Je chystaná stávka proti snižování platů legální?

Co je to stávka

Stávku je třeba chápat především jako přerušení práce nebo jiné, výkon práce narušující, jednání (zaměstnanců), které má zaměstnavatele přimět ke změně chování, zpravidla k ústupkům požadovaným stávkujícími (zaměstnanci). Stávka vždy přináší materiální (i nemateriální) újmu (škodu), a proto se jejím pokračováním vyvíjí na zaměstnavatele záměrně stále větší nátlak.

Takovou širší charakteristiku stávky podává v odborné literatuře Andrea Čadová (event. zájemci o bližší studium problematiky srovnejte v odborné literatuře: Čadová, A.: Zaměstnanci ve stávce, PSK č. 4/2008, Linde nakladatelství, s.r.o.). K tomu je však třeba dodat, že stávka nemusí být nutně zaměřena jen proti zaměstnavateli, může být namířena proti opatřením např. vlády, parlamentu, politické reprezentace.

Ostatně odbory samy, pokud jde o stávku chystanou na 8. prosince tohoto roku, uvádějí, že není namířena proti zaměstnavatelům jako takovým, byť je třeba vzít v úvahu, že stávka je protestem proti souboru vládou navržených a parlamentem schválených úsporných opatření (předloha příslušného zákona), jehož součástí je i zákonný mechanismus vedoucí ke snížení platů zaměstnanců státní a veřejné správy a služeb, včetně samosprávy, takže zaměstnavatelem mnohých budoucích stávkujících je tak stát – Česká republika – a právě proti opatřením jeho vrcholných orgánů stávka směřuje.

Kdo smí stávkovat?

Právo na stávku zaručuje ústavní Listina základních práv a svobod, podle níž je právo na stávku zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům (rozumějte: státním zástupcům), příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů; další omezení práva na stávku provádí zákon pro určité kategorie zaměstnanců státní správy a územní samosprávy. (Právo na stávku zaručuje také Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech.)

Současná zákonná úprava přitom předvídá a upravuje toliko stávku ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy. Zákon o kolektivním vyjednávání definuje stávku jako částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci a charakterizuje ji jako krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy (mezi zaměstnavatelem a odbory resp. mezi jejich zástupci – zaměstnavatelským svazem a odborovou centrálou), nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce.

Kolektivní vyjednávání

Stávka tedy může být vyhlášena jako krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy. Stávkou se rozumí částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci. Solidární stávkou se pak rozumí stávka na podporu požadavků zaměstnanců stávkujících ve sporu o uzavření jiné kolektivní smlouvy. Zákon o kolektivním vyjednávání upravuje podmínky vyhlášení stávky, oznamovací povinnost odborů vůči zaměstnavateli.

Stanoví i pravidla stávky – opatření proti svévoli a anarchii: Zaměstnanci nesmí být bráněno účastnit se stávky, ani nesmí být donucován k účasti na stávce. Odborová organizace, která je oprávněna jednat za účastníky stávky, musí umožňovat přiměřený a bezpečný přístup na pracoviště zaměstnavatele a nesmí bránit zaměstnancům, kteří chtějí pracovat, v přístupu na toto pracoviště a odchodu z něho nebo jim vyhrožovat jakoukoli újmou; o přerušení práce s nimi mohou pouze jednat.

Odborová organizace, která rozhodla o zahájení stávky, je povinna poskytnout zaměstnavateli nezbytnou součinnost po celou dobu trvání stávky při zabezpečení nezbytné činnosti a provozu zařízení, u nichž to vyžaduje jejich charakter nebo účel s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví nebo možnost vzniku škody na těchto zařízeních.

V době účasti na stávce nepřísluší účastníku stávky mzda ani náhrada mzdy. Účast na stávce v době před právní mocí případného rozhodnutí soudu o nezákonnosti stávky se posuzuje jako omluvená nepřítomnost v zaměstnání. Účast na stávce po právní moci rozhodnutí soudu o nezákonnosti stávky se považuje za neomluvenou nepřítomnost v zaměstnání. Při zjišťování výše příjmů pro poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi a sociálních služeb se nepřihlíží ke ztrátě nebo poklesu příjmu z důvodu účasti na stávce.

