Samotné slovo „offshore“ vzniklo podle společností, které byly zakládány „někde na ostrovech“ nedaleko pobřeží – tedy ve smyslu anglického výrazu „off shore“.
Řada ostrovních států (nejčastěji poblíž pobřeží Velké Británie nebo USA) totiž už před mnoha lety nabízela zahraničním investorům mnoho daňových výhod s cílem přilákat zahraniční kapitál. Offshore centrům se rovněž říká „daňové ráje“ (neboli „tax heavens“).
Co je offshore centrum?
Pojem „offshore centrum“, resp. „offshore podnikání“ tudíž představuje podnikání, které je prováděné v jedné zemi a které se týká podnikatelů, resp. majetku z jiné země, přičemž úřady v prvně zmíněné zemi na toto podnikání z různých důvodů neuvalují daňovou povinnost a ani jej žádným jiným způsobem nezatěžují.
Jedná se vlastně o podnikání prostřednictvím od daně osvobozené nebo jinak zvýhodněné zahraniční společnosti.
Základními znaky každého offshorového centra jsou:
- žádné nebo velmi nízké daně,
- výrazná ochrana bankovního tajemství,
- relativně velké množství finančních institucí, které provádějí operace především se společnostmi sídlícími v zahraničí,
- mírná (nebo vůbec žádná) finanční regulace,
- minimální formality potřebné pro založení společností, které zajišťují anonymitu,
- velice malá informační povinnost zakladatele,
- politická a ekonomická stabilita,
- neexistence daňové a soudní spolupráce s jinými zeměmi, resp. ochrana „domácích společností“ před jakýmikoli požadavky, které vyplývají z mezinárodních dohod při stíhání závažné hospodářské nebo finanční kriminality – offshore centra obvykle nespolupracují ani v rámci mezinárodních sítí Interpol, Europol ani na úrovni justičních orgánů jednotlivých států.
Dvojí metr na vás a na domácí subjekty
V některých z offshore center platí zákony, které spočívají v tom, že pokud cizinec investuje v daném státě určitou (poměrně vysokou) finanční částku, automaticky získává jeho státní občanství, a je tak chráněn proti případným žádostem o vydání v trestním řízení cestou mezinárodní právní pomoci.
V některých státech existuje dvojí podnikové zákonodárství – jedno pro domácí a druhé (speciální) pro offshorové společnosti.
Společnosti založené podle speciálního zákonodárství se obvykle nazývají mezinárodní obchodní společnosti („international business companies“ neboli IBC). Tyto společnosti požívají také celé řady daňových výhod, a to výměnou za zákaz podnikání na daném území.
Kde najdete offshore centra?
V současné době je možné jako offshore centra neboli daňové ráje označit zhruba 50 zemí, které je dále možné rozčlenit na offshore centra „největšího kalibru“, ve kterých neexistuje vůbec žádná státní regulace, neexistují požadavky na vedení účetnictví a bankovní licenci lze získat za pouhý poplatek. Tyto státy zároveň prakticky nespolupracují s jinými zeměmi při potírání hospodářské kriminality – jedná se například o Nauru a o Vanuatu.
Dále pak na klasické „daňové ráje“, ve kterých existuje pouze slabá státní regulace a nízké nároky na účetnictví. Jedná se např. o Bahamy, Belize, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Cuaracao, Guernsey, Kajmanské ostrovy, Ostrov Man, Nizozemské Antily nebo o Panamu.
Za nejvýznamnější offshore centra jsou považovány ostrovy v Karibiku, zejména Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Bahamy, Ostrovy Turks a Caikos, Svatý Vincent a Grenadiny. Tato teritoria jsou oblíbená mimo jiné také pro svoji politickou a ekonomickou stabilitu a přehlednost zákonů.
Hlavní výhody offshorových společností
Mezi hlavní výhody offshorových společností patří anonymita vlastnictví, tj. podnikatel si nepřeje, aby šlo v obchodním rejstříku dohledat vlastníka firmy. To je důvod, proč jsou velmi rozšířenou právní formou offshorových společností trusty. Trust je právní forma podle anglosaského práva, kterou lze popsat jako svěřenectví majetku. Majetek a jeho správa přecházejí na správce, který svěřený majetek spravuje způsobem a ve prospěch osob podle přání jeho vlastníků.
Dále pak ochrana majetku, což především znamená oddělení majetku společnosti od podnikatelské činnosti. Formálně samostatná „majetková společnost“ může vlastnit veškeré nemovitosti, stroje nebo licence, zatímco obchodní aktivity může provádět jiná formálně samostatná společnost. To znamená, že obchodnímu riziku je vystavena pouze společnost bez vlastního majetku. Toto uspořádání podnikání je ovšem nutné realizovat včas, nikoli až těsně před vyhlášením konkurzu, to by podnikateli přineslo jenom problémy.
Za další možnou výhodu se dá považovat holdingové uspořádání, kdy jedna (obvykle zahraniční) společnost vlastní podíly v jiných firmách. Jeho výhodou je osvobození příjmů z prodeje podílů ve společnostech a přijatých dividend od povinnosti zaplatit daně.
Možné je narazit také na příznivější systém zdanění přijatých úroků v zahraniční společnosti a daňová uznatelnost úrokových nákladů na straně dlužníka, což je možné efektivně využít pro financování investic, např. u developerských projektů.
Nejznámější výhodou je asi přestěhování společnosti do země s nižší daňovou sazbou a se smlouvou o ochraně zahraničních investic.
