Pokud pobíráte autorské honoráře, které měsíčně nepřesáhnou hranici 10 000 Kč, nemusíte se o nic dalšího starat, protože daň odvádí subjekt, který peníze vyplácí. Na co by ale neměli zapomínat ostatní autoři?
Honoráře za příspěvky do 10 000 Kč
Příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize (plynoucí ze zdrojů na území České republiky) je samostatným základem daně a podléhá 15% srážkové dani, kterou strhne plátce autorského honoráře a vyplatí autorovi honorář v čisté výši. To za podmínky, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč. Přitom takových plátců může mít autor v jednom měsíci i více.
Autor nemá možnost uplatnit výdaje (náklady) na dosažení příjmu, ani zahrnout tyto příjmy do daňového přiznání (a započíst si sraženou daň na celkovou daňovou povinnost, jako tomu bylo za r. 2014). Čtěte více: Autorské honoráře: Jaké jsou podmínky pro zdanění a odvody?
Autorské honoráře od různých plátců do 10 000 Kč měsíčně se nesčítají, každý plátce odvede individuálně zvláštní sazbu daně. Autor vždy obdrží čistý, již zdaněný příjem ve výši 85 % hrubého honoráře. Srážková daň je daní konečnou.
Vzhledem k tomu, že zvláštní – srážková daň odvedená plátcem autorského honoráře je samostatným základem daně z příjmů fyzických osob, nepovažuje se činnost autora za samostatnou výdělečnou činnost (autor není osobou samostatně výdělečně činnou) ve smyslu příslušných ustanovení zákona o důchodovém pojištění a zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Přivydělávat si takto jako autor příspěvků pro noviny, časopisy, televizi nebo rozhlas, pobírá-li jen honoráře zdaněné srážkovou daní, může např. i uchazeč o zaměstnání pobírající podporu v nezaměstnanosti.
Přečtěte si také:
Podpora v nezaměstnanosti vzrostla, polepší si propuštění s vyššími příjmy
Nezaměstnaný s přivýdělkem na brigádě? Jen s omezením a komplikacemi
Plátce odvede z příjmu autora daň. Pojistné (sociální a zdravotní) se neodvádí. Autorovi nevzniká žádná povinnost – příjmy neuvádí ve svém daňovém přiznání, nemůže ovšem uplatnit žádné výdaje, neodvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění a nemusí se přihlásit jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ).
Pro autora, zvláště když dosahuje autorských honorářů do 10 000 Kč opakovaně, pravidelněji, může být výhodné přejít, je-li k tomu svolný i vydavatel, do zaměstnaneckého režimu, tedy uzavřít dohodu o provedení práce, protože tam možnost získat zpět zaplacenou srážkovou daň zůstala i pro rok 2015.
Čtěte také: Nejvhodnější pro letní brigádu – dohoda o provedení práce
Podle ust. § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, v platném znění, příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7.
Podle ust. § 36 odst. 7, zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmy uvedené právě v ust. § 6 odst. 4 do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.
Pokud dosahuje autor honorářů přes 10 000 Kč za měsíc, už to pro něj není výhodné být činný na dohodu o provedení, ba právě naopak – vzniká mu totiž účast na nemocenském a důchodovém pojištění a s tím jsou spojené příslušné povinné pojistné odvody a také další administrativní komplikace pro zaměstnavatele (vydavatele). Autor by získal méně peněz, než kdyby příjem zdaňoval jako autorské honoráře a ne příjem ze závislé činnosti.
Honoráře nad 10 000 Kč a ostatní autorské příjmy
Honoráře za příspěvky do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize v úhrnu nad 10 000 Kč za měsíc od jednoho plátce a také ostatní autorské příjmy v jakékoliv výši (např. za neperiodickou publikaci – knihu, ať už nižší, rovny nebo vyšší než 10 000 Kč) se zdaňují jako příjmy z podnikání a jiné samostatné činnosti.
Autor může uplatňovat výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, a to ve skutečné výši, přičemž autor musí vést daňovou evidenci, anebo paušální částkou (40 %).
Pokud je úhrn celkových příjmů autora za kalendářní měsíc od jednoho plátce vyšší než 10 000 Kč, je autor povinen oznámit OSSZ a zdravotní pojišťovně zahájení samostatné výdělečné činnosti. To platí, pokud jde o honoráře za příspěvky. Domnívám se, že stejná povinnost platí pro autora i tehdy, pokud má jiný autorský příjem v libovolné výši.
Jakým odvodům se (ne)vyhnete?
Autor po skončení kalendářního roku podává daňové přiznání a přehled o příjmech pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu a odvádí daň z příjmu a pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění stejně, jako osoba samostatně výdělečně činná.
Pokud výše autorských honorářů vyplacených za zdaňovací období (za kalendářní rok) nepřesáhne souhrnně částku 15 000 Kč a poplatník nemá jiné zdanitelné příjmy, nemusí podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Pokud je autorská činnost vedlejší činností autora, neboť je důchodově pojištěn ze své hlavní činnosti, např. ze zaměstnání (zakládajícího účast na nemocenském pojištění, tedy pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti, z níž dosahuje rozhodného příjmu alespoň 2500 Kč za měsíc či dohody o provedení práce s příjmem vyšším než 10 000 Kč) nebo je poživatelem starobního či invalidního důchodu atp., autor neplatí z honorářů sociální pojištění, pokud je jeho daňový základ menší než rozhodná částka pro vedlejší činnost. Pro rok 2015 je rozhodná částka pro vedlejší činnost (pokud OSVČ byla OSVČ ve všech 12 kalendářních měsících) stanovena na 63 865 Kč. Přečtěte si také: Dohoda o provedení práce: u příjmu nad 10 000 Kč měsíčně odvedete více
Zdravotní pojištění je třeba odvést vždy.
Autorské honoráře nemůžeme zdaňovat jako ostatní příjmy ani v případě, že jde o příležitostný výdělek. Autorské honoráře nelze považovat za příležitostné – ostatní příjmy. Pokud součet příjmů z příležitostných činností (bez odečtení výdajů) nepřesáhne v kalendářním roce 30 000 Kč, nemusejí se tyto příjmy danit ani uvádět v daňovém přiznání. Autorské honoráře však mezi ně nepatří – i když byly pro autora příležitostným příjmem, je třeba je zdanit, jak bylo uvedeno.
Starosti s daněmi začínají od 10 tisíc měsíčně
Z autorských honorářů převyšujících 10 000 Kč za kalendářní měsíc od téhož plátce je nutno odvést daň z příjmu, pojistné na zdravotní pojištění, sociální pojištění. Je nutno podat daňové přiznání a přehled o příjmech pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Lze uplatňovat výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu – nákladový paušál je 40 %. (Daňové přiznání však není povinen podat ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu, nepřesáhly 15 000 Kč, přičemž osvobozené příjmy a právě příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou, se nepočítají.)
Naproti tomu honoráře za příspěvky do novin, časopisu, rozhlasu a televize do 10 000 jsou zdaňovány u zdroje srážkovou daní ve výši 15 %, náklady na dosažení příjmu uplatňovat nelze. Do daňového přiznání a přehledu o příjmech pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu se tyto příjmy autorů nezahrnují.