Hlavní navigace

Jak má pořídit závěť smyslově postižený nebo negramotný? Je rozdíl umět psát a umět se podepsat

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Notář opomněl přizvat svědky, a tak byla závěť zůstavitele po mrtvici neplatná. Vysvětlíme, jak může zdravotně postižený či nevzdělaný analfabet sám pořídit o svém majetku, aniž by potřeboval notáře.

Doba čtení: 8 minut

Negramotný člověk jistě nečte Měšec.cz, ale jeho čtenářem může být člověk zdravotně handicapovaný. Pro něj i pro jeho případné závětní dědice, kterým by chtěl smyslově postižený člověk, popř. i negramotný, něco odkázat, přinášíme rady, jak to zařídit, nač dohlédnout u notáře nebo jak to zvládnout i bez něj, aby závěť nebyla zbytečná, protože by byla neplatná. Vyjdeme ze soudně projednávaného případu.

Žalobci zpochybňovali platnost závětí sepsaných ve formě notářského zápisu s tím, že v době, kdy byly závěti vyhotoveny, byl zdravotní stav jejich otce (zůstavitele) po mozkové příhodě takový, že nemohl učinit tyto právní úkony, neboť zdravotní stav mu to neumožňoval, že po mozkové příhodě trpěl pravostrannou hemiparesou, afasií, poruchami symbolických funkcí, s kontrakturami a trofickými poruchami, což mu nedovolovalo činit písemné úkony, a proto jsou přesvědčeni, že při sepisování obou závětí nebyl schopen vnímat rozsah a obsah těchto písemností a tyto podepsat.

Co soudy zjistily o stavu handicapovaného 

Věc byla opakovaně projednána soudem prvního stupně a soudem odvolacím (třikrát spor vrátil odvolací soud soudu prvního stupně, až napočtvrté rozhodl tak, že žalobě vyhovující rozsudek jen nepatrně odvolací soud změnil, a pak se případ dostal k Nejvyššímu soudu ČR). Naposledy nalézací soud zjistil, že konziliární lékařka, která zmíněného otce ošetřovala, ve zprávě uvedla, že nebyl po utrpěné mozkové příhodě schopen napsat pravou rukou souvislý text a ani se pravou rukou podepsat, přičemž levá ruka testována nebyla, že se naučil podepsat levou rukou, avšak nic dalšího, že pokud je na závětích jeho podpis, pak to lze vysvětlit tím, že zůstavitel měl v peněžence kartičku se svým podpisem a tento byl schopen v určitých situacích obkreslit a že tomu ostatně odpovídá i roztřesená podoba jeho podpisu na obou závětích.

Soud z toho dovodil, že zůstavitel přinejmenším o schopnost psát v důsledku mozkové mrtvice přišel, že se v důsledku mozkové mrtvice a ochrnutí pravé poloviny těla pouze naučil levou rukou kostrbatě podepsat a že však nejde o funkční schopnost psaní.

Psát neuměl, podepsat se ano

Odvolací soud také dospěl k závěru, že zůstavitel nebyl v době podpisu předmětných závětí schopen psát, a to v důsledku mozkové mrtvice a ochrnutí pravé poloviny těla, přičemž se naučil levou rukou napodobit svůj podpis podle vzoru. Což však neznamená, že měl funkční schopnost psaní, že rovněž žalobci prokázali, že zůstavitel v době sepisu předmětných závětí (i v době předcházející) v důsledku zdravotních postižení po mozkové mrtvici (těžká vada pohybového ústrojí, postižení některých mozkových funkcí) nebyl schopen psát souvislý text (neměl funkční schopnost psaní), byl pouze schopen levou rukou napodobit svůj podpis z doby předcházející zdravotnímu postižení (který u sebe nosil napsaný na kartičce).

Soud též v rozhodnutí uvedl, že z provedeného dokazování rovněž nepochybně vyplývá, že při úkonech vyžadujících psychomotorické dovednosti, jimiž zůstavitel z důvodu zdravotního postižení nedisponoval, měl zajištěnu pomoc další osoby. Ať již to byli žalobci, či žalovaná, se kterou se žalobci přeli o dědictví (pomoc v domácnosti, úřední úkony, doprovod k lékaři apod.), či osoby, které zůstavitele znaly a o jeho postižení věděly. Konstatoval, že na uvedených závěrech nic nemění ani zjištění, že zůstavitel byl schopen levou rukou napsat nejen své příjmení, ale i křestní jméno.

