Hlavní navigace

Jak žádat o pomoc úřad práce, když vám zaměstnavatel v insolvenci neplatí?

11. 4. 2024
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Kdo ze zaměstnanců má nárok na finanční pomoc? Jak o ni žádat úřad práce a kde ověřit, zda se pomoc při insolvenci týká i vás?

Výše finanční pomoci pro zaměstnance, jehož zaměstnavatel je v insolvenci a nevyplácí mu příjem, se od letošního května zvýší.

Pokud bylo vůči zaměstnavateli vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení v době od 1. 5. 2023 do 30. 4. 2024, maximální výše pomoci pro zaměstnance za 1 měsíc může činit až 60 530 Kč.

Pokud ale bude vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo bude oznámeno zahájení insolvenčního řízení až po 30. 4. 2024 (platí pro období od 1. 5. 2024 do 30. 4. 2025), maximální výše pomoci pro zaměstnance za 1 měsíc bude nově činit 65 012 Kč.

Pomoc se poskytuje za 3 měsíce. Maximálně tedy může zaměstnanec dle pravidel platných do konce letošního dubna získat částku 181 590 Kč, resp. částku 195 036 Kč (dle pravidel platných od letošního května do konce příštího dubna).

O výši finanční pomoci jsme více informovali v předchozím článku.

Téměř 200 tisíc korun můžete mít od Úřadu práce při insolvenci zaměstnavatele. Drtivá většina ale na maximum nedosáhne Přečtěte si také:

Téměř 200 tisíc korun můžete mít od Úřadu práce při insolvenci zaměstnavatele. Drtivá většina ale na maximum nedosáhne

Kdo má nárok na pomoc

Pro účely ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele se zaměstnancem rozumí fyzická osoba: 

  • která je, nebo byla u zaměstnavatele v pracovním poměru, nebo
  • se kterou sjednal dohodu o provedení práce, pokud tato dohoda zakládá podle zákona upravujícího nemocenské pojištění účast na nemocenském pojištění, nebo
  • se kterou sjednal dohodu o pracovní činnosti,

na jejichž základě jí vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem.

O peněžitou pomoc tedy mohou žádat jak stávající, tak bývalí zaměstnanci, pokud jejich mzdové nároky, o jejichž uspokojení žádají, spadají do rozhodného období. 

Oním rozhodným obdobím jsou 3 měsíce předcházející, měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo bylo oznámeno zahájení insolvenční řízení, a 3 měsíce poté. Jde tedy celkem o 7 kalendářních měsíců. To si ještě vysvětlíme podrobněji.

Zaměstnanci činní na dohodu o provedení práce mají nárok na uspokojení dlužných mzdových nároků jen za podmínky, že v daném měsíci činil, resp. měl činit jejich započitatelný hrubý příjem více než 10 000 Kč čili nejméně 10 001 Kč. 

U zaměstnanců činných na dohodu o pracovní činnosti se účast na nemocenském pojištění nevyžaduje, stejně jako u zaměstnanců v pracovním poměru.

Na peněžitou pomoc však nemá nárok zaměstnanec, který byl v rozhodném období statutárním orgánem zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti,  nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně 25% majetkovou účast.

Co všechno může zaplatit zaměstnancům stát

Mzdovými nároky se rozumí:

  • mzda nebo plat, 
  • náhrady mzdy či platu,
  • odstupné, které zaměstnanci náleží podle pracovního poměru,
  • odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o práci konané mimo pracovní poměr,

jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.

Mzdovými nároky jsou tak peněžitá plnění, která jsou odměnou za práci nebo její náhradou, nikoliv třeba cestovní náhrady, příspěvky na stravování a jiné peněžité benefity, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům.

S platným mzdovým nárokem se přitom rozumí mzdový nárok, který nebyl uspokojen v termínu výplaty podle zákoníku práce. 

To je významná změna od 1. 7. 2023, kterou bychom tímto rádi znovu připomenuli.

Předtím se při posuzování toho, zda už je určitý mzdový nárok splatný, a zaměstnanec tak mohl žádat o výplatu úřadem práce, se vycházelo z termínu splatnosti mzdy a nikoliv z termínu výplaty mzdy. A mezi splatností a výplatou mzdy je významný rozdíl. 

Mzda nebo plat jsou dle § 141 odst. 1 zákoníku práce splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po tom, v němž vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. 

Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být dle § 141 odst. 3 zákoníku práce sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v § 141 odst. 1. A obvykle je termín výplaty mzdy stanoven u zaměstnavatele v rámci období splatnosti mzdy zhruba v polovině. Výplatní termín je tak dřívější, než uplyne období splatnosti mzdy.

Příklad

Mzda za duben 2024 je ve smyslu příslušných ustanovení zákoníku práce splatná v měsíci květnu, resp. do konce měsíce května. Pokud je ale výplatní termín stanoven kupř. na 15. den v následujícím měsíci a zaměstnavatel nevyplatí mzdu za duben 2024, již 16. dubna je tento mzdový nárok považován za splatný pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Zaměstnanec tak již může žádat o jeho uspokojení úřad práce, budou-li splněny další podmínky pro výplatu pomoci. Dříve tak mohl žádat až od 1. června. 

Pokud však jde o možnost okamžitého zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy zaměstnavatelem, tak se termín, kdy k němu může zaměstnanec přistoupit, odvíjí až od uplynutí termínu splatnosti mzdy. Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu či plat, náhradu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí splatnosti. 

Zaměstnanec tedy může při nevyplacení mzdy nebo její části za duben 2024 zrušit pracovní poměr nejdříve až 16. června 2024 (splatnost mzdy je do 31. května a pak běží ještě lhůta 15 dnů dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.)