Zahraniční společnosti, zejména z karibských ostrovů, jsou také hojně využívány pro obchod s cennými papíry na amerických burzách. Systém paušálního zdanění těchto společností zaručuje, že zisky realizované z obchodu s cennými papíry nebudou podléhat zdanění.
Provoz internetových kasin či sázkových kanceláří je ve většině států přísně regulován, jejich provozovatel potřebuje získat speciální licenci, což je složité (a v některých zemích i zákonem zakázané). V některých státech (např. v Kostarice nebo v Panamě) je ovšem možné tyto licence získat za podstatně jednodušších podmínek.
Využít je možné také výhodu odlišného právního prostředí, ochranu majetku nebo vyhnutí se místní regulaci některých podnikatelských aktivit.
Máte možnost se zde vyhnout exekuci majetku (pokud majetek, který využívá např. česká firma, je právně vlastněn zahraniční společností), resp. skrýt majetek (např. v případě rozvodu nebo dědictví).
Kromě toho se sídlem v těchto destinacích můžete získat prestiž a image zahraniční („západní“) společnosti.
Druhá strana mince
Při přípravě a plánování offshore společnosti je samozřejmě nutné mít na paměti všechna zákonná omezení, vyplývající jak z českých, tak i zahraničních zákonů. Pokud tyto zákony podnikatel poruší, tak si rozhodně nepomůže, ale naopak si situaci velmi zkomplikuje.
Za hlavní nevýhodu offshore podnikání je nutné považovat především nízké požadavky na transparentnost (často není nutné podávat daňové přiznání ani nebývá vyžadováno auditované účetnictví) a z toho vyplývající menší důvěryhodnost společností, založených v offshore centrech.
To znamená, že se společnost stane pro některé potenciální nebo stávající obchodní partnery (včetně obchodních bank) netransparentní a tudíž nedůvěryhodnou.
Společnost se sídlem v offshore centru musí také počítat s tím, že jí bude věnovat větší „pozornost“ také její „domácí“ finanční úřad.
Na co myslet předem
Založení offshore firmy je dnes prostřednictvím specializované firmy relativně jednoduché, nevyplatí se ovšem každému, protože je poměrně drahé. Při měsíčních příjmech v řádově desítkách tisíc (ať již českých korun, euro nebo amerických dolarů) je ekonomicky výhodnější na založení offshore společnosti zapomenout.
Jedním z důležitých navazujících kroků, které podnikatel v této souvislosti nesmí opomenout, je optimální personální obsazení výkonných orgánů offshore společností. Často přitom při výběru vhodných osob platí některý z následujících omezujících faktorů:
- právní předpisy některých zemí s výhodným daňovým režimem požadují, aby funkci jednatele nebo ředitele společnosti, zaregistrované v této zemi vykonával pouze její rezident,
- podnikatel si z nejrůznějších obchodních důvodů (např. kvůli konkurenčnímu boji) přeje zachovat anonymitu vlastnictví i anonymitu vedení společnosti,
- pro optimální fungování určitých podnikových struktur je nutné, aby mezi sebou nebyly jednotlivé subjekty (společnosti) personálně provázané.
V zemích, využívaných k mezinárodnímu daňovému plánování, proto existuje mnoho firem, které v rámci poskytování odborných služeb offshore společnostem (například vedení účetnictví, poskytování obchodní adresy apod.) nabízejí i tzv. nominee služby.
To znamená, že „poskytují“ osoby, které za pravidelný roční poplatek vykonávají funkci statutárního orgánu offshore společnosti (nominee director). Mezi nominee jednatelem a klientem jakožto osobou, řídící danou společnost, se tak vytváří specifický důvěrný vztah, kdy jednatel činí veškeré právní úkony výhradně na základě klientových instrukcí.
V některých zemích je tak díky poskytování těchto specifických služeb možné setkat se s osobami, které vykonávají funkci jednatelů ve stovkách nebo dokonce v tisících obchodních společností.
V jurisdikcích, kde zákon umožňuje, aby jednatelem byla právnická osoba (což se týká většiny daňových rájů), mohou odborné firmy nabízet také tzv. korporátní jednatele, tedy společnost, které vykonává funkci jednatele.
Podobně jsou v některých zemích nabízeny také služby nominee akcionáře nebo nominee společníka (nominee shareholder), kdy klient je faktickým finálním vlastníkem akcií, resp. společníkem firmy a nominee akcionář je pověřen držením akcií této společnosti a výkonem práv akcionáře.
Obecně lze říci, že mezi případy, kdy může být výhodné nominee služeb využít, patří ochrana soukromí. Svěřením funkce statutárního orgánu do rukou někoho jiného může vlastník společnosti chránit svoje soukromí nebo např. eliminovat nežádoucí pozornost médií. To může být významné např. pro politiky, významné podnikatele nebo pro tzv. celebrity.
Dále pak zajištění anonymity vlastnictví a řízení společnosti pro účely realizace určitých transakcí jako jsou např. nákupy majetkových účastí v jiných společnostech, pořízení nemovitosti nebo účast ve veřejných soutěžích, dražbách či výběrových řízeních.
V neposlední řadě také ošetření právních rizik, které vyplývají z navazování smluvních vztahů mezi tzv. osobami blízkými nebo „nedostatek“ vhodných osob, potřebných k obsazení statutárních orgánů společnosti.
Charakter a zákonnost offshore podnikání (a samozřejmě nejenom jeho) závisí výhradně na konkrétním podnikateli a na jeho obchodech, a proto není možné automaticky položit rovnítko mezi offshore podnikání a nezákonnou činnost. Motiv velké vzdálenosti a složité dostupnosti informací pochopitelně láká řadu podvodníků pro nezákonné machinace s offshore společnostmi.
