Hlavní navigace

Kolik a jak si můžete přivydělávat, když jste vedeni na úřadu práce?

Autor: Dalibor Z. Chvátal
Tomáš Zilvar

Uchazečům o zaměstnání není povoleno jenom tak zvané nekolidující zaměstnání, ale i další výdělečné činnosti, které nebrání registraci na úřadu práce. Jaké to jsou? A jak si můžete přivydělat a současně pobírat podporu v nezaměstnanosti?

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Mnozí nezaměstnaní, kteří skončili na delší dobu na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, ale i jiní lidé, vědí o možnosti vydělávat si v tak zvaném nekolidujícím zaměstnání, pokud už nepobírají podporu v nezaměstnanosti. Ovšem příjem z nekolidujícího zaměstnání, a to do částky ve výši poloviny minimální mzdy, není zdaleka jediným, a to přímo zákonem předvídaným příjmem, který můžete jako uchazeč o zaměstnání zcela legálně mít, pokud nepobíráte podporu v nezaměstnanosti.

Dále máte podle zákona o zaměstnanosti nárok na příjmy limitované polovinou minimální mzdy (tedy v roce 2019 částku 6675 a v roce 2020 částku 7300 Kč hrubého za měsíc). S těmito příjmy počítá přímo zákon. Dále to mohou být například příjmy z autorských honorářů za příspěvky do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize (plynoucí ze zdrojů na území České republiky) ve výši do 10 000 Kč za měsíc od jednoho plátce. Těch je možno dosahovat i v měsících, za něž náleží podpora v nezaměstnanosti. Věci znalí lidé jistě mohou jmenovat i další příjmy z jiných činností, které lze zcela legálně, tedy nikoliv z práce na černo, pobírat i během evidence úřadem práce.

Co je povoleno během evidence na úřadu práce

Příjem z nekolidujícího zaměstnání ve výši do poloviny minimální mzdy není tedy zdaleka jediným příjmem, který můžete pobírat, i když jste uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce, jen nesmíte současně pobírat podporu v nezaměstnanosti. Pokud jako uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce ještě nepobíráte podporu v nezaměstnanosti, protože jste v posledním zaměstnání, respektive z posledního zaměstnání před registrací dostali odstupné, odchodné nebo odbytné. (Pak totiž máte nárok na podporu v nezaměstnanosti až po uplynutí doby zásadně určené podle počtu měsíců, která odpovídá násobkům průměrného výdělku, podle nichž byla určena výše vašeho zákonem zaručeného odstupného a jiných plnění při rozvázání pracovních poměrů.)

Nebo už na podporu v nezaměstnanosti nemáte nárok, protože jste vyčerpali podpůrčí dobu (tedy pobírali ji po maximální dobu, podle vašeho věku 5, 8, nebo 11 měsíců). Nebo (už) nepobíráte podporu v nezaměstnanosti (protože vám vypršela podpůrčí doba a stále nemáte vhodnou práci).

Možná vám nárok na podporu v nezaměstnanosti vůbec nevznikl:

  • můžete být společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným nebo komanditistou komanditní společnosti nebo ředitelem obecně prospěšné společnosti anebo vedoucím organizační složky zahraniční právnické osoby vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou jste touto společností odměňováni, pokud vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy,
  • můžete být členem představenstva nebo správní rady nebo statutárním ředitelem akciové společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou jste společností odměňováni, pokud vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy,
  • můžete být členem dozorčí rady obchodní společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou jste touto společností odměňováni, pokud vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy,
  • můžete být členem družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k družstvu pro družstvo práci, za kterou jste družstvem odměňováni, pokud vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy (to se hodí zvláště představitelům bytových družstev, ale zákon o zaměstnanosti nepamatuje na představitele společenství vlastníků – bytových a nebytových jednotek),
  • můžete být osobou pověřenou obchodním vedením, jestliže tuto činnost vykonáváte za odměnu mimo pracovněprávní vztah a vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Co je povoleno, i když pobíráte podporu

Všechny uvedené činnosti můžete za úplatu vykonávat, i když jste uchazeči o zaměstnání, pokud nepobíráte současně podporu v nezaměstnanosti, ale nesmíte si vydělat více než polovinu minimální mzdy, přičemž se do toho počítá příjem i z případného (současně vykonávaného) nekolidujícího zaměstnání. Sice nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale požíváte dalších jiných výhod uchazečů o zaměstnání, a to zejména, že na vás platí zdravotní pojištění stát a doba evidence na úřadu práce se vám počítá do doby potřebné pro vznik nároku na starobní důchod.

Žádnou z uvedených činností však nesmíte vykonávat (a pochopitelně nesmíte z nich mít ani onen omezený příjem ve výši poloviny minimální mzdy), pokud chcete pobírat podporu v nezaměstnanosti. Existuje však jedna výjimka. Zákaz výkonu uvedených činností neplatí pro člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením bytového družstva.

dan_nemovitost

Nekolidující zaměstnání není tak výhodné jako dříve

A jak už bylo předesláno, zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání

  • výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo 
  • výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti (ne dohody o provedení práce), pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Těmto činnostem se říká nekolidující zaměstnání a na něj si příště posvítíme podrobně. Podíváme se na změny, které nastanou od 1. ledna 2020 v souvislosti se zvýšením minimální mzdy. I když se každoročně zvyšuje minimální mzda, a tedy i povolená výše přivýdělku v nekolidujícím zaměstnání, není to zdaleka tak výhodné, jak to bývalo. I přes veškeré a v posledních letech docela razantní valorizace minimální mzdy jste si nemohli v roce 2018 a 2019 vydělat čistého tolik, kolik už v roce 2017. Teprve v roce 2020 si budete moci čistého vydělat tolik, kolik právě v roce 2017, respektive o něco více.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).