Hlavní navigace

Jak je nově chráněno vaše odstupné před věřiteli či exekutorem?

 Autor: Shutterstock
Odstupné představuje zpravidla dost peněz, takže je lákadlem pro ty, kterým dlužíte – vaše věřitele, aby se jej zmocnili. Co si může a co nesmí vůči vašemu odstupnému dovolit exekutor? Jak je odstupné chráněno při exekuci?
Tomáš Zilvar 21. 7. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Zákon č. 191/2020 přinesl (s účinností od 24. dubna 2020) změnu, respektive doplnění pravidel exekuce v tom smyslu, že (exekuční) srážky z odstupného se vypočítávají zvlášť z každého násobku průměrného výdělku, z něhož byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného.

Nezabavitelné minimum vám zůstává vícekrát

Nezabavitelná částka – nezabavitelné minimum, které musí zůstat dlužníkovi, se tak od odstupného a obdobných plnění neodečte jen jednou, ale tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje.  Je-li odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku, bude se počítat nezabavitelné minimum třikrát.

To ocení zvláště ti, kteří neseženou hned novou práci a skončí jako nezaměstnaní (uchazeči o zaměstnání) na úřadu práce, když nebudou mít po určitou dobu nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Co nesmí být dlužníkovi opakovaně zabaveno

Nezabavitelné minimum sestává jednak z nezabavitelné částky na samotného povinného dlužníka-zaměstnance a nezabavitelných částek na vyživované osoby (zejména manželku či manžela a děti) a jednak z jedné nebo dvou třetin zbytku čisté mzdy, které zůstávají po odečtení nezabavitelných částek od čisté mzdy (podle toho, zda jde o exekuci pro přednostní, nebo nepřednostní pohledávku) až do částky, nad kterou se sráží plně. Zaměstnanci tedy musí zůstat celková nezabavitelná částka a jedna třetina zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky, jde-li o uspokojení pohledávky přednostní, nebo dvě třetiny zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky, jde-li o uspokojení pohledávky nepřednostní.

Zní to trochu složitě, ale aktuální výši nezabavitelných částek jsme si přiblížili v článku Z červencové mzdy už bude zůstávat dlužníkům v exekuci zase více peněz a ještě podrobněji v článku Dlužníkům v exekuci zůstane v roce 2020 více peněz a Jak se sráží ze mzdy, když někomu dlužíte, kde popisujeme výpočet oněch třetin čisté mzdy zbývajících po odečtení celkové nezabavitelné částky, přehled přednostních pohledávek a všechny další parametry a postupy při exekučních srážkách tak, aby je pochopil opravdu každý.

Bude tak, při opakovaném a ne jenom jednorázovém respektování nezabavitelného minima, zohledněn smysl odstupného při propuštění z pracovního poměru jako částky, která nahrazuje několik měsíčních výdělků. Nově se z odstupného nebo obdobných plnění tedy budou srážky vypočítávat zvláště z každého násobku průměrného výdělku, ze kterého byla odvozena minimální výše odstupného nebo obdobných nároků.

Jak zacházet s odstupným v exekuci

K odstupnému poskytovanému jednorázově při skončení pracovního poměru je proto při výkonu rozhodnutí (exekuci) srážkami ze mzdy třeba přistupovat jako k výplatě příjmu za několik měsíců poskytnutého najednou (předem) a srážky, obdobně jako při výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou – vypočítat za každý měsíc období určeného podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, zvláště.

Znamená to (zejména), že základní nepostižitelná částka se od odstupného neodečte jen jednou, ale tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje. Uvedený postup při výpočtu srážek z odstupného se uplatní nejen v případě, že zaměstnanci, kterému bylo při skončení pracovního poměru poskytnuto odstupné, se nepodaří nalézt nové zaměstnání, ale i tehdy, jestliže zaměstnanec po rozvázání pracovního poměru nastoupí do práce k jinému zaměstnavateli.

V takovém případě se v době určené podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, postupuje tak, jako by šlo o několik mezd. Mnohem dříve, než došlo ke změně zákona, toto určil Nejvyšší soud. Až do autoritativního výkladu Nejvyššího soudu, z něhož víceméně vychází legislativní změna (účinná od 24. 4. 2020), nebylo zcela zřejmé, zda je nutno odstupné považovat za jednorázový příjem, z nějž se při exekuci srážkami ze mzdy provede jednorázová srážka nebo zda odstupné rozpočítávat postupně na jednotlivé další měsíce (tedy postupně po násobcích průměrného výdělku).

Dlužník nevydělá, ale ani neprodělá

Nastoupí-li povinný dlužník-zaměstnanec, kterému bylo vyplaceno odstupné, do práce (kde bude dostávat mzdu či plat nebo odměnu), nebo vznikne-li mu právo na některý z příjmů (uvedených v § 299 odst. 1 až 3 občanského soudního řádu) v době, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena výše odstupného, považují se jednotlivé násobky průměrného výdělku za měsíční příjem, na který se vztahují ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.

Jednoduše se tak násobky průměrného výdělku, části odstupného sečtou s aktuálním příjmem. Není to tak, že by zaměstnanec měl nárok opakovaně na nezabavitelné minimum z odstupného a ještě z nového příjmu, tedy na dvě nezabavitelná minima, to ne, ale nemůže se už stát, aby neměl nárok ani na (jedno) nezabavitelné minimum.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).