Pravidla závěti ve formě notářského zápisu

Pokud podle § 65 odst. 1 notářského řádu nemůžete číst nebo psát, může notář sepsat notářský zápis pouze za účasti dvou svědků úkonu. Tito svědci musí být přítomni při projevu vaší vůle o tom, co má být pojato do notářského zápisu, a při předčítání notářského zápisu a jeho schválení vaší osobou. Jsou-li přibíráni svědci úkonu, notář uvede do notářského zápisu důvod jejich účasti, tedy že nemůžete číst nebo psát (srov. § 68 odst. 4 NŘ).

Svědkové úkonu nemusí být účastni celému jednání o obsahu notářského zápisu. Vždy však musí být přítomni při vašem projevu o tom, co má být pojato do notářského zápisu, při vašem projevu, jímž schvalujete notářský zápis, a v době, kdy se seznamujete s obsahem notářského zápisu. Tedy v době, kdy vám je notářský zápis předčítán nebo si ho čtete, můžete-li číst (§ 68 odst. 1 NŘ).

Posouzení případu Nejvyšším soudem

V posuzované věci odvolací soud (i soud prvního stupně) vycházel ze závěru, že zůstavitel neměl v době sepisu závětí zachovanou schopnost psát, a tudíž jeho závěti sepsané notářskými zápisy měly být pořízeny za účasti svědků. Zůstavitel byl pravák a v době pořízení předmětných závětí trpěl v důsledku cévní mozkové příhody pravostrannou hemiparesou (ochrnutím pravé poloviny těla), expresivní afasií a poruchou symbolických funkcí, které způsobily závažné poruchy psaní, čtení, počítání, avšak zachovaly schopnost řeči psané i mluvené rozumět. Jednalo se o ztrátu již nabyté schopnosti komunikovat projevující se navenek poruchou vlastní tvorby mluvené i psané řeči.

Z uvedeného je zřejmé, že toto postižení mu zcela neznemožňovalo schopnost komunikovat, pouze ho v komunikaci omezovalo. Nikoliv však takovým způsobem, aby snižovalo jeho možnost v celém rozsahu vnímat okolnosti pořízení závěti a projevit svou vůli. V této souvislosti je na místě poznamenat, že zjištění, zda můžete psát, provádí notář zpravidla na základě vašeho prohlášení. Pokud se notář domnívá, že psát nemůžete, a vy to popíráte (např. právě tehdy, kdy neumíte psát a máte naučený podpis), notář nemá možnost bez vaší součinnosti provádět jakékoli šetření. Takový úkon by měl odmítnout, případně jej provést pod podmínkou, že vás o svých pochybnostech uvědomí, poučí vás o následcích takového úkonu a tyto skutečnosti uvede do notářského zápisu.

Názor Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud je toho názoru (který vyjádřil v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 4880/2016, ze dne 30. 10. 2017), že již z hlediska gramatického i logického výkladu je třeba schopnost psát vnímat jako komplexní dovednost, nikoliv pouze jako možnost se jednorázově podepsat.

K tomu podotýká, že neschopnost psát pochopitelně může být vyvolána i vaší dlouhodobou nemocí, příp. jejími následky (stejně tak jako vaším dočasným zraněním, nevzdělaností apod.). V projednávané věci je proto namístě hodnotit zůstavitele jako „neschopného psaní“, a tedy ve smyslu § 65 odst. 1 NŘ jako účastníka, který – vzhledem k tomu, že nemohl v době pořízení závětí psát – mohl sepsat notářský zápis jen za účasti dvou svědků tohoto úkonu.

Jelikož na notářský zápis sepsaný osobou, která nemůže psát, je nutno pohlížet jako na právní úkon výjimečné povahy, notářský řád upravuje jeho obligatorní náležitosti, které musejí být splněny. Jinak písemnost nelze považovat za notářský zápis, a tedy ani za veřejnou listinu. Základní náležitost představuje právě požadavek, že tento notářský zápis musí být sepsán pouze za účasti dvou svědků úkonu. Tento postup při sepisu závětí zůstavitele formou notářského zápisu vymezený v § 65 odst. 1 NŘ (potažmo § 68 odst. 1 a 4 NŘ) však dodržen nebyl.

