Hlavní navigace

Jaká spotřebitelská práva máte při uzavření smlouvy na dálku?

Autor: Depositphotos
Kdy odpovídáte za snížení hodnoty dodaného zboží jeho poškozením a kdy ne? O čem vás jako spotřebitele musí prodávající podnikatel poučit? Co všechno můžete reklamovat a kdy pro vás neplatí obchodní podmínky prodávajícího?
Tomáš Zilvar
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Paní uzavřela prostřednictvím e-mailové komunikace s prodejcem smlouvu o koupi stolu. Po instalaci stolu si jej zákaznice prohlédla společně s jednatelem dodávající firmy a v dodacím listu potvrdila jeho převzetí, aniž by mu vytkla jakoukoliv vadu. V den dodání tedy stolu nevytkla žádnou vadu, ovšem druhý den prodávajícímu sdělila, že dodaný stůl má poškozenou nohu.

Jedna z noh stolu byla odřená, a navíc nižší než zbylé nohy stolu, takže se stůl kýval; z těchto důvodů kupující žádala o výměnu za nový kus. Tuto reklamaci prodejce zamítl. Kupující poté od kupní smlouvy odstoupila, ale prodejce jí odmítl vrátit plnou kupní cenu – ponechal (strhl) si z kupní ceny 2780 Kč jako náhradu škody. (Za stůl uhradila kupující částku 29 810 Kč, z čehož 2000 Kč byla cena dopravy a instalace stolu.) Prodávající tvrdil, že stůl při dodání žádnou vadu neměl, zákaznice mohla poškození nohy stolu způsobit sama např. nesprávnou manipulací s výrobkem. Proto měl za to, že mu odpovídá podle § 1833 OZ za snížení hodnoty zboží stolu, k němuž došlo kvůli poškození.

Prodávající měl za to, že kupující nedodržela svou povinnost plynoucí z obchodních podmínek, protože si při přebírání zboží dostatečně nezkontrolovala. Dle jeho obchodních podmínek totiž platí, že pozdější reklamace výrobků se zjevnými vadami nebudou uznány. Jelikož stůl měl výškově nastavitelné nohy, k poškození jedné z nich mohlo dojít v důsledku chybné manipulace ze strany zákaznice. Kupující mu oproti tomu marně namítala, že se obchodní podmínky na její kupní smlouvu nevztahují, neboť byla uzavřena prostřednictvím e-mailové komunikace, a nikoliv internetového obchodu. A pochopitelně odmítla, že by stůl poškodila, a dále uvedla, že o výškové nastavitelnosti nohou nebyla poučena.

Distanční smlouva uzavřená na dálku a práva a nároky z ní vyplývající

Kupující se proto posléze domáhala zaplacení (vrácení) oněch 2780 Kč soudní cestou, jenže soud prvního stupně její žalobu zamítl. Jelikož byla kupní smlouva uzavřena e-mailem (tzv. na dálku – distančním způsobem), a nikoliv skrze webové rozhraní internetového obchodu, obchodní podmínky umístěné na těchto webových stránkách se na kupní smlouvu a daný případ skutečně nevztahují, uznal soud. Kupující však neprovedla včas řádnou prohlídku zboží dle § 2104 OZ, kterou provést měla a při ní by vadu objevila.

Odřená noha stolu je zjevnou vadou, kterou mohla odhalit již v den dodání stolu, a to zejména pokud by poškození této nohy navíc způsobovalo i nestabilitu stolu. Podle soudu se na případ nevztahuje ani § 2161 odst. 2 OZ, podle něhož platí, že projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Podle soudu se totiž toto ustanovení vztahuje na případy, kdy se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí teprve projeví, a netýká se zjevných vad zboží při převzetí. Jelikož kupující neprovedla včas řádnou prohlídku zboží, neuplatnila práva z vadného plnění včas ve smyslu § 2112 OZ, a proto jí nelze přiznat práva z vadného plnění a nenáleží jí nárok na vrácení zbytku kupní ceny, uzavřel soud.

