Hlavní navigace

Nejvyšší daň z příjmu fyzických osob platí autoři. Proč jim nemůže být snížena?

24. 11. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Diskutuje se o zrušení zdanění na principu superhrubé mzdy. Mělo by to snížit daňovou zátěž zaměstnanců. Ale snížení zdanění autorů, které se zvýšilo právě kvůli zavedení superhrubé mzdy, všichni odmítají. Proč?

Proč všichni odmítají snížení nedůvodně vysoké daňové zátěže (nadměrného zdanění) autorských honorářů především za příspěvky do novin a časopisů ve výši do 10 000 Kč za měsíc od jednoho plátce, která je podstatně vyšší než zdanění jiných samostatných výdělečných aktivit, vám neřekneme. Ani my nevíme, proč jsou autoři trnem v oku Ministerstvu financí, poslancům a tak podobně. My vám jen vysvětlíme, v čem je problém, a přiblížíme zákonodárnou iniciativu, kterou si nikdo neosvojil, ani vládní koalice, ani opozice.

Daň autorům zvýšili, protože ji zvýšili všem, nyní ji ostatním snižují, ale autorů se to netýká

V souvislosti se zrušením zdanění v principu tzv. superhrubé mzdy se zapomnělo na to, že v souvislosti s jejím zavedením byla zvýšena daňová sazba z příjmů autora za příspěvek (dle § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů) do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jestliže úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč, a to z někdejších 10 % na 15 %.

Tato daň je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně – 15 %, jak je upravena v dosavadním § 36 odst. 2 písm. p) zákona o daních z příjmů. Proto by výše této daně měla být přinejmenším vrácena na původní nižší úroveň.

Opozice, poslanci koalice ani vláda. Nikdo se ke zjednání daňové spravedlnosti nemá

Předlohu změny zákona o daních z příjmů připravil jeden legislativní poradce působící v Poslanecké sněmovně, kterého nebudeme jmenovat. (Vždyť se jí případně může chlubit někdo, kdo opravdu má právo předkládat návrhy zákonů podle Ústavy ČR, když si ji osvojí.) Nabídl ji a to, aby byla uplatněna jako návrh novely zákona nebo pozměňovací návrh k aktuálně projednávané širší novele daňových předpisů, nejprve jedné opoziční straně.

Ta ji nepřijala, návrh nepředložila. Nicméně někteří poslanci této strany uznali logiku, důvodnost a správnost návrhu a oslovili poslance vládní strany, resp. strany, která je jakýmsi tichým společníkem, podporovatelem vlády. Původně se zástupci této strany líbila, ale nakonec ji odmítl a nepodal příslušný návrh. Přece jenom se ještě poslanci, kterým byl návrh předložen původně, tedy opoziční strany, pokusili něco udělat, nabídli zákonodárnou iniciativu k osvojení poslancům hlavní vládní strany.

Jenže ani oni návrh nepodali, myšlenku, koncept, předlohu jen předali Ministerstvu financí, které právě jejich strana personálně obsadila. A tam to zajisté skončí. Tím byla zajímavá a důvodná zákonodárná iniciativa doslova zabita. Proč? To nevíme, to už jsme přiznali. Ale třeba nám to někdo vysvětlí.

Autorům je upřeno zúčtování daně

V úvodu popsaná speciální daň z příjmu (fyzických osob) pro autory je přitom
konečná a nelze ji na rozdíl kupříkladu od srážkové daně vybírané z příjmů ze závislé činnosti v zaměstnání (dle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů) následně zúčtovat po skončení zdaňovacího období, nelze ji (odvedenou částku daně) započíst na jinou daňovou povinnost, ale především ani nelze využít daňových výhod, kupříkladu slevy na dani. (Uvedené příjmy se do daňového přiznání nezahrnují.)

Jak zúčtovat třeba příjmy z brigády konané na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, jsme vysvětlovali v článku: Jakou si vybrat smlouvu na brigádu, abyste měli co nejmenší odvody?

Nezasloužili by si autoři stejnou či analogickou možnost?

Autorům jsou upřeny elementární daňové výhody, jako třeba sleva na dani

Při výkonu autorské činnosti, která je odměňována honoráři do 10 000 Kč za měsíc včetně, nelze ani uplatnit, jako je tomu běžné u jakékoliv jiné podnikatelské činnosti, náklady – výdaje na dosažení příjmu (ani ve skutečné výši, ani výdajovým paušálem. To je možno až u autorských příjmů nad 10 000 Kč).

Lze tedy uvažovat o tom, že úprava zdaňování příjmů autorů – spisovatelů, scénáristů, textařů, badatelů, reportérů – do 10 000 Kč za měsíc je dlouhodobě diskriminační, přinejmenším krajně nespravedlivá.

Příklad

Autor je externím publicistou u 4 vydavatelů vydávajících časopis, kam přispívá svými texty, od nichž pobírá měsíční odměnu – honorář 7000 Kč, tedy celkem 28 000 Kč za měsíc, na dani tak odvede 4200 Kč za měsíc, aniž by mohl uplatnit výdaje na dosažení příjmu, aniž by mohl uplatnit slevu na dani. Za zdaňovací období kalendářního roku (12 měsíců) odvede 50 400 Kč na dani, aniž by mohl uplatnit slevu na dani (zejména 24 840 Kč na samotného poplatníka).