Co se musí stát s firmou, aby vyplácel mzdy místo ní stát

Zaměstnavatel je v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky, a to:

  • dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, anebo 
  • dnem následujícím po dni, kdy bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení příslušným soudem v ČR, nebo 
  • u nadnárodního zaměstnavatele dnem, od kterého je považován za platebně neschopného v jiném členském státě EU podle přímo použitelného předpisu EU.

Zaměstnanci vybírají, za který měsíc chtějí peníze vyplatit

Zaměstnavatel mnohdy dluží mzdové nároky za delší dobu, než jsou přesně 3 měsíce. Takže zaměstnanci si musí vybrat, za který měsíc z rozhodného období chtějí vyplatit peníze od úřadu práce. 

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce z rozhodného období. 

Příslušné kalendářní měsíce z rozhodného období si vybere sám zaměstnanec a specifikuje je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků. Jak napsat takovou žádost, už jsme si v minulosti popisovali.

Kdo získá a kdo nezíská dlužnou výplatu od Úřadu práce? Přečtěte si také:

Kdo získá a kdo nezíská dlužnou výplatu od Úřadu práce?

Rozhodným obdobím se rozumí kalendářní měsíc:

  • ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení,
  • ve kterém bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení, nebo
  • od kterého je nadnárodní zaměstnavatel považován za platebně neschopného v jiném členském státě EU,

jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci. Jde tedy o období 7 měsíců.

I tady ještě raději připomínáme, že od 1. 7. 2023 se rozhodné období nově odvíjí až ode dne oznámení o zahájení insolvenčního řízení (nikoliv ode dne podání insolvenčního návrhu). 

Zákon tak je aplikován a mechanismus uspokojování mzdových nároků (vyplácení peněžité pomoci) při platební neschopnosti zaměstnavatele je spuštěn až ve chvíli, kdy bude z veřejně přístupného rejstříku zřejmé, že bylo zahájeno insolvenční řízení. 

Za platebně neschopného tak není považován zaměstnavatel již dnem následujícím po podání insolvenčního návrhu, ale až dnem po dni, kdy bylo soudem oznámeno zahájení insolvenčního řízení.

A skutečnost, že zaměstnavatel je v platební neschopnosti, je zásadní podmínkou pro to, aby se zaměstnancům, který dluží mzdy, pomáhalo.

Jak vybrat ony tři měsíce

Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za tři měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vybere sám a specifikuje je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků. 

Nelze tedy sečíst všechny dlužné částky za celou dobu, kdy zaměstnavatel nevyplácel, nebo jen částečně vyplácel mzdu, zaměstnanec si musí vybrat. Logicky si vybere ty nejvyšší.

Takže když obdržel za říjen minulého roku 70 % mzdy, za listopad v prosinci  minulého roku před Vánoci, kdy se zaměstnavatel vynasnažil, aby jeho lidé měli na dárky a oslavy, plnou mzdu; za prosinec (minulého roku), leden, únor a březen (letošního roku) už ale jen 80 % mzdy, vybere dlužné mzdové nároky právě za říjen minulého roku, kdy je jeho nárok nejvyšší – 30 % dlužné měsíční mzdy (z října loňského roku) – a 2 měsíce z období prosinec loňského roku až březen letošního roku, kdy jde o 20 % z dlužné mzdy. 

Kdyby třeba zaměstnavatel zaměstnanci platil po dobu půl roku vždy jen dvě třetiny mzdy a třetinu mzdy zůstával dlužen, nemůže zaměstnanec požadovat oněch 6 dlužných třetin čili 2 celé mzdy, ale jen 3 třetiny, tedy jednu mzdu maximálně celkem.

Specifika výběru mzdových nároků zaměstnanci činnými na dohodu o provedení práce

Jestliže bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení kupř. 19. 4. 2024 (rozhodné období tedy je od 1. 1. 2024 do 31. 7. 2024) a zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci činnému na dohodu o provedení práce, jehož odměna –  započitatelný příjem za leden 2024 činí 6000 Kč, za únor 11 000 Kč a za březen 12 000 Kč, pak ten může požadovat po úřadu práce uspokojení svých mzdových nároků z těchto 3 měsíců jen za únor a březen 2024. Za tyto měsíce totiž činí jeho započitatelný příjem více, než je potřeba k účasti na nemocenském pojištění (od 10 001 Kč), zatímco za leden 2024 nikoliv.

Ve kterém období podat žádost o uspokojení mzdových nároků

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů následujících ode dne, kdy:

  • bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo 
  • bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení, nebo 
  • bylo oznámeno zahájení insolvenční řízení u nadnárodního zaměstnavatele ode dne zveřejnění rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení u příslušného orgánu v jiném členském státě EU dle přímo použitelného předpisu EU, jsou-li splněny další podmínky stanovené zákonem č. 118/2000 Sb.

Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lhůta končí dnem zániku moratoria nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu. 

Není-li nárok na uspokojení mzdových požadavků uplatněn v této lhůtě, zaniká. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.

Platí ovšem, že jak délku rozhodného období, tak délku lhůty, po kterou je možno žádat o peněžitou pomoc, může mimořádně prodloužit vláda.

Kde zjistit, že zaměstnavatel je v insolvenci a byl spuštěn mechanismus pomoci

Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou žádat peněžitou pomoc, zveřejňuje Úřad práce ČR na své internetové stránce, a to včetně informace o lhůtě, ve které lze žádat o uspokojení mzdových nároků. Činí tak neprodleně poté, co se dozví o platební neschopnosti zaměstnavatele.

Ověřit, zda se mechanismus pomoci zaměstnancům týká právě vás, resp. vašeho zaměstnavatele, si můžete na webu Úřadu práce ČR v sekci Hledání zaměstnavatelů v insolvenci.

Na webu najdete také vzor žádosti o výplatu mzdových nároků.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).