Hlavní navigace

Jak určit rozhodné období pro výši odstupného?

26. 8. 2021
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
O výši odstupného nerozhoduje jen počet násobků měsíčních výdělků, ale také výše průměrného výdělku připadajícího na jeden měsíc. A ten není vždy stejný. Jak vybrat čtvrtletí, za které se bude počítat příjem, pro zjištění průměrného výdělku pro výpočet výše odstupného?

A jak při skončení práce ze zdravotních důvodů? Co když jste byli převedeni na hůře placenou práci?

Jak už jsme naznačili, každého hned napadne, že čím více násobků průměrného výdělku, tím vyšší odstupné, jistě, ale o výši odstupného rozhoduje i výše průměrného výdělku. Každému dojde, že odstupné ve výši 2násobku průměrného měsíčního výdělku může být u dobře placeného zaměstnance vyšší než odstupné ve výši 3násobku průměrného měsíčního výdělku hůře placeného zaměstnance.

Ovšem každému, jak víme z praxe, hned nedojde, že i u jednoho a téhož zaměstnance se může diametrálně lišit výše odstupného, a to podle toho, z jakého čtvrtletí se bere příjem pro výpočet odstupného.

Jak určit průměrný výdělek

Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek (§ 67 odst. 3 zákoníku práce). Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtovaných zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. (§ 353 odst. 1 zákoníku práce)

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. (§ 354 odst. 1 zákoníku práce)

Průměrný měsíční výdělek se proto pro účely odstupného zjišťuje k prvnímu dni následujícímu po dni, v němž skončil pracovní poměr.

Příklad

Řekněme, že pracovní poměr končí k 31. březnu. Následujícím dnem je 1. duben a předchozím kalendářním čtvrtletím je 1. čtvrtletí. Příjem za toto čtvrtletí bude rozhodovat o výši odstupného. Kdyby ale pracovní poměr skončil o měsíc dříve – 28. února, následujícím dnem po skončení pracovního poměru bude 1. březen a předchozím kalendářním čtvrtletím 4. čtvrtletí předchozího roku. A koncem roku nebo klidně až v lednu spolu se mzdou za prosinec mohly být vypláceny třeba odměny nebo celoroční odměny, podíly na hospodaření, prémie. A to vše bude zúčtováno do příjmů za 4. čtvrtletí předchozího roku. A tak odstupné se stejným počtem průměrných měsíčních výdělků může mít velmi rozdílnou výši, a to i když se termín skončení pracovního poměru liší o pouhý měsíc.

Rozpočítávání peněz náležejících za delší období

Upozorněme ale pro úplnost, pokud jde o peněžitá plnění za delší období, než jen kalendářní čtvrtletí, že se nezapočítávají třeba roční odměny nebo podíly v plné výši. Postupuje se podle § 358 zákoníku práce:

Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda nebo plat nebo jejich část, která je poskytována za delší období, než je kalendářní čtvrtletí, určí se pro účely zjištění průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí; zbývající část (části) této mzdy nebo platu se zahrne do hrubé mzdy nebo platu při zjištění průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se mzda nebo plat poskytuje. Do hrubé mzdy nebo platu se pro účely zjištění průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy nebo platu podle věty první odpovídající odpracované době.

Když zaměstnanec dost neodpracoval, počítá se s pravděpodobným výdělkem

Ještě dodejme, že jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. (§ 355 odst. 1 zákoníku práce)

Počítání průměrného výdělku, včetně průměrného výdělku stanoveného jako pravděpodobný výdělek, jsme si objasňovali již dříve:

Možnost výhodnějšího výpočtu průměrného výdělku pro rentu

Takže už víme, že o výši odstupného nerozhoduje jen počet násobků průměrného měsíčního výdělku, ale též rozhodné období, z něhož se příjem počítá. Jeho správné určení je proto pro zaměstnance velmi důležité.

Zaměstnance s poškozeným zdravím chrání při odškodnění (zdůrazněme při odškodnění, protože to bude dále významné) § 357 odst. 2:

U zaměstnance, u kterého došlo ke změně pracovní smlouvy z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna až po této změně, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku z průměrného výdělku (renty) zjištěného naposled před změnou pracovní smlouvy, pokud to je pro zaměstnance výhodnější.

A právě uplatnění tohoto postupu se domáhal zaměstnanec v případu, který řešil Nejvyšší soud ČR (spis. zn. 21 Cdo 3396/2020, ze dne 28. 4. 2021).

