Řada zaměstnavatelů při hledání nových zaměstnanců slibuje přátelský, milý a bůhví jak skvělý kolektiv. Přijde mi to jako nevhodné a nepatřičné vychloubání. To, jaký je kolektiv a pracovní atmosféra ve firmě skutečně, by si měl posoudit zaměstnanec sám. Je to jen na něm. Ale je pravda, že stmelený přátelský pracovní kolektiv je velké plus pro jeho členy i pro firmu. Ostatně někdo jej upřednostní třeba i před vyšším výdělkem, který by mohl dostat jinde.
Řada zaměstnavatelů se proto snaží kolektivy svých zaměstnanců utužovat, přispívat k přátelské a dělné atmosféře na pracovišti, když pořádá různé společenské, zábavné a sportovní akce pro své zaměstnance, různé formy team-buildingu. Někdy je to ku prospěchu věci, někdy tím však zaměstnance spíše obtěžuje, protože ne každého baví všechno a zrovna to, co určí za zábavu firma, ale to už je jiná věc.
Ovšem ne všude panuje dobrá atmosféra, lidé si závidí postavení, výši výdělku, někde pracují a zvláště šéfují i narušení asociálové a deprivanti. A tak dochází i k takovým jevům na pracovišti, jako je šikana.
Mobbing a bossing
Obrátila se na nás se žádostí o pomoc čtenářka, která je v práci obětí bossingu. Pro šikanu v práci se vžily dva anglické výrazy – mobbing a bossing. Označuje se jimi jednání spočívající v systematickém psychickém pronásledování nebo šikanování zaměstnance, prvém případě kolegy-spoluzaměstnanci a ve druhém případě nadřízeným-vedoucím pracovníkem, které zpravidla směřuje k tomu, aby postižený zaměstnanec ukončil pracovněprávní vztah u zaměstnavatele.
Oběť je systematicky znejišťována a vyřazována z kolektivu. Součástí takového jednání je rovněž postih či znevýhodnění zaměstnance za to, že se brání a domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávního vztahu. Šikanující používají různých, zpravidla rafinovaných, intrik, které mnohdy navenek vypadají banálně a neškodně, přesto jimi oběť značně trpí. Takové jednání je proto těžko dokazatelné.
Obrana proti mobbingu a bossingu je v praxi velmi obtížná. Ne všude se snaží takovým nežádoucím jevům, jako je šikana, předcházet, třeba institutem firemního ombudsmana, schránky důvěry, kam mohou zaměstnanci anonymně psát své stížnosti, atp.
Zdraví je více než dobrá pozice a peníze
Obrana proti šikaně vyžaduje vedle dalšího notnou míru osobní statečnosti a také vytrvalosti. A též solidarity těch slušných spolupracovníků, kteří se na šikaně nepodílejí. Ovšem na jejich pravdivé svědectví, alespoň před vedením podniku, nebo dokonce u soudu, pokud se chcete bránit soudní cestou, nelze spoléhat. Šikanující zajisté nebudou vypovídat proti sobě. Zaměstnanci se budou bát vypovídat proti svému šéfovi a firmě. A přitom vy všechno musíte soudu prokázat.
Tím se dostáváme k formálním aspektům boje proti šikaně. Pokud jde o právní nástroje obrany proti mobbingu a bossingu, pak jsou v podstatě totožné s nástroji obrany proti diskriminaci. Nicméně všechno je běh na dlouhou cestu, po které oběť trpí, a proto je třeba realisticky konstatovat, že nejúčinnější formou obrany – řešením problému, pokud šikanujícím spoluzaměstnancům nedomluví jejich nadřízený a nepostará se o zdravou atmosféru na pracovišti nebo šéfovi jeho nadřízený (majitel firmy), je skutečně lepší a účinnější ze zaměstnání odejít.
Lépe přijít třeba i o dobrý výdělek, než se trápit a ohrožovat své zdraví duševní i fyzické. Mnozí šikanovaní končí na psychiatrii i v jiných lékařských ordinacích s psychosomatickými obtížemi.
I když darebáčkům vyhovíte, odchod je to nejúčinnější
Čtenářce jsme tedy neporadili nic jiného, než aby zvážila, zda jí pracovní pozice a výsledek stojí za všechna negativa, která jí šikana přináší. Prostě aby sama odešla. Opravdu nebudu dávat přihlouplé rady jako jiní. Ministerstvo práce a sociálních věcí onehdy na své internetové stránce zveřejnilo možná dobře míněný, leč hodně naivní návod, jak se bránit šikaně:
Především odolat nátlaku a nedovolit jednotlivcům ovládat celý pracovní kolektiv. Nebýt lhostejný k tomu, co se děje na pracovišti. Je nutné najít v kolektivu kvalitní a čestné lidi. Na šikanu je třeba upozornit personální odbor a vyššího nadřízeného, protože jde o velice nebezpečnou záležitost, která může mít pro oběť i fatální následky. Oznámit šikanu na pracovišti má povinnost každý pracovník. Potom se skutečně projeví ta pravá kultura organizace.
