Jak je zajištěna důvěryhodnost pojišťoven

Pokračujeme ve výkladu zákona o pojišťovnictví a opět se zaměříme na zákonné předpoklady, které stanoví pevné limity pro tuto činnost, kde jde o nejen o důvěru, ale i velké peníze. Proto ta přísnost, která je v zákoně pro pojišťovnictví stanovena.

Zákon upravuje podrobně nejen otázky související se zabezpečením důvěryhodnosti pojišťovacích ústavů, ale stanoví i podmínky a předpoklady pro rezervy pojišťoven.

Důvěryhodnost osob podnikajících v pojišťovnictví

Velmi důležitým předpokladem k tomu, aby nějaká osoba (fyzická nebo právnická) byla vůbec státem připuštěna k podnikání na úseku pojišťovnictví, je její důvěryhodnost. Ze zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje fyzická osoba, plně způsobilá k právním úkonům,

1. která nebyla v posledních 10 letech přede dnem podání žádosti, se kterou je podle tohoto zákona spojena povinnost prokázání důvěryhodnosti fyzické osoby, pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin hospodářský nebo pro jiný úmyslný trestný čin nebo jejíž odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena (podmínka bezúhonnosti),
2. která splňuje podmínky pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby podle zvláštního zákona.

Za důvěryhodnou se pak považuje právnická osoba,

1. splňují-li podmínku důvěryhodnosti všichni členové statutárního a dozorčího orgánu právnické osoby,
2. které nebylo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti pro porušení podmínek stanovených právním předpisem,
3. na jejíž majetek nebyl prohlášen konkurs.

Za důvěryhodnou právnickou osobu se však považuje právnická osoba, na jejíž majetek byl sice prohlášen konkurs, jestliže ovšem soud konkurs zrušil jinak než

1. usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo
2. usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.

Právnická osoba ztratí důvěryhodnost okamžikem, kdy nebude splňovat kteroukoliv podmínku důvěryhodnosti. Pokud se však jedná o právnickou osobu se sídlem na území jiného státu než České republiky, je dokladem o splnění podmínek důvěryhodnosti potvrzení příslušného úřadu země sídla právnické osoby.

Střet zájmů v pojišťovnictví

S ohledem na charakter činnosti a obsah práce v pojišťovnictví je třeba velmi dbát na to, aby byl přesně vymezen možný střet zájmů. Zákon k tomu přistupuje velmi zodpovědně. Členem statutárního nebo dozorčího orgánu anebo ve funkci prokuristy, nebo jinou osobou, která přímo řídí tuzemskou pojišťovnu nebo zajišťovnu, anebo zástupcem pobočky pojišťovny se sídlem v zahraničí, podle něj nesmí být fyzická osoba, která je

1. poslancem nebo senátorem Parlamentu České republiky, členem vlády České republiky nebo jeho náměstkem; náměstek člena vlády České republiky může být členem statutárního nebo dozorčího orgánu pojišťovny, jestliže se jedná o výkon akcionářských práv státu,
2. členem orgánu nebo zaměstnancem Nejvyššího kontrolního úřadu, členem orgánu České národní banky nebo jejím zaměstnancem, členem orgánu nebo zaměstnancem Komise pro cenné papíry, osobou zúčastněnou při výkonu státního dozoru v pojišťovnictví,
3. členem statutárního nebo dozorčího orgánu nebo prokuristou jiné pojišťovny nebo zajišťovny, penzijního fondu, banky nebo jiné obdobné úvěrové nebo peněžní instituce anebo společnosti s povolením k obchodování s cennými papíry, členem orgánu společnosti zabývající se zprostředkova­telskou činností podle tohoto zákona; to neplatí, jestliže je tato právnická osoba osobou ovládanou pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které je tato fyzická osoba členem statutárního nebo dozorčího orgánu anebo ve funkci prokuristy,
4. pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem, odpovědným pojistným matematikem, zaměstnancem centrálního depozitáře nebo organizátora mimoburzovního trhu.