Zaměstnanec převedený ze zdravotních důvodů na jinou práci

Zaměstnanec nastoupil dne 1. 5. 2014 k zaměstnavateli jako kameník a výrobní dělník. Dne 30. 4. 2015 byla u něho zjištěna nemoc z povolání (syndrom karpálního tunelu). Dne 21. 9. 2015 byla uzavřena dohoda o změně pracovní smlouvy spočívající v tom, že zaměstnanec bude vykonávat práci na pozici výstupní kontrola, vazač. V době od října 2015 do srpna 2016 zaměstnanec nepracoval z důvodu pracovní neschopnosti. V době od ledna 2016 do července 2016 měl určenou mzdu 9500 Kč měsíčně a v měsíci srpnu 2016 činila jeho mzda 10 900 Kč. Dne 2. 8. 2016 bylo na základě mimořádné lékařské prohlídky „konstatováno, že dlouhodobě pozbyl pracovní způsobilost z důvodu nemoci z povolání“, a dne 28. 8. 2016 byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru z důvodu podle ust. § 52 písm. d) zákoníku práce, a to ke dni 31. 8. 2016.

Výpovědní důvod zakládající nárok na dvanáctiměsíční odstupné

Výpovědní důvod podle § 52 písm. d) zákoníku práce spočívá v tom, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem (z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru (podle § 67 odst. 2 věty první zákoníku práce) odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Více: Zda dostanete odstupné, nerozhoduje, co máte ve výpovědi nebo dohodě 

Zaměstnavatel i soudy spočítaly nižší odstupné, než zaměstnanec chtěl

Zaměstnanec se domáhal navýšení odstupného. Požadoval doplatit 214 863 Kč. Soudy mu nevyhověly. Rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku zaměstnance je druhé kalendářní čtvrtletí roku 2016, a protože zaměstnanec v tomto období nepracoval pro pracovní neschopnost, vycházel zaměstnavatel z pravděpodobného výdělku; za něj považoval výdělek, kterého by zaměstnanec dosáhl, kdyby skutečně pracoval, tedy částku 9500 Kč měsíčně s tím, že zaměstnavatel pro účely stanovení odstupného vycházel z vyšší částky (10 900 Kč). Nebyly shledány důvody pro analogickou aplikaci § 357 odst. 2 zákoníku práce.

Zaměstnanci nevyhověl ani Nejvyšší soud ČR, který ve svém rozsudku zhodnotil následovně.

Rozhodné období pro zjištění průměrného výdělku ke stanovení odstupného

Zaměstnanec, který dále nemůže konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, může být převeden na jinou práci se svým souhlasem, nebo i kdyby s tím nesouhlasil. Vyslovil-li zaměstnanec souhlas se svým převedením na jinou práci provedeným (navrženým) zaměstnavatelem a jde-li o práci jiného druhu, než jaký byl sjednán v pracovní smlouvě, došlo tím k dohodě o změně obsahu pracovního poměru v druhu práce; práva a povinnosti z pracovního poměru smluvních stran základních pracovněprávních vztahů (zaměstnance a zaměstnavatele) se budou nadále řídit rovněž s přihlédnutím k této dohodě.

Jestliže tedy zaměstnanec a zaměstnavatel uzavřeli dohodu o změně obsahu pracovní smlouvy spočívající ve změně druhu práce, řídily se jejich práva a povinnosti z pracovního poměru nadále rovněž s přihlédnutím k této dohodě. Uvedené mimo jiné znamená, že bylo povinností zaměstnance konat práci v rámci nově sjednaného druhu práce a že důvod následného rozvázání pracovního poměru spočívající v nezpůsobilosti zaměstnance konat dosavadní práci pro onemocnění nemocí z povolání se vztahoval (musel se vztahovat) k tomuto novému druhu práce. V takovém případě není důvod vycházet při stanovení průměrného (pravděpodobného) výdělku pro účely odstupného (podle § 67 odst. 2 věty prvé zákoníku práce) z období před změnou obsahu pracovního poměru dohodou účastníků.

skoleni_13_10

Opodstatněný není názor, že je nutné analogicky aplikovat § 57 odst. 2 zákoníku práce, uzavřel Nejvyšší soud ČR v citovaném rozsudku.

Je tomu tak proto, že toto ustanovení sleduje jiný účel, totiž aby zaměstnanec nebyl (při náhradě ztráty na výdělku) zkrácen tím, že jeho příjem poklesl již v důsledku změny pracovní smlouvy z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice, avšak nemoc z povolání byla zjištěna až po této změně. Proto v daném případě není použitelné ani analogicky.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).