Ministerstvo práce a sociálních věcí s únorovým přehledem uhrazených záloh rozešle zhruba 600 000 podnikatelům také dopis s upozorněním, s jakou výší důchodu počítat v případě, že budete odvádět na sociálním pojištění jen minimální zálohy.
Dopis spolu s inventurou plateb dostanou OSVČ, které vykonávají hlavní činnost. OSVČ s vedlejší činností nebo těm, které už pobírají důchod, adresován nebude.
V dopise, který prostřednictvím ČSSZ posíláme společně s inventurou plateb za loňský rok, vysvětlujeme rozdíly v důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a zaměstnanců. Poukazujeme na to, že ve stáří mohou OSVČ kvůli nízkým odváděným platbám na sociální pojištění pocítit razantní snížení životní úrovně,
vysvětlila na tiskové konferenci ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
Minimální zálohy platí větší polovina OSVČ
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) upozorňuje, že roce 2014 činila za zaměstnance roční platba pojistného na důchodové pojištění průměrně 76 116 Kč, zatímco za OSVČ průměrných 32 184 Kč. Z toho vyplývá, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění je u OSVČ vykonávajících hlavní činnost většinou výrazně nižší než vyměřovací základ zaměstnanců.
Vyměřovací základ má přitom zásadní dopad na budoucí důchod. U zaměstnance je každý rok základem celý hrubý příjem. U OSVČ vykonávající hlavní činnost je ale základem obvykle jen zákonné minimum, což je polovina daňového základu. Pokud máte jako OSVČ příjmy, které odpovídají přibližně průměrné mzdě zaměstnance, tzn., že rozdíl mezi příjmy a výdaji činí 26 tisíc měsíčně, vám se na rozdíl od něj započte jako základ pro výpočet důchodu pouze polovina, tj. 13 tisíc Kč na měsíc, neboť z této částky odvedete pojistné na důchodové pojištění,
vysvětlila v dopise pro OSVČ ministryně Marksová.
Ta dále upozorňuje na to, že situaci ještě více zhoršuje výdajový paušál: Na jedné straně sice funguje jako pozitivní podpora podnikání, na druhé straně ale snižuje základy pro placení pojistného v porovnáním s vykazováním podle daňové evidence.
Příklad
OSVČ pan Novák má za rok příjmy ve výši 600 tis. Kč a uplatňuje 60% výdajový paušál. Daňový základ se tedy po odečtení výdajů (360 000 Kč) rovná částce 240 000 Kč.
Vyměřovací základ, ze kterého odvede pojistné na důchodové pojištění, činí polovinu daňového základu, tedy 120 000 Kč.
V případě, že reálné výdaje pana Nováka dosahují např. jen 50 %, je jeho čistý příjem 300 000 Kč, což odpovídá měsíční částce 25 000 Kč. Měsíční vyměřovací základ naproti tomu bude ve výši 10 000 Kč (120 000 / 12).
Zdroj: dopis MPSV pro OSVČ
K polovině minulého roku Česká správa sociálního zabezpečení evidovala 592 538 OSVČ s hlavní činností. Podle odhadů MPSV si přitom platí minimální zálohy 50–60 % z nich, tedy kolem 300 000 lidí.
Jaký budete mít důchod s minimální zálohou?
Ministryně Marksová v dopise připomíná, že si každá OSVČ může stanovit základ pro placení pojistného dobrovolně i vyšší, což se v praxi děje jen výjimečně.
Pro představu jsou v dopise uvedeny tři příklady výpočtu starobního důchodu přiznaného v minulém roce, které vychází z doby pojištění v délce 45 let, výkonu samostatné výdělečné činnosti od roku 1990 až 2014 a různých vyměřovacích základů podle výše zálohy. V období od roku 1986 do roku 1990 byla místo výdělků dosazena do výpočtu vyloučená doba. (Rozhodným obdobím pro výpočet důchodu přiznaného v roce 2015 jsou právě roky 1986–2014.) Základ pro výpočet důchodu je podle ministerstva průměr měsíčních vyměřovacích základů vynásobených koeficientem, který zohledňuje růst mezd. Přečtěte si také: Jak na výpočet důchodu pro rok 2016
Platba minimálních záloh
První příklad spočtený na kalkulačce MPSV předpokládá vyměřovací základ ve výši zákonného minima, tedy případ, kdy bude OSVČ platit jen minimální zálohy. Základ pro výpočet důchodu pak bude 4989 Kč a výše starobního důchodu 5768 Kč.
Platba dvojnásobku zákonného minima
Druhý příklad uvažuje vyměřovací základ ve výši dvojnásobku minima, kdy základ pro výpočet důchodu bude 9978 Kč a důchod pak 9136 Kč.
Platba čtyřnásobku minima
V případě, že by OSVČ měla dosáhnout na důchod, který se pohybuje kolem dnešního průměru, bude muset platit na zálohách čtyřnásobek minima. Základ pro výpočet důchodu pak bude 19 955 Kč a důchod 11 751 Kč.
| Příklad | Vyměřovací základ | Základ pro výpočet důchodu | Výše starobního důchodu |
|---|---|---|---|
| 1 | zákonné minimum | 4989 Kč | 5768 Kč |
| 2 | dvojnásobek minima | 9978 Kč | 9136 Kč |
| 3 | čtyřnásobek minima | 19 955 Kč | 11 751 Kč |
Zdroj: MPSV
Minimální záloha na sociální pojištění vzrostla v letošním roce na 1972 Kč měsíčně. Abyste tedy dosáhli na průměrný důchod, museli byste platit každý měsíc na zálohách necelých osm tisíc korun.
O tom, že OSVČ platící minimální zálohy získá nárok jen na nízký důchod, není pochyb. Pokud nepovažujete platbu záloh na pojistné vzhledem k výsledné výši starobního důchodu (s přihlédnutím k tomu, že se jej ani nemusíte dožít) za „investici s dostatečným výnosem“, využijte jiných cest, jak se na stáří zajistit. Jednou z možností je třetí pilíř, další třeba dlouhodobé investování či pořízení nemovitosti, která bude generovat měsíční příjem, co spolu se starobním důchodem zajistí vyšší životní úroveň. A jak praví ex analytik Raiffeisenbank Aleš Michl, další smysluplnou investicí jsou vaše děti, které vám (snad) pomohou.
Jak na tom jste vy osobně? To můžete zjistit v kalkulačce MPSV. Aby výpočet co nejvíce odpovídal realitě, požádejte vaší okresní správu sociálního zabezpečení o bezplatné vystavení tzv. Informativního osobního listu důchodového pojištění, kde najdete přehled základů, ze kterých jste platili pojistné, a celkový součet dob důchodového pojištění včetně případných náhradních dob pojištění.
ČLÁNKY DO MAILU