Hlavní navigace

Kdo a kdy odpovídá za úraz při bezplatné výpomoci pro obec?

Richard W. Fetter

Jistý občan utrpěl vážné zranění při práci pro obec, ale odškodnění nezískal, ačkoliv obec odpovídá za pracovní úraz svým občanům. Proč? Jaké jsou předpoklady odpovědnosti obce za škodu na zdraví a životě jejích občanů?

Doba čtení: 5 minut

Občan obce dobrovolně, bez nároku na odměnu, prováděl demontáž halogenového osvětlení z dřevěného obecního sloupu na sportovišti nacházejícím se na pozemku obce. Sloupy s halogenovým osvětlením byly součástí veřejného sportoviště (kluziště), které pro potřeby obce v minulosti svépomocí vybudovala ze své vlastní iniciativy skupina obyvatel žalované obce (místní sportovci), k nimž patřil i tento občan, a následně po několik let pod vedením dalšího občana (vedoucího neregistrovaného hokejového oddílu působícího v obci, který hrál tzv. vesnickou ligu) toto sportoviště dobrovolně svépomocí spravovali a udržovali.

Sportoviště tedy bylo vybudováno na pozemku obce, dřevěné sloupy byly opatřeny z obecního lesa a halogenová světla byla napájena elektřinou z veřejného osvětlení; aktivně se však obec na této činnosti nepodílela.

Občan prováděl demontáž osvětlení bez vědomí vedení obce, pouze na pokyn dalšího občana – onoho vedoucího sportovního oddílu, který usoudil, že osvětlení je již zbytečné, neboť o sportoviště již dlouhodobě nebyl zájem.

Poté, co občan vylezl na žebřík, který opřel o sloup, se pravděpodobně již shnilý sloup pod jeho váhou u paty zlomil a spadl. Občan sice stihl seskočit, avšak při doskoku z výšky si roztříštil patu. Úraz si vyžádal operaci a následnou dlouhodobou rehabilitaci s trvalými následky. Obec odmítla občana odškodnit, a proto se soudní cestou domáhal vyplacení 393 859 Kč s úroky z prodlení na bolestném, ztížení společenského uplatnění, nákladech spojených s léčením a ušlém výdělku.

Věc opakovaně projednal soud prvního stupně i odvolací soud, přičemž soud prvního stupně nárok na odškodnění přiznal a odvolací soud nikoliv. Občan si proto podal proti zamítavému rozhodnutí odvolacího soudu dovolání k Nejvyššímu soudu.

Obce a kraje odpovídají za pracovní úrazy, i když občané nejsou jejich zaměstnanci

Nejvyšší soud ČR tak ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2162/2016, ze dne 5. 5. 2017, autoritativně-judikatorně řešil dosud neřešenou otázku – jaké jsou podle § 393 odst. 3 zákoníku práce předpoklady odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním úrazem? Občan sice nebyl v pracovněprávním vztahu k obci, přesto šlo o otázku odškodnění pracovního úrazu, neboť podle § 393 odst. 3 zákoníku práce právo na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají fyzické osoby, které dobrovolně v rámci akce organizované územním samosprávným celkem vypomáhají při plnění důležitých úkolů v zájmu společnosti, například fyzické osoby, které dočasně vypomáhají při zvelebování obcí a utrpí při těchto činnostech úraz. Za škodu vzniklou tímto úrazem jim odpovídá ten, pro koho v době tohoto úrazu pracovaly.

Co je občanská výpomoc

Uvedené ustanovení upravuje jeden z případů odpovědnosti za škodu podle pracovněprávních předpisů, kdy utrpí újmu na zdraví v souvislosti se svojí činností fyzické osoby, které nejsou zaměstnanci ve smyslu zákoníku práce.

Jde o situaci, kdy utrpí úraz fyzická osoba při dobrovolném plnění důležitých úkolů v zájmu společnosti v rámci akce organizované územním samosprávným celkem (tj. obcí, městysem, městem nebo statutárním městem). Jedná se především o dobrovolnické akce typu brigád občanů, organizovaných územním samosprávným celkem za účelem výsadby nových stromků, úklidu veřejných prostor či sběru odpadků, papíru, skla, PET lahví apod. V takovém případě odpovídá zúčastněné fyzické osobě za škodu tím vzniklou ten (územní samosprávný celek), pro který tato fyzická osoba v době úrazu pracovala, a její odškodnění se řídí zákoníkem práce.