Pokud by jeho příjmy byly zdaňovány standardně (jako autorské příjmy nad 10 000 Kč; jako příjmy jiných svobodných povolání nebo například příjmy advokátů), mohl by uplatnit výdaje ve skutečné výši nebo ve výši 40 % příjmu a uplatnit slevu na dani. Potom by odvedl na dani jen 5400 Kč za rok.

Rozdíl ve zdanění stejného příjmu autora a jiného obdobného povolání tedy v uvedeném příkladě činí 45 000 Kč za rok v neprospěch autora.

Dodejme jen pro úplnost, že kritizovaná daňová zátěž se netýká novinářů – zaměstnanců nebo OSVČ, kteří pobírají odměnu nad 10 000 Kč, tedy kmenových redaktorů, reportérů atp., ale opravdu jen externistů, příležitostných autorů, přispěvatelů.

Absurdní, paradoxní, nelogické, nevysvětlené

Nejen za nespravedlivou, nadmíru daňově zatěžující lze označit kritizovanou právní úpravu, ale také za absurdní. Je třeba si uvědomit, že zdanění srážkovou daní u plátce (bez možnosti uplatnění nákladů – výdajů na dosažení příjmu, honoráře a bez možnosti uplatnění slevy na dani a dalších daňových výhod) se vztahuje na honorář za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize do 10 000 Kč za měsíc u jednoho plátce, nikoliv, jde-li o jiný příjem z autorských práv, byť obdobný nebo vyplývající ze stejné činnosti.

Zdanění srážkovou daní se tak nevztahuje například na příjem za vydání knihy, ty jsou zdaňovány jako příjmy svobodných povolání, s možností uplatnění nákladů-výdajů i daňových výhod.

Příklad

Autor napíše text, třeba cestopis, za který obdrží honorář 10 000 Kč. Náklady na sepsání mohou pochopitelně činit i více než 10 000 Kč, ale řekněme, že činí právě 10 000 Kč. Pokud jej vydá časopisecky, zaplatí daň 1500 Kč, kterou mu srazí vydavatel. Pokud mu jej (stejný text) nakladatel vydá jako knihu, neperiodickou publikaci, může autor uplatnit skutečné výdaje, nezaplatí tedy žádnou daň, přičemž může vykázat i daňovou ztrátu nebo může uplatnit výdajový paušál 40 % a vznikne mu daňová povinnost ve výši 900 Kč, avšak může využít slevy na dani, takže případně nezaplatí žádnou daň.

Nešlo by o výhody, ale o získání rovného přístupu, standardu, jaký mají jiní poplatníci

Z uvedených důvodů předloha potenciální novely zákona o daních z příjmů nebo pozměňovacího návrhu k jiné projednávané novele navrhovala srážkovou daň pro shora specifikované autorské honoráře (za příspěvky do 10 000 Kč za měsíc od jednoho plátce) snížit z 15 % na 10 % nebo 5 %. Změna by přitom měla být trvalá, a ne jen dočasná. (U zrušení zdanění na principu superhrubé mzdy bylo navrženo jak trvalé, tak dočasné zrušení na 2 roky.) Změna je jistě žádoucí, i kdyby nakonec zdanění na principu superhrubé mzdy zrušeno nebylo.

Zachraňují snad státní rozpočet příležitostní autoři?

Provedená změna by jistě neměla významný negativní dopad na státní rozpočet – autoři jistě nejsou jeho hlavním přispěvatelem, naopak výrazně pomůže osobám, které honoráře do 10 000 Kč pobírají, jako například spisovatelé povídek a jiných textů pro časopisy, publicisté, externí novináři, badatelé, reportéři, autoři odborných článků.

Je třeba si uvědomit, že pokud je někdo nikoliv příležitostným, ale profesionálním autorem, například publicistou, který pobírá uvedené příjmy, jistě mu, jako je tomu u každé samostatné výdělečné činnosti, vznikají náklady, výdaje s takovou činností, které nemůže uplatnit.

školení prosinec - daně a účetnictví novinky 2022

V zájmu jednoduchosti a ponechání dosavadního (nikoliv nejvhodnějšího) přístupu (koncepce – zdanění srážkovou daní u plátce) nebylo proto navrženo (jak by bylo optimální), aby uvedené příjmy byly zdaňovány jako jiné příjmy z podnikatelské činnosti, ale na druhou stranu bylo navrženo alespoň snížení daňové zátěže.

Přesto se to nikomu z povolaných zjevně nelíbí. Ani taková maličkost (formálně jen 2 novelizační body zákona o daních z příjmů – a koukněte se někdy, jak je dlouhý, kolikrát byl novelizován, jak dlouhé jsou jeho novely) jako zrovnoprávnění autorů se neujalo. Ještě jednou se asi marně ptáme: Proč?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).