Nebo: Člověk není nikdy sám, čestní a slušní lidé se vždy najdou. S nimi získáváte víru, že má smysl bojovat. A nakonec je i legrace, protože šikanující smečka servilních kolegů je ve své ubohosti neskutečně komická.
Takovým doporučujícím návodům řešení musím oponovat a zdůraznit, že šikana není pro její oběť opravdu žádná legrace! Přestože se pachatelé, jejich nohsledi nebo přihlížející opravdu mohou jevit komicky, jejich oběť zpravidla a pochopitelně smích přejde velmi brzy a veškerý smysl pro humor vůbec. Podobné návody jsou málo použitelné, a když je šikanujícím právě šéf, nepoužitelné.
Na solidaritu kolegů nespoléhejte
Zajisté, když se obrátíte na advokáta, naslibuje vám hory doly, abyste se jím nechali zastupovat a dali mu vydělat, ale výsledek je nejistý, což si ukážeme na příkladech ze soudní praxe. Právě přehled významných soudně projednávaných případů šikany jsme přislíbili čtenářce na Měšec.cz uveřejnit. A také se ho dočká ona i vy hned v příštím pokračování tématu.
Ale uvidíte, že není snadné dosáhnout spravedlnosti a odškodnění. Navíc vás to, pokud se obrátíte na soud, zpočátku bude stát spoustu peněz – právníci nebudou pracovat zadarmo. A především to bude všechno trvat dlouho. A málokdy vám kolegové ze strachu o vlastní místo a výdělek pomohou. Možná budete naopak zklamáni, jak jsou lidé egoističtí, sobečtí a bezohlední. Takže opravdu je někdy lepší to vzdát.
Řešil jsem takové případy, vím, o čem píši. Člověk se pochopitelně vzdává nerad svých práv a nároků, ale zdraví a osobní pohoda je přednější. Stres způsobený šikanou zvyšuje stres pracovní, mnozí začínají dělat chyby, zhoršují se jejich pracovní výsledky, které jsou jim pak vytýkány, postihovány a využívány k zintenzivnění šikany. Poškození si přestávají věřit profesně i v osobním životě.
Stres v práci může způsobit stres celkový, narušit nejen zdraví, ale i soukromý život, včetně života intimního, citového a sexuálního, též rodinné zázemí postiženého. Nevyhledají-li včas odbornou pomoc, mohou také skončit závislostí na alkoholu nebo jiných návykových látkách.
Soud je loterie
Oběť se ocitá v začarovaném kruhu. Problém se těžko rozplétá, je lepší jej rychle rozetnout jako gordický uzel. Odejít a zapomenout! Hodit všechno za hlavu. Nebo odejít a pak se pokusit vymoci si odškodnění, ale stále si budete připomínat nepříjemnosti a všechno se s vámi potáhne. Anebo jestli v práci zůstanete a budete trpět či bojovat, je na vašem rozhodnutí.
Volba právních nástrojů je zase věcí vašeho advokáta. My se vám pokusíme pomoci přehledem typických a významných případů, návodných řešení podle judikatury Nejvyššího soudu. To v příštím pokračování. Ale pokud se pustíte do boje u soudu, úspěch vám neslibujeme, uvidíte, že ne vždy byli zaměstnanci úspěšní.
Vždy šlo o šikanu, ale pokaždé to dopadlo jinak. Soudní proces je svého druhu loterie, a to dost drahá, takový los vás vyjde mnohem levněji. Loterie je o štěstí, ale i soud, ono totiž docela záleží na tom, kde se soudíte, na jak citlivého nebo necitlivého soudce padnete. Svědčí o tom i mé zkušenosti právníka z nejednotnosti rozhodování soudů – jeden soudce nebo soudní senát fandí zaměstnancům, jiný zaměstnavatelům, a někteří se ani nenamáhají to skrývat a dávají to dost okatě najevo vedením procesu i odůvodněním rozhodnutí.
Pochopitelně záleží i na zdatnosti vašeho právníka a v neposlední řadě na tom, jaké důkazy dokážete soudu nabídnout, abyste jej přesvědčili. A přivést k soudu svědky, kteří vaše utrpení potvrdí, nezaleknou se, budou pravdivě vypovídat, to je svého druhu také velké štěstí. Takže takový soudní spor má hodně proměnných. My se vám příště pokusíme pomoci se zorientovat, abyste mohli posoudit své šance na úspěch.
ČLÁNKY DO MAILU