Technické rezervy pojišťovny a zajišťovny

K plnění závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, je pojišťovna povinna vytvářet technické rezervy.

Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění, vytváří pojišťovna tyto technické rezervy:

1. rezervu na nezasloužené pojistné,
2. rezervu na pojistná plnění,
3. rezervu pojistného životních pojištění,
4. rezervu na prémie a slevy,
5. rezervu životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník,
6. rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry,
7. rezervu pojistného neživotních pojištění,
8. jiné rezervy.

Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, vytváří pojišťovna tyto technické rezervy:

1. rezervu na nezasloužené pojistné,
2. rezervu na pojistná plnění,
3. rezervu na prémie a slevy,
4. vyrovnávací rezervu,
5. rezervu pojistného neživotních pojištění,
6. jiné rezervy.

I pojišťovna z třetího státu je povinna vytvářet technické rezervy podle zákona k plnění závazků z pojišťovací činnosti provozované na území České republiky. Zajišťovna je povinna udržovat technické rezervy ve výši odpovídající jejím závazkům vyplývajícím z uzavřených zajišťovacích smluv. Výše uvedené technické rezervy je však zajišťovna povinna vytvořit, jen pokud to vyplývá z uzavřených zajišťovacích smluv.

Velmi důležité je ustanovení, že pojišťovna je povinna stanovit výši pojistného na základě reálných pojistně matematických předpokladů tak, aby pojistné bylo dostatečné a umožňovalo pojišťovně trvalou splnitelnost všech jejích závazků.

K tomuto cíli je upravena tvorba a použití rezerv. Při určení výše technických rezerv v životním pojištění postupuje pojišťovna podle těchto zásad:

1. výpočet výše technických rezerv musí být proveden pomocí dostatečně opatrného prospektivního pojistně matematického ohodnocení, při kterém se zohlední všechny budoucí závazky, které jsou stanoveny smluvními pojistnými podmínkami pro každou jednotlivou pojistnou smlouvu, včetně
   1. všech zaručených výnosů souvisejících s odkupem pojištění (odkupné),
   2. prémií, na které vznikl kolektivní nebo individuální nárok, bez ohledu na to, jak jsou tyto prémie charakterizovány,
   3. všech možností, které má pojistník v souladu s podmínkami pojistné smlouvy,
   4. nákladů, včetně provizí,
   při současném zohlednění budoucího splatného pojistného;
2. používání retrospektivní metody je povoleno, jestliže lze prokázat, že výsledné technické rezervy nejsou nižší, než by bylo požadováno podle dostatečně opatrného prospektivního výpočtu nebo pokud pro daný typ pojistné smlouvy nemůže být použita prospektivní metoda;
3. metoda výpočtu technických rezerv musí být obezřetná i k metodě ohodnocení aktiv, která jsou kryta touto rezervou, zejména nesmí v důsledku jejího použití docházet k nadhodnocení aktiv;
4. výše technických rezerv se vypočítává pro každou pojistnou smlouvu zvlášť. Použití odpovídajících aproximací nebo zobecnění je povoleno pouze v případech, kdy je pravděpodobné, že poskytnou přibližně stejný výsledek jako individuální kalkulace. Zásada odděleného výpočtu nesmí žádným způsobem bránit vytvoření dodatečných rezerv pro obecná rizika, která nejsou individualizována;
5. v případech, kdy je zaručena hodnota související s odkupem pojištění (odkupné), nesmí být v tomto okamžiku zaručená hodnota odkupného vyšší, než je v daném okamžiku výše matematické rezervy pro danou pojistnou smlouvu.

Metoda výpočtu výše technických rezerv nesmí být libovolně a neodůvodněně měněna. Pojišťovna je povinna umožnit veřejnosti seznámit se se způsobem stanovení technických rezerv.