Uplatnění zákoníku práce je zde pro poškozené příznivé, protože odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech je založena na principu objektivní odpovědnosti (odpovědnosti za výsledek), zatímco odpovědnost podle občanského zákoníku je zásadně založena na porušení právních povinností (protiprávním jednání) odpovědného subjektu.

Předpoklady odpovědnosti

Předpoklady odpovědnosti územního samosprávného celku podle § 393 odst. 3 zákoníku práce jsou úraz fyzické osoby (poškození jejího zdraví nebo smrt, došlo-li k nim nezávisle na její vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů) při dobrovolné výpomoci při plnění důležitých úkolů v zájmu společnosti v rámci akce organizované územním samosprávným celkem, vznik škody a příčinná souvislost mezi takto pojatým „pracovním“ úrazem a vznikem škody.

Všechny uvedené předpoklady odpovědnosti za škodu musí být splněny současně (kumulativně), jinak nárok poškozené fyzické osoby na náhradu škody způsobené pracovním úrazem nevzniká. Domáhá-li se poškozený žalobce náhrady škody podle § 393 odst. 3 zákoníku práce, má v řízení procesní povinnost tvrdit všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik této odpovědnosti za škodu.

Zhodnocení případu

V projednávané věci lze podle Nejvyššího soudu ČR připustit, že demontáž osvětlení, při níž žalobce utrpěl předmětný úraz, souvisela se sportovním vyžitím obyvatel žalované obce, a že tedy žalobce utrpěl úraz při dobrovolné činnosti, kterou konal v důležitém zájmu společnosti (obyvatel žalované obce).

Aby však v posuzované věci byla dána odpovědnost žalované obce podle § 393 odst. 3 zákoníku práce za pracovní úraz žalobce, který nebyl jejím zaměstnancem, muselo by se současně jednat o činnost, kterou žalobce vykonával v rámci akce organizované žalovanou obcí.

Organizováním akce je třeba rozumět aktivní činnost organizátora akce zahrnující především vymezení a zabezpečení podmínek, za nichž bude akce probíhat, a následně i dohled nad samotnou realizací akce. Akce organizované územními samosprávnými celky jsou zpravidla určeny pro více osob (případně i širokou veřejnost), pro které platí pravidla (práva a povinnosti) stanovená organizátorem akce za účelem dosažení optimálního výsledku akce při minimalizaci případných škod.

V takovém případě má obec možnost ovlivnit a mít pod kontrolou, co bude v rámci takové akce realizováno, kdo ji bude realizovat, jak bude taková akce realizována, případně za jakých podmínek. V posuzované věci však k úrazu žalobce došlo v rámci jeho aktivity a dalšího občana, o níž žalovaná obec nebyla vůbec informována (nevěděla o ní), a již z tohoto důvodu je vyloučeno posoudit činnost žalobce jako součást akce organizované žalovanou obcí.

Odpovědnost žalované obce za škodu na zdraví způsobenou žalobci úrazem nelze dovozovat ani podle občanského zákoníku. Předpokladem obecné občanskoprávní odpovědnosti za škodu je porušení právní povinnosti (protiprávní jednání) ze strany odpovědného subjektu.

FIN18_tip_v_clanku_Rosa

Žalobce spatřoval protiprávní jednání žalované obce v porušení povinností uvedených v příslušných stavebně-technických předpisech, které stanoví podmínky pro mechanickou odolnost a stabilitu staveb. Povinnosti podle uvedených předpisů by však žalovaná obec měla za situace, kdyby byla provozovatelem předmětného sportoviště, na kterém žalobce demontoval osvětlení, a to, jak bylo zjištěno, nebyla a není.

Občan tedy s požadavkem na odškodnění svého úrazu neuspěl a ještě je povinen uhradit obci nemalé náklady řízení.

Našli jste v článku chybu?