Hlavní navigace

Jaké jsou a jaké mohou být příjmy nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání)?

19. 1. 2021
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Dalibor Z. Chvátal
Jaké příjmy lze mít souběžně s podporou nebo při registraci na úřadu práce? Odpovídáme na čtenářské dotazy.

Uchazečům o zaměstnání bez nároku na podporu není povolen jen výdělek do poloviny minimální mzdy v tzv. nekolidujícím zaměstnání, ale i jiné výdělečné činnosti, které nebrání registraci na úřadu práce. Jaké to jsou? A jaké činnosti nebrání dokonce ani současnému pobírání podpory v nezaměstnanosti?

Čtenářka, která ráda, velmi často, neúnavně a zaníceně a nemilosrdně kritizuje (strhává) mé články, skrývající se za ďábelskou přezdívkou (nickem) „Jiřina666“ se ptá  pod jedním z aktuálních článků, zda si uchazeč o zaměstnání může přivydělávat autorskými honoráři do 10 000 Kč měsíčně.

Tak se pokusím obměkčit čtenářku tímto článkem, když jí odpovím, ačkoliv musím upozornit, že tuhle otázku už jsme probírali a zodpovídali, a to relativně nedávno ve článku Kolik a jak si můžete přivydělávat, když jste vedeni na úřadu práce?

Tímto článkem odpovíme i dalším čtenářům, kteří se dotazovali na problematiku podpory v nezaměstnanosti a kladli další otázky kolem registrace na úřadu práce prostřednictvím e-mailu, ačkoliv všechno už jsme řekli (napsali) – vězte, že na našem serveru najdete mnoho užitečných a fundovaných informací, jen je pochopitelně třeba si je vyhledat.

Registrace na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání

Jestliže se jde někdo na úřad práce registrovat, tak většinou pro podporu. Nové zaměstnání až tak neočekává – flákač, parazit na sociálních dávkách určitě ne, tomu jde jen o sociální dávku, a realista, pracant ví, že dobré zaměstnání si musí sehnat sám, že na úřad spoléhat nemůže. Ale my chceme hlavně napsat to každému zřejmé a pochopitelné, že tedy základním příjmem uchazeče o zaměstnání je podpora v nezaměstnanosti. Podrobnosti jsme jako každý rok (buď koncem roku, nebo hned začátkem nového kalendářního roku) přinesli v článku Maximální podpora v nezaměstnanosti stoupne na více jak 22 tisíc měsíčně.

Běžná sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1, 4 nebo 7 měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče o zaměstnání, kterého dosáhl v posledním zaměstnání, nebo jeho vyměřovacího základu (pokud podnikal jako osoba samostatně výdělečně činná), a to přepočteného na 1 kalendářní měsíc.

Takže z toho plyne, že pro výši podpory v nezaměstnanosti je určující dosažený čistý výdělek (mzda), a to průměrný výdělek (jak se tento zjišťuje, určuje, počítá, jsme vysvětlovali v článku Víte, že můžete vydělat více, když nepracujete, než když pracujete?), pro délku podpůrčí doby pak věk uchazeče o zaměstnání. 

Výše podpory v nezaměstnanosti však má svůj strop. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 20 075 Kč měsíčně, jestliže žádost o podporu byla podána po 31. prosinci 2020, tedy letos v roce 2021. (Jestliže byla žádost o podporu v nezaměstnanosti uplatněna ještě do 31. prosince 2020, pak její maximální možná výše činí 19 389 Kč měsíčně.)

Příklady

1) Na úřadu práce se registroval jako uchazeč o nové zaměstnání ze zaměstnání propuštěný dobře odměňovaný pracovník ve věku 39 let, jehož poslední průměrný výdělek činil 44 000 Kč čistého měsíčně. Jelikož je mu 39 let, může podporu pobírat až 5 měsíců.

1. a 2. měsíc má nárok na 65 % posledního průměrného měsíčního výdělku, což by bylo 28 600 Kč, jenže maximum je 20 075 Kč, má tedy nárok na 20 075 Kč (samozřejmě čistého),

3. a 4. měsíc má nárok na 50 % posledního průměrného měsíčního výdělku, což by bylo 22 000 Kč, má tedy nárok na maximum 20 075 Kč,

5. měsíc má nárok na 45 % posledního průměrného výdělku, což je 19 800 Kč (to už je méně než zákonné maximum).

2) Na úřadu práce se registroval ze zaměstnání propuštěný hůře odměňovaný pracovník ve věku 61 let, jehož poslední průměrný výdělek činil 20 000 Kč čistého měsíčně. Jelikož je mu 61 let, může podporu pobírat až 11 měsíců.

1. a 2. měsíc má nárok na 65 % posledního průměrného měsíčního výdělku, tedy 13 000 Kč (čistého),

3. a 4. měsíc má nárok na 50 % posledního průměrného měsíčního výdělku, tedy na 10 000 Kč,

5. až 11. měsíc má nárok na 45 % posledního průměrného výdělku, tedy na 9000 Kč.

Povolený výdělek v nekolidujícím zaměstnání

Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, může, a to během doby, kdy je evidován jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce, pracovat v nekolidujícím zaměstnání, ale musí to úřadu nahlásit a nesmí mu to bránit v plnění povinností uchazeče o zaměstnání.