V průběhu stávky zaměstnavatel nesmí přijímat náhradou za účastníky stávky na jejich pracovní místa jiné občany.

Zaměstnanci, který není účastníkem stávky, umožní zaměstnavatel výkon práce. Pokud tento zaměstnanec nemůže v důsledku stávky konat práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku; koná-li práci, za kterou přísluší nižší mzda nebo plat, poskytne mu zaměstnavatel doplatek do výše průměrného výdělku.

Škrty se dotknou každého

Zrekapitulujte si s námi, které připravené změny nejvíce ovlivní stav vaší peněženky v příštím roce.

Chystaná protestní stávka

Stávka připravovaná na 8. prosince 2010 rozhodně není stávkou v rámci kolektivního vyjednávání, přesto nelze konstatovat, že by tato stávka, jakkoliv případně bude pro občany a některé zaměstnavatele nepříjemná, byla nelegální, jak tvrdí někteří političtí představitelé.

Absence další právní úpravy práva na stávku neznamená totiž popření práva na stávku. Podmínky tohoto práva a jeho meze prozatím řeší namísto právní úpravy (zákona) ad hoc (případ od případu, pokud dojde k soudnímu sporu) judikatura (stanoviska a rozhodovací praxe soudů).

Při každé stávce, stejně jako při té prosincové, která není zákonem o kolektivním vyjednávání upravena (jde o stávku mimo rámec kolektivního vyjednávání), dochází k polemikám o její zákonnosti, resp. souvisejícím případném porušení právních povinností vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Judikatura se postupně ustálila na názoru, že neexistence právní úpravy neznamená negaci práva na stávku. Je třeba si v této souvislosti (při řešení těchto otázek) uvědomit, že ústavní Listina upravuje právo na stávku jako součást práv hospodářských, sociálních a kulturních.

Kdy je stávka legální?

Aby bylo možno konstatovat, že se v konkrétním případě jedná o realizaci práva na stávku ve smyslu příslušného ustanovení Listiny základních práv a svobod, a stávka je tedy legální (a zaměstnance za přerušení práce nelze postihnout), je nutno zkoumat, zda se jedná o stávku, na kterou předmětné ustanovení dopadá.

Z názvu příslušné hlavy Listiny je zřejmé, že se stávka musí týkat hospodářských, sociálních a kulturních práv. Právo na stávku je tedy zaručeno jen tehdy, jestliže je prostředkem obrany jiných hospodářských nebo sociálních zájmů zaměstnanců u jejich zaměstnavatelů; jenom taková stávka požívá právní ochrany. Čtěte také: 7 daňových změn, po kterých budete mít hlouběji do kapsy

Postihy za nelegální stávku

Stávka ve všech ostatních situacích, jejímž účelem není obrana a ochrana hospodářských a sociálních zájmů, nýbrž prosazování například personálních zájmů pracovníků, je porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (dříve šlo o porušování tzv. pracovní kázně). Porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci pak může vyústit v rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele – výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru.

Prosincovou stávku jistě lze označit za politickou, neboť stávkující vyjadřují své politické názory – staví se proti, ať již uzákoněným nebo teprve chystaným dalším úsporným opatřením vládní koalice, ovšem stávkující bezpochyby hájí své hospodářské a sociální zájmy. Proto je stávka legální a stávkující by neměli být za přerušení práce zaměstnavateli postihováni.

Zaměstnancům, kteří se zúčastní stávky samozřejmě za dobu, kdy nebudou pracovat, nenáleží mzda nebo plat, nejsou však povinni žádat zaměstnavatele o poskytnutí neplaceného volna (tj. bez náhrady mzdy nebo platu). Nelze ani vyloučit, aby si na den stávky zaměstnanci dohodli čerpání dovolené (takový postup, kdy zaměstnanci před časem preventivně demonstrovali proti škrtům vlády ve výdajích na sociální opatření a čerpali v ten den dovolenou, vzbudil nepatřičné posměšky, avšak šlo o právně konformní postup).

Použitá literatura: Čadová, A.: Zaměstnanci ve stávce, PSK č. 4/2008, Linde nakladatelství, s­.r.o.