Od 1. ledna 2010 byla zrušena možnost legálního přivýdělku k podpoře v nezaměstnanosti v tzv. nekolidujícím zaměstnání.
Uchazeči o zaměstnání si dříve mohli k sociálním dávkám přivydělávat
- v pracovním, popř. služebním poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhl polovinu minimální mzdy, nebo
- na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhla polovinu minimální mzdy.
Dosavadní možnost měla své výhody i nevýhody. Příjem z nekolidujícího zaměstnání byl pro nezaměstnané uchazeče vítaným přilepšením v nelehké sociální a ekonomické situaci. Zaměstnavatelé také mohli uchazečům o zaměstnání nabídnout kratší pracovní úvazky, o které případně na trhu práce nebyl velký zájem.
Někdy výkon nekolidujícího zaměstnání odváděl uchazeče o zaměstnání od řádného plnění povinností vůči úřadu práce, tedy od hledání nového plnohodnotného zaměstnání či účasti na rekvalifikačních kursech. Nekolidující zaměstnání však bylo především mnohdy zneužíváno, když byl sjednán pracovně-právní vztah, na jehož základě zaměstnanec oficiálně pobíral jen povolenou výši příjmu, zatímco mimo účetní evidenci mu byla vyplácena nepřiznaná částka vyšší. Docházelo tak ke zkracování povinných daňových a pojistných odvodů na straně jedné a na straně jedné neoprávněnému čerpání sociálních dávek. Tomu však nejspíš nezabrání ani nová pravidla, protože nyní takoví uchazeči přejdou z pololegální činnosti do „plné ilegality“.
Podporu nebo výdělek
Ani nadále není vyloučeno souběžné vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a výkon uvedené nekolidující výdělečné činnosti, ovšem už nelze pobírat současně podporu v nezaměstnanosti a, byť omezený, příjem z nekolidujícího zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání si dříve směl k podpoře přivydělat za stanovených podmínek v pracovně-právním vztahu až polovinu minimální mzdy za měsíc, tedy 4000 Kč, a to hrubého příjmu. To už možné není. Uchazeč o zaměstnání si musí vybrat – buď podporu nebo přivýdělek. Nekolidující zaměstnání je tak nadále vhodné především pro ty, kdo nárok na podporu nemají vůbec, protože nesplnili podmínky pro její přiznání, anebo již vyčerpali podpůrčí dobu a výplata podpory jim byla zastavena.
Základní podmínkou pro přiznání podpory v nezaměstnanosti je účast na důchodovém pojištění, tedy výkon práce v zaměstnání (za stanovených podmínek v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti) nebo jiné (samostatné) výdělečné činnosti, po dobu 12 měsíců v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Jako předchozí zaměstnání se počítají i některé náhradní doby.
Do předchozího zaměstnání, resp. jako předchozí zaměstnání se započítává i doba:
- přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,
- pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
- osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
- osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
- výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,
- osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost).
Limitovaný příjem z nekolidujícího zaměstnání
V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční odměny sčítají. Polovina minimální mzdy je vždy konečným a nepřekročitelným limitem výše přípustného příjmu, který se sleduje měsíčně. V případě, že je odměna z dohody o pracovní činnosti vyplácena za delší než měsíční období, což někdy u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti bývá, celková částka odměny se rozpočte na jeden měsíc za období, za které přísluší. Jestliže uchazeč o zaměstnání uzavře dohodu o provedení práce na období 3 měsíců, za které mu náleží odměna 10 000 Kč, pak jde o nekolidující zaměstnání.
Byť tedy uchazeč o zaměstnání vykonávající nekolidující zaměstnání, z něhož může dosáhnout jen omezeného příjmu, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, stejně je pro něj výhodné být současně veden v evidenci úřadu práce. A to z důvodu jeho budoucích nároků v oblasti důchodového pojištění i z důvodu účasti na veřejném zdravotním pojištění, ke kterému jako registrovaný na úřadu práce nemusí odvádět pojistné.
Přiznání úřadu práce
Uchazeč o zaměstnání je povinen výkon nekolidující pracovní činnosti přiznat (oznámit úřadu práce) při zařazení do evidence, a to bez ohledu na výši měsíčního výdělku. Tak tomu bylo v případě, že zaměstnanci skončil např. pracovní poměr, který byl hlavním zdrojem jeho příjmů, ale zůstal mu ještě drobnější přivýdělek (do výše poloviny minimální mzdy za měsíc) ve vedlejší činnosti (např. na dohodu o pracovní činnosti), která splňuje uvedené podmínky. Čtěte také: Podporu i nemocenskou je možné pobírat současně a ještě si k tomu si můžete přivydělávat
Tyto případy se už asi nebudou příliš často vyskytovat, protože by uchazeč o zaměstnání přišel o podporu. V praxi tedy pravděpodobně buď ukončí i pracovně-právní vztah, který mu přinášel drobný přivýdělek, anebo jej bude nejspíš nadále vykonávat tzv. na černo, ilegálně a nepřizná jej úřadu práce vůbec.
Pokud si nezaměstnaný obstará přivýdělek až v průběhu doby, kdy je evidován úřadem práce jako nezaměstnaný, je povinen úřadu práce výkon této nekolidující činnosti oznámit nejpozději v den nástupu k výkonu výdělečné činnosti.
Anketa
Myslíte si, že je dobré si přivydělávat když jste nezaměstnaní?
Ve lhůtě stanovené úřadem práce, zpravidla měsíční, je uchazeč povinen dokládat výši měsíčního výdělku.
Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je i nadále, že výkon nekolidujících výdělečných činností (zaměstnání) není překážkou pro poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání. Uchazeči o zaměstnání se někdy pokoušeli v praxi namítat, že nemohou docházet na úřad práce a plnit si další povinnosti jako se např. plně věnovat své rekvalifikaci, protože vykonávají nekolidující zaměstnání. Tyto obstrukce by měly zřejmě odpadnout.
