté odstupné není významné, jak vysokou mzdu zaměstnanec pobíral u dosavadního zaměstnavatele v původním skončeném pracovním poměru a jak vysokou odměnu pobírá v novém zaměstnání u téhož zaměstnavatele. Musí si umět spočítat výhody a nevýhody a pamatovat nepovinnost vrátit odstupné.

Je jenom na vás, na vašem rozhodnutí, zda začnete znovu konat práci u dosavadního zaměstnavatele, a zda tak dáte přednost novému (dalšímu) pracovnímu zapojení u dosavadního zaměstnavatele i za méně výhodných podmínek, než tomu bylo dříve, ačkoliv s tím je spojena povinnost vrátit vyplacené odstupné nebo jeho část. 

Jak je to, když se soudíte o neplatnost propuštění z práce

Jestliže zažalujete zaměstnavatele pro neplatnost propuštění z práce a on vám nabídne, abyste pro něj pracovali po dobu trvání sporu, než se vyřeší, zda vás propustil platně, nebo neplatně, než to rozhodne a určí soud, může vám nabídnout práci, umožnit pokračování v práci. Jestliže výzvě k nástupu do práce na dobu trvání sporu vyhovíte, o odstupné se tím nepřipravíte.

Výkon práce zaměstnancem pro dosavadního zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu, a to po dobu nejistoty, zda byl rozvázán platně, nebo neplatně, k němuž zaměstnanec přistoupil ještě před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, nezakládá povinnost zaměstnance k vrácení odstupného, neboť se nejedná o práci, která by byla vykonávána v novém (opětovně založeném) pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, kterou po skončení předchozího pracovního poměru zaměstnanec s dosavadním zaměstnavatelem (jeho nástupcem) uzavřel. Jde totiž jen o provizorní řešení.

Když ale soud vyhrajete, odstupné vracíte

Ukáže-li se však, že jste byli propuštěni neplatně, tedy spor vyhráli, byli v něm úspěšní, a proto váš pracovní poměr i nadále trvá, odstupné vám nenáleží. Důvod pro jeho vyplacení odpadl. Zaměstnanec, který za této situace přijal odstupné, které mu zaměstnavatel vyplatil, je povinen přijaté peněžité plnění z důvodu vydání bezdůvodného obohacení zaměstnavateli vrátit, neboť věděl nebo z okolností musel předpokládat, že jde o částky neprávem vyplacené. Na odstupné v takové situaci nemá zaměstnanec nárok, protože pracovní poměr, když soud určil, že ho zaměstnavatel rozvázal neplatně, neskončil a nadále trvá.

Zaměstnance neomlouvá ani případná neznalost. Přijal-li zaměstnanec vyplacené odstupné, má se za to, že musel vědět, proč mu bylo poskytnuto (přinejmenším proto, že u zaměstnavatele končí pracovní poměr), a že musel vědět i to, že odstupné je mu poskytováno pouze pro případ, že pracovní poměr opravdu skončí. Za této situace si také musel být zaměstnanec vědom, nebo alespoň z okolností musel předpokládat, že mu odstupné nenáleží a že je tedy bude muset vrátit, jestliže se ukáže, že ve skutečnosti pracovní poměr nebyl (platně) rozvázán a dále trvá a že zaměstnavatel je i nadále povinen mu přidělovat práci. 

dan_z_prijmu

Když je soud dlouhý a pomalý a zaměstnavatel není opatrný, nic vracet nemusíte

Během vleklého pracovněprávního sporu však může dojít k promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení v podobě odstupného. Právo zaměstnavatele na vydání bezdůvodného obohacení, které spočívá ve vrácení částek, které zaměstnavatel neprávem vyplatil zaměstnanci, se promlčuje ve lhůtě tří let a promlčecí lhůta počíná běžet od jejich výplaty. To platí i pro počátek běhu lhůty (doby), ve které se promlčuje právo zaměstnavatele na vrácení odstupného.

Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou.