Hlavní navigace

Vysoké úrokové sazby. Jaká nás čeká budoucnost v dalších měsících?

9. 5. 2022
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
ČNB zvýšila úrokové sazby víc, než se čekalo. Zveřejnila také jarní prognózu, ve které mluví až o 15% inflaci a 8% úrokových sazbách. Takovému scénáři chce ale zabránit.

Ve čtvrtek 5. května 2022 Česká národní banka (ČNB) schválila zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 0,75 procentního bodu na 5,75 % p.a. Zároveň rozhodla také o zvýšení lombardní sazby na 6,75 % a diskontní sazby na 4,75 %. Úrokové sazby jsou platné od pátku 6. května 2022. Jde již o osmé zvýšení úrokových sazeb v řadě, kumulativně o 550 bodů, a úrokové sazby jsou tak na nejvyšší úrovni od října 1999.

ČNB tak předčila očekávání. Ekonomové měli za to, že dojde ke zvýšení pouze o 0,5 procentního bodu.

Předčilo to očekávání naší prognózy, konsensu analytiků a také očekávání investorů na finančním trhu, komentuje krok ČNB ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Odhady totiž tentokrát hovořily jednoznačně pro zvýšení sazeb o půl procentního bodu. Stejně tak vyjádření centrálních bankéřů před zasedáním ukazovaly spíše na mírnější reakci.

Banka se při svém rozhodování opírala o jarní makroekonomickou prognózu, přičemž měla na výběr mezi dvěma scénáři: základním a alternativním.

Prognóza se sestavuje 4× ročně a je ovlivněna zejména aktuální pozicí domácí ekonomiky v hospodářském cyklu a očekávaným zahraničním vývojem. Scénáře, které z prognózy vzniknou, jsou:

  • Základní – nejpravděpodobnější budoucí vývoj české ekonomiky, jak ho vidí ekonomové z měnové sekce na základě diskusí s bankovní radou. Se základním scénářem je vždy konzistentní určitá trajektorie úrokových sazeb, jejímž cílem je udržení budoucí inflace blízko 2 %. 
  • Alternativní – trajektorii úrokových sazeb nelze mít vždy za závaznou, například pod vlivem nových informací, kdy se může vývoj úrokových sazeb od předpokládané trajektorie odchýlit, mohou vzniknout další, alternativní scénáře. Ty zachycují hlavní rizika a nejistoty prognózy, a nabízí tak jiný možný budoucí vývoj.

Rozhodnutí ČNB je reakcí na dlouhodobé a vlivem vypuknutí války na Ukrajině ještě dále zesilující inflační tlaky.

Bankovní rada si ovšem zahrála na chytrou horákyni a vymezila se jak proti alternativnímu scénáři, tak proti základnímu scénáři. Zvedla sazby více, než doporučuje alternativní scénář, ale zase méně, než vyžaduje druhý scénář, komentuje rozhodnutí ČNB hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Současně bankovní rada uvedla, že příště asi znova zvýší sazby, což je proti alternativnímu scénáři, ale také se nehlásí k tomu, že se sazbami půjde na 8 procent. Ukazuje to na těžké dilema, které bankovní rada v současnosti řeší. Na jednu stranu vnímá, že je potřeba zasáhnout kvůli velmi vysoké inflaci, která ohrožuje stabilitu inflačních očekávání v ekonomice. Na druhou stranu tento krok vede k vysoké úrovni úrokových sazeb, které mají výrazné negativní dopady na ekonomickou aktivitu, dodává.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera je současný vývoj důsledkem války na Ukrajině, je zatížen výraznou nejistotou a má citelnější stagflační charakter, což znamená, že jde ve směru vyšší inflace a slabšího růstu ekonomiky.

Otázkou pro centrální banku tak je, jak nakombinovat utahování měnové politiky, aby plnila svůj mandát, ale na druhou stranu příliš nezchladila reálnou ekonomiku. Ta v současné situaci zažívá řadu dalších nepříznivých šoků v oblasti energetiky či nedostatku materiálů. Vzhledem k dalšímu silnějšímu růstu sazeb tak ČNB evidentně stále považuje za důležitější krotit inflaci než se obávat negativních dopadů vyšších sazeb na reálnou ekonomiku, říká Jakub Seidler.

Jarní prognóza ČNB: Co se bude dít s ekonomikou v následujícím roce?

  • Inflace během nadcházejících měsíců vzroste až k 15 % a po zbytek letošního roku se bude nacházet na dvouciferných hodnotách. To bude odrážet pokračující zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti, další zrychlení růstu cen potravin a přetrvávající vysokou jádrovou inflaci.
  • K poklesu inflace pod 10 % začátkem příštího roku povede jak odeznění aktuálních mimořádných cenových tlaků, tak dosavadní zpřísňování domácích měnových podmínek.
  • Díky tomu bude inflace dál rychle klesat a ve druhé polovině roku 2023 se sníží do blízkosti 2% cíle.
  • Bude pokračovat strmý růst úrokových sazeb, a poté jejich následný postupný pokles od letošního podzimu. 

Růst světové ekonomiky zpomaluje, na vině je invaze Ruska na Ukrajinu. Hlavním problémem je zdražení komodit, zejména energií. S tím se pojí déletrvající obtíže v dodavatelských řetězcích, což následně zvýšilo ceny výrobců, potažmo spotřebitelských cen. Očekává se, že na tento vývoj bude Evropská centrální banka reagovat zpřísňováním své měnové politiky v letošním i příštím roce.

Kvůli sankcím na Rusko se zvyšuje cena ropy Brent a další výhled je mimořádně nejistý. Totéž platí pro světové ceny plynu.

Očekávaný kurz eura vůči dolaru je o něco slabší z důvodu relativně většího očekávaného dopadu válečného konfliktu na Evropu než na USA a výraznějšího zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech.

Růst hrubého domácího produktu během letošního roku výrazně zpomalí a ve druhé polovině roku ekonomická aktivita dokonce meziročně mírně poklesne.

Domácnosti v důsledku růstu cen výrazně sníží svoji spotřebu. Vlivem rychlého růstu životních nákladů klesnou reálné příjmy.

Firmy budou omezovat investice kvůli oslabení domácí a zahraniční poptávky. Jejich finanční situace se zhorší také kvůli prudce rostoucím nákladům na energie a na další suroviny a materiály.

Válka na Ukrajině nepříznivě ovlivňuje růst zahraniční poptávky, prohlubuje obtíže v dodavatelských a výrobních řetězcích. Vývozu se nyní nebude dařit, zůstane utlumený a podniky budou až do poloviny roku 2023 nuceny ke zvýšené tvorbě zásob.

Příspěvek čistého vývozu k hospodářskému růstu bude však letos vlivem citelného zchlazení domácí poptávky mírně kladný. Růst hrubého domácího produktu v příštím roce oživí.

Celková inflace v nejbližších měsících dále vzroste a na přelomu jara a léta dosáhne téměř 15 %. Rychle se sníží v první polovině roku 2023 a na jeho konci se vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle. Podstatným způsobem k tomu přispěje i dosavadní rychlý růst domácích úrokových sazeb.

jádrové inflaci se bude nadále projevovat silná dynamika výrobních cen v zahraničí a doznívající znatelné domácí nákladové i poptávkové tlaky.

Co je jádrová inflace

Jedná se o růst cen neregulovaných, nepotravinářských komodit, resp. celková inflace bez regulovaných cen, bez cen potravin a bez cen pohonných hmot, po očištění o primární dopady změn nepřímých daní.

V důsledku růstu cen surovin se zrychlí růst regulovaných cen a zdraží potraviny.

Silné nákladové tlaky kulminovaly počátkem letošního roku, když byly taženy růstem dovozních cen i přehřívající se domácí ekonomikou a trhem práce. Odeznívání uvedených faktorů povede ke zmírňování nákladových tlaků již v letošním roce, v příštím roce pak bude stejným směrem působit zastavení růstu a následný mírný pokles dovozních cen.

Do poloviny roku 2022 ještě porostou úrokové sazby, přičemž pokles se očekává od letošního podzimu. V základním scénáři by se měly dostat zpět na 2% hranici ve druhém a třetím čtvrtletí 2023. 

Kurz koruny k euru ve druhém čtvrtletí zpevní k 24 korunám za euro v důsledku rozšíření úrokového diferenciálu vůči eurozóně. V příštím roce se dle prognózy bude pohybovat v širším intervalu mírně nad touto hodnotou. Většímu posílení koruny bude bránit stále zjitřený sentiment globálních finančních trhů spojený s válečným konfliktem na Ukrajině a pokračující obtíže v mezinárodním obchodě.

8 % je moc, zvedneme úroky maximálně na 6 %

Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika základního scénáře jarní prognózy jako výrazná a jdoucí oběma směry:

  • Proinflační rizika: vyšší než prognózou předpokládané ceny energetických surovin a komodit, hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání dvouprocentním cílem a související riziko vyššího růstu cen a mezd ve střednědobém horizontu.
  • Protiinflační rizika: silnější než prognózované negativní poptávkové dopady války na Ukrajině. 
  • Nejistoty: další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, budoucí nastavení zahraniční měnové politiky a délka trvání přetížení globálních výrobních a dodavatelských řetězců.
Předpokládaný vývoj inflace 2022 - 2023 podle ČNB 5. 5. 2022

Předpokládaný vývoj inflace 2022–2023 podle ČNB 5. 5. 2022

Autor: Česká národní banka

Podle jarní prognózy by se měla dostat centrální banka do poloviny tohoto roku se sazbami nad 8 %. Aby k tomu nedošlo, rozhodla se rada zpřísnit měnovou politiku oproti základnímu scénáři mírněji. Nechala zpracovat alternativní scénář, ve kterém se k cíli 2% inflace dostane cca o rok později a letošní úroková sazba se bude pohybovat do 6 %.

V tomto scénáři centrální banka odhlíží od nových vnějších cenových šoků, předpokládá, že měnová politika zůstane kredibilní, ale smiřuje se s vyšší trajektorií celkové inflace a jejím pomalejším návratem k cíli až v roce 2024. Tento scénář pak ukazuje na vrchol 2T repo sazby ČNB lehce pod 6% (také do poloviny roku) a její delší setrvání na této úrovni, uvedl ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Jak pomáhá zvýšení úrokových sazeb v boji proti inflaci? 

Zvýšení úrokové repo sazby v době vysoké inflace je jednou z tradičních cest, jak dostat inflaci zpět pod kontrolu na úroveň 2 %. Zvýšení sazby vede nejprve ke zvýšení úrokových sazeb na mezibankovním trhu. V důsledku toho dojde ke zvýšení úrokových sazeb vyhlašovaných bankami pro poskytování úvěrů a přijímání vkladů. To vede k ochabnutí investiční aktivity, zpomalení poptávky, což pomáhá zpomalovat inflaci. Na druhou stranu tento způsob vede k oslabení hospodářského růstu, proto musí centrální banka zvýšit úrokové sazby tak, aby omezila inflaci, ale přitom neohrozila ekonomický růst a trh práce.

Jiří Rusnok v roli guvernéra ČNB končí

Na konci června končí mandát guvernéru ČNB Jiřímu Rusnokovi, který byl v čele banky po dvě funkční období. Znovu již kandidovat nemůže. Spolu s ním také končí viceguvernér Tomáš Nidetzký a člen bankovní rady Vojtěch Benda. Všichni tři byli zastánci tzv. „jestřábí“ měnové politiky, tedy vyššího zvyšování úrokových sazeb, které by rychleji zkrotilo inflaci.

V pátek 6. května web Seznam Zprávy přinesl informaci, že novým guvernérem ČNB vy se měl stát dosavadní člen bankovní rady Aleš Michl, který je zastáncem tzv. „holubičí“ měnové politiky, která je spíše pro nižší úrokové sazby a neobává se tolik vyšší inflace.

Guvernéra ČNB vybírá a jmenuje prezident České republiky. Miloš Zeman bude vybírat ze čtyř možných kandidátů: šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého, viceguvernéra Tomáše Nidetzkého, viceguvernéra Marka Mory a radního Aleše Michla.

Nový šéf ČNB se ujme funkce od začátku července 2022.

skoleni_8_6

Inflace v eurozóně: březen 2022

Podobně jako v České republice také v Evropě roste inflace, která dosáhla podle zprávy z Eurostatu z 29. dubna 2022 průměrné výše 7,8 %. Nejvíce se na ní podílí prudké zdražení energií, které dosahuje 38 %. O koňské délky za nimi je zdražení potravin, alkoholu a tabáku na úrovni lehce přes 6 %. Ve stejném období v roce 2021 byla průměrná evropská inflace na úrovni 1,7 %.

Nejvyšší inflace v březnu v zemích eurozóny byla v Litvě (15,7 %), na druhém místě je Estonsko (15,2 %) a na třetí příčce je Česká republika se svými 12,7 %.

Eurostat: roční inflace v eurozóně, duben 2022

Eurostat: inflace v eurozóně, duben 2022

Autor: Eurostat

Autor článku

Autorka je redaktorkou serveru Měšec.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).