Jak bez notáře

Uvedené hodnocení a výklad schopnosti psát by měl platit i pro pořízení závěti soukromou listinou. Podle § 1535 odst. 2 NOZ: jste-li osobou se smyslovým postižením a nemůžete číst nebo psát, projevíte poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, jejíž obsah musí být tlumočen zvláštním způsobem dorozumívání, který si zvolíte, svědkem, který závěť nepsal. Všichni svědci musí ovládat způsob dorozumívání, kterým je obsah listiny tlumočen. Vy zvoleným způsobem dorozumívání před svědky potvrdíte, že listina obsahuje vaši poslední vůli.

Podle § 1536 NOZ v závěti pořízené osobou se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát, budiž uvedeno, že nemůžete číst nebo psát, kdo závěť napsal, kdo ji přečetl nebo tlumočil a jakým způsobem jste potvrdili, že listina obsahuje vaši poslední vůli. Byl-li obsah tlumočen zvláštním způsobem dorozumívání, uvede se to v listině včetně údaje, jaký způsob dorozumívání jste zvolili. Listinu podepíšete i vy. Pokud nemůžete psát, použije se § 563 NOZ: Pokud v písemné formě právně jedná ten, kdo nemůže číst a psát, ale je schopen seznámit se s obsahem právního jednání pomocí přístrojů či speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, opatří listinu podpisem; není-li s to se podepsat, učiní namísto podpisu před alespoň dvěma svědky na listině rukou nebo jinak vlastní znamení, ke kterému jeden ze svědků připíše jméno jednajícího. Nelze-li takto postupovat, vyžaduje se k jednání osoby, která nemůže číst a psát, forma veřejné listiny, tedy v případě závěti notářský zápis. 

Svědci se podle § 1539 NOZ zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že vy a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť. K podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit. Svědkem nemůže být osoba nesvéprávná nebo osoba, která není znalá jazyka nebo způsobu dorozumívání, v němž se projev vůle činí. Jako svědci však nemohou podle § 1540 NOZ vystupovat závětí povolaný dědic nebo odkazovník, pokud by měli dosvědčit o tom, co se zůstavuje právě jim. Dále nesmí být svědkem osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká ani zaměstnanec dědice nebo odkazovníka. (Pokud zůstavitel odkazuje těmto osobám, pak musí být závěť vlastnoruční, anebo ji musí potvrdit jiní 3 svědci). § 1540 NOZ platí podle § 1541 NOZ obdobně i pro toho, koho jste povolali za vykonavatele závěti nebo kdo při pořizování závěti působí jako pisatel, předčitatel, tlumočník nebo úřední osoba.

Jak na závěť se zdravotně postiženým nebo analfabetem

Takže si to shrňme a zjednodušme, jak jsme slíbili. Jak vidno, i odborníci dělají chyby, takže ani závěť sepsaná notářem ve formě notářského zápisu nemusí být vždy platná, není zárukou, že podle ní bude v dědickém řízení postupováno – proto to můžete zkusit i bez notáře.

diners2018

V obdobném případě, pokud je zůstavitelem takto zdravotně, resp. smyslově handicapovaná osoba (popř. i analfabet), je třeba, aby se u postiženého sešly nejméně 3 osoby – 3 svědci, kteří nemají podle závěti dědit. Pisatel sepíše závěť, v níž kromě obvyklého pořízení o majetku pro případ smrti, tedy uvedení toho, co má ze zůstavitelova majetku komu připadnout, uvede též, že jde o závěť osoby se smyslovým postižením, specifikuje smyslový handicap zůstavitele, dále uvede, kdo závěť napsal, kdo ji zůstaviteli přečetl nebo tlumočil (přičemž pisatel a předčítající nebo tlumočník nemohou být stejná osoba) a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, s níž zůstavitele seznámí – přečte mu ji (nebo pokud zůstavitel číst může, umožní mu přečíst si ji).

Zůstavitel potvrdí, že závěť obsahuje jeho vůli. Potom se všichni podepíší. Není-li s to se podepsat samotný zůstavitel, ať již rukou, nebo třeba i ústy nebo nohou (Platnou závěť může zůstavitel napsat i nohou), pokud nohou nebo v ústech bude schopen udržet psací náčiní, učiní namísto podpisu na listině rukou nebo jinak vlastní znamení (třeba onen pověstný křížek, ale i jiné znamení, symbol), ke kterému jeden ze svědků připíše jméno jednajícího.

Našli jste v článku chybu?