Za vším hledej ženu
Bývalého ministra průmyslu Martina Kocourka si média zamilovala. Dal vzniknout novému slovnímu spojení „odklánění peněz“. V čem tato metoda spočívá? Není to složité. Začneme tím, že ne každý muž má štěstí na milující, věrnou a hodnou ženu.
Občas tedy logicky dojde k rozvodu. Pokud muž získal během manželství určitý majetek, může o něj při rozvodu velice rychle přijít. Peníze je tedy nutné „odklonit“ nebo převést na osobu, kterou rozvádějící se muži důvěrně znají. A nejčastěji to bývá právě vlastní matka. Kocourek však s odklonem peněz nebyl úspěšný. Vše se provalilo a stálo ho to místo ministra průmyslu.
Co je důležité vědět
Životní pojištění a penzijní připojištění se nestává předmětem dědictví, pokud jsou ve smlouvě uvedeny oprávněné osoby. Dědici tak nemůžou po smrti pojistníka žádat peníze z těchto finančních produktů. Investiční životní pojištění je proto oblíbené například pro zajištění nemanželských dětí nebo jejich maminek.
Martin Kocourek však nebyl s praxí odklánění peněz první. Ještě před ním peníze (a úspěšně) odklonil majitel CPI Group a miliardář Radovan Vítek. Média probírala jeho vztah a dozvědět jsme se mohli celou řadu pikantností. Například, že byl ze strany vlastní ženy šikanován a podváděn (sám Vítek však měl také přítelkyni). Tématem tohoto článku není však zkoumat osobní vztahy pana Vítka, důležité je, že výsledkem tohoto „soužití“ byl rozvod.
Vítkovi poté hrozilo, že přijde o velkou část svého majetku – jeho žena na soudu žádala 3,63 miliardy korun! Vítek posléze podnikl odklon, který svým objemem nejspíše nebude dlouho překonán. Svůj majetek přepsal na matku, ze které se přes noc stala miliardářka. A soudu posléze tvrdil, že jako právnický koncipient si vydělává pouhých 25 000 Kč měsíčně.
Chcete utéct před finančním úřadem?
V České republice není příliš stabilní obchodní prostředí a zákony se neustále mění. Založení firmy společně s vedením daní je zdlouhavé. A za zády vám stojí finanční úřad, který u vás může každou chvíli provést kontrolu. Nehledě na špatnou vymahatelnost práva. A za tyhle „služby“ si stát „účtuje“ 19% daň z příjmů právnických osob. Více o svobodě podnikání u nás v článku: Byrokracie a korupce. V Česku se prostě podniká těžce.
Někteří podnikatelé se tak snaží utéct před vysokými daněmi, regulacemi a finančním úřadem do daňových rájů. Podle odhadu nevládní organizace Tax Justice Network je v daňových rájích ukryto od 23 do 31 bilionů dolarů, což je téměř 2× více než HDP Spojených států. V roce 2005 to však bylo dle organizace méně než polovina. Nová data ukazují, že v uplynulých třech desetiletích proudily na zahraniční konta malé skupiny extrémně bohatých lidí obrovské částky,
tvrdí spoluautor studie John Christensen.
Pokud se chcete přidat, špatné svědomí mít nemusíte. Velké společnosti to totiž dělají zcela běžně. Minulý rok se například podle účetnictví společnosti Google zjistilo, že na dani z příjmů právnických osob zaplatila jen 2,4 % svých příjmů. Přitom by společnost měla zaplatit místní 35% daň z příjmů. Tím údajně společnost ušetřila částku 1 miliard dolarů. K tématu na serveru Lupa.cz čtěte: Google neplatí daně! To zase budou mít média týden o čem psát
Od vysokého zdanění utekl ze Švédska také Ingvar Feodor Kamprad, vlastník společnosti IKEA. Všechny jeho vydělané peníze míří do lichtenštejnské nadace Interogo. Sám si tento krok pochvaluje a označuje ho jako „daňově efektivní“.
Pokud hledáte bezpečný daňový ráj, nemusíte mířit daleko. Pokud nepodnikáte ve Spojených státech, můžete si společnost zřídit ve státě Delaware, kde budete platit nulovou daň z příjmů. Pokud chcete podnikat v USA, nemusí to být problém.
Druhou firmu, která bude určená pro podnikání v USA, založíte poté v Nizozemsku nebo Irsku. V budoucnu to však může být problém, neboť současný trend v Evropské unii míří ke sjednocování daní, místo zdravé konkurence. Čtěte více: Evropská unie je jen továrnou na regulace
Na druhé straně však současná situace, kdy hlavní daňová zátěž leží na střední třídě, zatímco chudí a velmi bohatí lidé platí nízké či žádné daně, nejspíše bude v následujících letech zachována. Místo Irska nebo Nizozemska si tak velmi bohatí lidé zkrátka zvolí nějaké z dalekých offshorových center. Čtěte také: Offshore centrum: Ráj pro vaše podnikání?
Bankovní tajemství v ohrožení
Švýcarsko po desítky let velice přísně střežilo bankovní tajemství. Není divu, že země byla vyhledávanou destinací, především u nejrůznějších diktátorů z latinskoamerických a afrických zemí. V 90. letech si Švýcarsko vybrali zbohatlíci ze zemí bývalého sovětského svazu a někteří se zde i usazovali. Zdá se však, že se situace postupně mění a Švýcarsko nebude nadále pro špinavé peníze bezpečné.
Švýcarské orgány činné v trestním řízení se mohou za určitých okolností dostat k vašim penězům. Nejen afričtí diktátoři, ale i bývalí manažeři Mostecké uhelné se o tom mohli přesvědčit – zablokováno jim ve Švýcarsku bylo celkem 12 miliard korun. Podle Švýcarů byla Mostecká uhelná ovládnuta nezákonně.
Také se zdá, že Evropská unie bude proti bankovnímu tajemství přitvrzovat. Lidé, kteří peníze získali prostřednictvím privatizace nebo daňových úniků, se mohou začít bát. V Evropě už nejspíše nebudou jejich peníze v bezpečí. Jestli chce být Evropa efektivní v boji proti daňovým únikům, musí prolomit bankovní tajemství v celé Evropě,
uvedli ve společném prohlášení Magdalena Alvarezová a Leonardo Domenici, kteří zprávu vypracovali.
Peníze nesmrdí
Vyprat peníze bude v Evropě složité. Otevírá se však prostor novým destinacím. Je pravděpodobné, že některé arabské země bohaté na ropu nebo asijští tygři, kteří lákají zahraniční peníze především na nulové daně, budou přehlížet původ peněz a velice rádi jim nabídnou „azyl“. Například Dubaj bývá označován jako "arabské Švýcarsko. Koneckonců, jak řekl kdysi současný prezident Václav Klaus: Je obtížné rozlišit čisté a špinavé peníze, protože to na nich není poznat.
ČLÁNKY DO MAILU