Reklamací do 10 000 Kč se zabývá jen nejnižší soud

K vyšší obecné soudní instanci si kupující podat odvolání nemohla, protože se soudila o tzv. bagatelní částku – do 10 000 Kč. Odvolání totiž není podle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč (k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží); to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání, jak jsme už vysvětlovali v tomto článku.

Jak je chráněn spotřebitel jako kupující

U obecného soudu neúspěšná žalující kupující tedy podala ústavní stížnost k Ústavnímu soudu a ten svým nálezem (spis. zn. II. ÚS 2778/19, ze dne 5. listopadu 2019) rozsudek soudu prvního stupně zrušil. Ústavní soud totiž již dříve ve své výkladové praxi zdůraznil, že spotřebitelům jako slabší straně náleží ve vztazích s podnikateli zvýšená míra ochrany. Právní úprava spotřebitelům zvláštní ochranu poskytuje i v případech, kdy uzavírají smlouvy na dálku (například v internetových obchodech, ale i prostřednictvím e-mailu, jako to učinila zákaznice). Před uzavřením smlouvy na dálku totiž spotřebitelé nemají možnost si kupované zboží nejprve prohlédnout ve skutečnosti. Proto jim právní úprava přiznává v § 1829 OZ právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů, během níž mají možnost zakoupené zboží prozkoumat a vyzkoušet.

Na druhou stranu ale spotřebitelé odpovídají podnikatelům za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím (před odstoupením od smlouvy) jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti. To však neplatí, pokud podnikatel nesdělil spotřebiteli, že může využít práva na odstoupení od smlouvy, podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění tohoto práva.

Spotřebitel musí být informován o právu zrušit smlouvu odstoupením od ní

Právo odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku je jedním z klíčových prostředků ochrany spotřebitele a podnikatelé mají povinnost spotřebitele o tomto jejich právu informovat. Porušení této povinnosti je podle občanského zákoníku spojeno s negativními důsledky pro podnikatele a dalším posílením postavení spotřebitele. Jedním z těchto důsledků je to, že spotřebitel, který nebyl poučen o právu odstoupit od smlouvy, nenese odpovědnost za snížení hodnoty zboží ani v případě, že s ním nakládal jiným způsobem, než jaký byl nezbytný k seznámení se s tímto zbožím.

Z materiálů, které byly předloženy Ústavnímu soudu, aby se zabýval případem, a ze zjištění učiněných soudem prvního stupně, nic nenasvědčuje tomu, že by prodávající poučil kupující o právu odstoupit od smlouvy. Proto zákaznice nenese odpovědnost za snížení hodnoty stolu, i kdyby způsobila poškození jeho nohy neodbornou manipulací, jak tvrdí prodávající. Soud prvního stupně si byl vědom toho, že mezi prodávajícím a kupující došlo k uzavření smlouvy prostřednictvím e-mailu, ale přesto nezohlednil zvláštní ustanovení na ochranu spotřebitele při uzavírání smluv na dálku a nevěnoval pozornost tomu, že kupující nebyla poučena o právu odstoupit od smlouvy, vytkl Ústavní soud. Tím obecný soud porušil právo kupující na soudní ochranu.

Obecný soud zejména nepřihlédl k omezení odpovědnosti spotřebitele za snížení hodnoty zboží (dle § 1833 OZ) v případě, že podnikatel nesplnil povinnost spotřebitele informovat o právu odstoupit od smlouvy (dle § 1820 odst. 1 písm. f) OZ). Jelikož spotřebitelka nebyla poučena o právu odstoupit od smlouvy, nenese odpovědnost za snížení hodnoty zboží, a to i kdyby s ním nakládala jiným způsobem, než jaký byl nezbytný k seznámení se s tímto zbožím. To znamená, že i kdyby poškození nohy stolu způsobila neodbornou manipulací s tímto stolem, jak tvrdí prodejce, zákaznice by neodpovídala za takto způsobené snížení hodnoty zboží. Prodávající tak nemůže požadovat náhradu za snížení hodnoty zboží.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).