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (na rozdíl od nároku na podporu v nezaměstnanosti) nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti (nikoliv dohody o provedení práce), pokud měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy – čili v roce 2021 částku 7600 Kč, přičemž pokud by nezaměstnaný vykonával více takových činností, výdělky se sčítají.

Výkon práce v takovém zaměstnání musí uchazeč nahlásit úřadu práce při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo v den nástupu do výdělečné činnosti a ta mu nesmí bránit v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od úřadu práce.

Možnost pracovat a vydělávat si v nekolidujícím zaměstnání je tedy určena uchazečům, kteří nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti buď vůbec, nebo před vznikem nároku na sociální dávku, jestliže dochází k jeho odkladu, protože jim bylo v posledním zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné nebo odchodné.

Další možné povolené příjmy

Příjem z nekolidujícího zaměstnání ve výši do poloviny minimální mzdy však není zdaleka jediným příjmem, který můžete pobírat, i když jste uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce, jen nesmíte současně pobírat podporu v nezaměstnanosti.

Můžete být společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným nebo komanditistou komanditní společnosti nebo ředitelem obecně prospěšné společnosti anebo vedoucím organizační složky zahraniční právnické osoby vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou jste touto společností odměňováni, pokud vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Můžete být členem představenstva nebo správní rady nebo statutárním ředitelem akciové společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou jste společností odměňováni, pokud vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Můžete být členem dozorčí rady obchodní společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou jste touto společností odměňováni, pokud vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Můžete být členem družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k družstvu pro družstvo práci, za kterou jste družstvem odměňováni, pokud vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy (to se hodí zvláště představitelům bytových družstev, ale zákon o zaměstnanosti nepamatuje na představitele společenství vlastníků – bytových a nebytových jednotek).

Můžete být osobou pověřenou obchodním vedením, jestliže tuto činnost vykonáváte za odměnu mimo pracovněprávní vztah a vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Co je povoleno i k podpoře v nezaměstnanosti

Všechny uvedené činnosti můžete za úplatu vykonávat, i když jste uchazeči o zaměstnání, pokud nepobíráte současně podporu v nezaměstnanosti, ale nesmíte si vydělat více než polovinu minimální mzdy, přičemž se do toho počítá příjem i z případného (současně vykonávaného) nekolidujícího zaměstnání.

Žádnou z uvedených činností tedy nesmíte vykonávat (a pochopitelně nesmíte z nich mít ani onen omezený příjem ve výši poloviny minimální mzdy), pokud chcete pobírat podporu v nezaměstnanosti.

Existuje však jedna výjimka. Zákaz výkonu uvedených činností neplatí pro člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením bytového družstva.

A pak jsou tu činnosti, se kterými zákon nepočítá, nepamatuje na ně, a které vykonávat můžete, i když pobíráte (nebo nepobíráte) podporu v nezaměstnanosti – např. můžete:

rozprodávat svůj majetek, ať drobnosti, nebo cennosti, ať už movitý, nebo nemovitý (dům, pozemek), ať už příjem z prodeje podléhá, nebo nepodléhá dani z příjmu, a to i kdybyste inkasovali částky v řádu milionů. (O zpřísnění daně z příjmu v souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitosti jsme psali: Kdy zaplatíte z příjmu z prodeje nemovitosti daň?)

Též můžete mít i dotazované příjmy z autorských honorářů do 10 000 Kč měsíčně, ale opravdu musí jít přesně o honoráře přesně v dikci zákona o daních z příjmů (jeho ust. § 7 odst. 6) – ne třeba o příjmy třeba za knihu, byť by byly nízké – nižší než 10 000 Kč, ale opravdu o příjmy z autorských honorářů za příspěvky do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize (plynoucí ze zdrojů na území České republiky) ve výši do 10 000 Kč za měsíc od jednoho plátce (jak jsme o nich psali tady nebo v článku Nejvyšší daň z příjmu fyzických osob platí autoři. Proč jim nemůže být snížena?).

Ale moc se jimi radši nechlubte. Garantujeme vám, že takové příjmy jsou legální i během registrace na úřadu práce, jakož i v době pobírání podpory v nezaměstnanosti, a hlásit úřadu práce je nemusíte, ovšem totéž vám už nemusí tvrdit konkrétní úředníci na tom kterém úřadu práce. Schválně jsme obeslali, a to už dříve, ne až na základě čtenářského dotazu, před časem některé pobočky úřadu práce podobným dotazem a dostali jsme zcela rozdílné a mnohdy protiprávní odpovědi. Někde by vám podporu upřeli, někde ne.

skoleni_15_4

S autorskými honoráři si v praxi neumějí poradit mnohé instituce, jak státní, tak soukromé. Ale na jedno vás musíme upozornit, hovoříme o možnosti je pobírat současně s podporou v nezaměstnanosti nebo během registrace na úřadu práce, ale nemáme na mysli situaci dlouhodobě nezaměstnaných, kteří žádají o dávky hmotné nouze! To už je zcela jiná situace, kterou se v tomto článku nezabýváme. 

Soustavný příjem z autorských honorářů do novin, časopisu, televize, rozhlasu by musel úřad u člověka, který žádá o dávky hmotné nouze, zohlednit, musel by je brát, započítat, jako příjem a upřít mu peněžitou pomoc nebo mu ji adekvátně snížit.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).