Hlavní navigace

Jak se dědí nemocenské dávky?

1. 3. 2011
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Dědictví nepodléhá jen movitý a nemovitý majetek. Kromě investic můžete zdědit také nárok na nevyplacenou nemocenskou nebo mateřskou.

Smrtí zaměstnance nezanikají jeho peněžitá práva, resp. nároky vůči zaměstnavateli. Ve smyslu ust. § 328 odst. 1 zákoníku práce přecházejí na zákonem stanovené osoby, tedy pozůstalé po zesnulém zaměstnanci.

Na koho přejdou práva?

Do výše odpovídající trojnásobku průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdová a platová práva z pracovněprávního vztahu postupně (tedy v uvedeném pořadí) na pozůstalého manžela (manželku), děti a rodiče, jestliže se zaměstnancem žili v době jeho smrti ve společné domácnosti. Pracovněprávním vztahem zákon myslí pracovní poměr a dohodu o práci konanou mimo pracovní poměr, tedy dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce. Čtěte více: Kdo po vás může zdědit vaši výplatu?

Předmětem dědictví jsou peněžité nároky zaměstnance také tehdy, jestliže jejich výše přesahuje trojnásobek průměrného výdělku. Jiná (případná další) peněžitá práva se také stávají předmětem dědictví. 

Zdědit můžete i náhradu mzdy

Takto přechází („dědí se“ ve specifickém režimu) rovněž nárok za náhradu mzdy nebo platu za dobu prvních 14 (resp. nově v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 prvních 21) dnů čili za 4. až 14. (resp. nově až 21.) den nařízené karantény či dočasné pracovní neschopnosti, vyplácenou zaměstnavatelem. Čtěte také: Jak se dědí investice?

Jak tedy přechází nárok pokud jde o nemocenské dávky, zejména nemocenské – vyplácené od 15. a nově od 22. dne dočasné pracovní neschopnosti či karantény pojištěnce? Zemřel-li zaměstnanec po vzniku nároku na dávku (resp. v době pobírání dávky – v průběhu podpůrčí doby), přechází nárok na výplatu příslušných částek, které nebyly pojištěnci vyplaceny, postupně na osoby jmenované v ust. § 51 zákona o nemocenském pojištění.

Nároky přecházejí podle pořadí:

  • na manžela (manželku),
  • děti a rodiče, jestliže žili s pojištěncem v době jeho smrti ve společné domácnosti.

Těmto osobám tedy příslušná okresní správa sociálního zabezpečení vyplatí nemocenskou dávku, která nebyla do dne smrti pojištěnce tomuto pojištěnci vyplacena.  Tyto osoby vstupují též do řízení o dávce.  Čtěte také: Kdo dědí stavební spoření

Pokud pojištěnec neuplatnil (nestihl před svou smrtí uplatnit) nárok na výplatu dávky, mohou o nemocenskou dávku požádat zmíněné osoby. Nežila-li žádná z uvedených osob se zesnulým zaměstnancem ve společné domácnosti, stávají se částky nemocenských dávek předmětem dědictví. Pokud ovšem neuplatnil nárok na dávku zemřelý, nemůže ho již nikdo uplatnit.

Mateřská při smrti dítěte

Není to právě nejveselejší téma, ale právo musí pamatovat na řešení nároků i při smutných událostech, a to i těch nejsmutnějších – jako je smrt novorozeného dítěte. Zemřít pochopitelně v průběhu podpůrčí doby nemusí jen sám pojištěnec, který pobírá sociální (nemocenskou) dávku, ale též dítě, za nějž je poskytována peněžitá pomoc v mateřství, lidově tedy mateřská. Čtěte také: Dědění investic: Nespoléhejte jen na notáře

Jestliže dítě zemřelo dříve, než uplynula podpůrčí doba peněžité pomoci v mateřství, tedy dříve, než skončila doba během níž se tato nemocenská dávka pobírá, tak se dávka vyplácí ještě 2 týdny po smrti dítěte. Nejdéle však pochopitelně jen do vyčerpání podpůrčí doby. Dávka mateřské se jen pro připomenutí vyplácí po 28 týdnů, jestliže žena porodila 1 dítě, nebo 37 týdnů, pokud porodila 2 nebo více dětí, přičemž ale po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby nemocenská dávka náleží, jen pokud žena i nadále pečuje o nejméně 2 děti.

Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství však pro nemocensky pojištěnou ženu nemůže být nikdy kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Když tedy dítě zemře již při porodu a žena dostávala nemocenskou dávku před porodem po dobu obvyklých 6 týdnů (podpůrčí doba totiž zásadně začíná 6 týdnů před očekávaným dnem porodu), tak jí po porodu náleží peněžitá pomoc v mateřství ještě po dobu 8 týdnů.

dan_z_prijmu

Sepsal/a jste poslední vůli?

Mateřská při smrti matky dítěte

Pojištěnec, který převzal do péče dítě do 7 let věku, protože jeho matka zemřela, má nárok na peněžitou pomoc v mateřství po dobu až 22 týdnů (nebo až 31 týdnů, převzal-li do péče aspoň 2 děti ve věku do 7 let věku). Čtěte také: Jak ze záhrobí potrestat potomka aneb vydědění

I jiný člověk, který převezme takto dítě do péče, musí splňovat podmínky pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství, tj. být v den převzetí dítěte účasten nemocenského pojištění, přičemž v posledních 2 letech před převzetím dítěte musí být účasten nemocenského pojištění aspoň 270 kalendářních dnů.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).